Úvahy
Hlásej slovo Boží, ať přijdeš vhod či nevhod, usvědčuj, domlouvej, napomínej v trpělivém vyučování. (2Tm 4,2)
Brno v plamenech
Mám zde jednu faktickou poznámku. Není už konečně na čase přestat s manažerstvím, reklamou a pozitivním myšlením? Manipulací s čísly a s davy? Extatické a horečnaté vyhlašování nových a nových průlomů a probuzení povede k jedinému. Nikdo už církev nebude brát vážně a lidé se zatvrdí vůči evangeliu.
Poselství jeho Svaté Výsosti, Ctihodnému Biskupovi, Rev. Dr. Apoštolovi Hogo Fogo
Často se mne lidé ptají, zda mám nějaký titul a má odpověď je občas neuspokojí. Protože hodně cestuji, nepovažuji se za pastora. Přesto je mi přisuzována řada titulů: reverend, prorok, apoštol… dokonce i biskup. Jednou jsem byl v jedné církvi představen jako „Dr. Grady“ a málem jsem zalezl pod židli. Absolvoval jsem vysokou školu, ale nemám za jménem doktorát. Říkám lidem: "Můžeš mi říkat Lee“. Nebo pokud chcete, aby to znělo formálněji, můžete říci, "bratr Grady.“
Jak hledat pravdu ohledně učení?
Když jsem uvěřil, nebyl internet. Přesto již tehdy byl přehršel různých učení, názorů ad. V té době jsem navštěvoval sbor, kde kazatel volal po zkoumání učení a byl nadšen, když ho lidé dokázali upozornit na chyby v jeho kázáních. Dodnes děkuji Bohu za tuto zkušenost. Později jsem se přestěhoval do sboru, kde vedoucí který kritiku považoval za něco nepatřičného.
Co se stalo s pokáním?
Na internetové televizi se můžeme přesvědčit, jak jeden mediálně známý kazatel říká, že s hříšníky nemáme mluvit o hříchu. Na jistých kurzech se dokonce musí vést uvolněná diskuse, aby se tam hříšník cítil dobře. Jinde evangelista tvrdí, že zřejmě nevěřící – hříšní lidé jsou po jeho modlitbě naplněni Duchem svatým. Proč jsme tak nelaskaví a zlí, že nemocného neinformujeme o jeho nemoci, hříchu?
Proč jsem -anem, -istou i - antem, věřím -ismům a -ciím a proč mám rád nálepky
Takže shrnuto: jsem protestant, pro někoho zřejmě fundamentalista, arminián, dispenzacionalista, letniční a kongregacionalista. Jak vidíte mnoho –ismů a – antů ad. Kdo si toto přečte, může si mne snadno zařadit, oškatulkovat a ocejchovat. Považuji to za správné a chci, aby lidé věděli, na čem jsou.
Negativní eschatologie?
Z hlediska tohoto světa jsem jen bezdomovcem, který na pravou, nebeskou vlast teprve čeká. Tuto zemi rád přenechám novodobým apoštolům, prorokům, teonomistům a liberálním teologům, kteří ji tak touží zvelebovat, a mám naději, že se jednou setkám s Kristem v oblacích a že mne čeká nová země a nové nebe. Království mého Pána prostě není z tohoto světa.
Co by nás dokázalo odradit?
Někdy mne proto napadá, co by některé křesťany ještě mohlo zastavit? Připadá mi,že pokud někdo zacituje Skutky, druhou kapitolu, a udělá při tom sebevětší a sebeokázalejší hloupost a vysloví při tom jméno Božího syna, pak mu už nic nezabrání, aby vzal peněženku a začal kasírovat důvěřivé charismatiky.
Učení a výpočetní technika
Na podobnost mezi učením a výpočetní technikou mne upozornil jeden bratr. Přesto, že to není myšlenka z mé hlavy, uvědomil jsem si, že dost dobře vystihuje to, jak daným věcem rozumím i já. Pokaždé, když mne čeká nějaký nadstandardní úkon uživatele PC, zmocní se mne pocit zbytečnosti. Reinstalovat Windows nebo vytvořit nějaké centrování obrázku na stránkách, případně začít pracovat s novým typem Wordu, je pro mne záležitost stresující až znechucující. Považuji počítač za něco, co mi má sloužit a ne naopak.
Potřebuje církev Facebook?
V poslední době jsem se setkával s tím, že se v církvích řeší, zda by věřící měli, či neměli užívat Facebook. Zdá se, jako kdyby existovala obava, že jim ujede vlak, či zanedbají možnost komunikace s mladými lidmi jejich vlastním způsobem. Ve snaze přizpůsobit se výdobytkům současné kultury se tak pořádají konference a tisknou články s tímto tématem.
Vánoce skončily - konečně!
A tak zatímco klasičtí, křesťansští kritici Vánoc kritizují konzum, přetvářku, hodokvas a volají po návratu k pravému původu Vánoc nevěda, že tak volají po návratu Slunovaratu, má kritika míří zcela opačným směrem. Nevadí mi konzum, nevadí mi nadité peněženky prodejců. To vše ozdravuje naši ekonomiku. Kdyby ale bylo referendum, zda ježíšek, Santa nebo děda Mráz, snáz bych – v úctě k Pánu Ježíši Kristu – hlasoval pro ty druhé dva. Vánoce lze proto kvalitně využít jako svátky rodiny.