Úvahy
Hlásej slovo Boží, ať přijdeš vhod či nevhod, usvědčuj, domlouvej, napomínej v trpělivém vyučování. (2Tm 4,2)
Svět z nich mluví
Nyní jsem si všiml něčeho, co daný text obsahuje hned v návaznosti. Jan zde zcela jasně uvádí, že falešní proroci jsou ze světa a svět je slyší. Pravé proroky svět neslyší, nevěnuje jim pozornost. Jan to dokonce staví jako rozlišovací kritérium.
A ty bys chtěl pro sebe usilovat o veliké věci?
Viděl jsem lidi, kterých jsem si vážil, jejichž opatrnost je svedla na scestí tak, že už nevidí. Říkají si: kdybych tady nebyl já, mohl by tu být někdo jiný, kdo by dělal ještě horší věci a proto musím občas učinit úlitbu. Myslí si, že tím slouží Bohu. Tím, že jim byl nabídnut podíl na daných věcech, jim ale byla elegantně zavřena ústa. Musí činit kompromisy s Bohem a při každém dalším kompromisu ztrácejí trochu z toho světla, které ještě měli. Jednoduše už mají co ztratit a bojí se. Pamatuj ale, že žádná lež nevychází z pravdy a že nikdy nevede cesta k cíli skrze kompromis s pravdou.
Jsi připraven zemřít?
Když jsem šel jednou do práce okolo vrátnice, všiml jsem si, že na nástěnce visí parte. Zůstal jsem stát jako přimrzlý. Bylo to parte s jeho jménem. Kolegové mi řekli, že byl na dovolené, a když vyjížděl od pumpy, nevšiml si proti slunci jedoucího vozu. V mysli se mi znovu promítla věta, která byla jednou z posledních, kterou jsem od něho slyšel: „Teď bys mi měl dát ještě nějakou výzvu k rozhodnutí, co když mě zítra přejede auto“.
Bůh je dobrý
Přiznám se, že při čtení Bible se mne občas zmocňuje tíseň. Tíseň nad tím, kolik pádů a hříchů je člověk schopen učinit i to, jak je Bůh přísný. Dříve jsem odsuzoval chování Izraelců na poušti, kteří znovu a znovu nedůvěřovali Bohu a znovu a znovu reptali. Nestačilo jim vidět egyptské rány, průchod Rudým mořem, křepelky…
Kdo je to falešný prorok?
Kolik lidí dnes věří prorokům, o kterých nevědí vůbec nic, krom jejich slávy, která je uměle živena křesťanskými časopisy a internetem. Ve skutečnosti se málokdo ze čtenářů mohl seznámit se skutečným životem těch, kteří jsou téměř uctíváni. Z těchto časopisů už se ale nedozvíme, že snad „největší prorok“ a zakladatel prorockého hnutí, kterému bylo věnováno tolik chvály, byl shledán alkoholikem a homosexuálem.
Hnutí nesvatosti
Každá reforma v historii církve volala k radikální svatosti, kárala kněží za světskost, volala k pokání. Cluny kritizovaly světskost kléru, reformace 15. a 16. století pranýřovala vládu kléru, kalvinismus dbal na mravnost a pořádek a metodismus volal k dokonalosti… Dnes církev činí pravý opak. Omlouvá tělesnost, má smysl pro lidskou slabost a ospravedlňuje poklesky a hříchy. Zve vlivné pohany za řečnické pulty, aby si jimi vylepšila svůj image a nalákala zástupy do svých řad.
Probuzení jako bicykl
Tak se pozvolna církev zaplňuje neobrácenými lidmi, kteří nemají Ducha Božího, ale projevují se u nich duchovní dary, jsou učeni mluvit jazyky a modlí se k Bohu, který ovšem ani není jejich Otcem. Na náměstí čtou Bibli neobrácení herci, snad jen proto, aby přítáhli pozornost a rozmnožili řady příchozích. A tak tam, kde už není Boží moc, nastupuje reklama a manažment.
Jak získat Boží moc?
V jednom článku z křesťanského časopisu jsem se dočetl, že církev si uvědomuje, že jí chybí Boží moc. K čemu ale církev potřebuje Boží moc? K uskutečňování svých vizí, svých programů, svých školení a kurzů? Přiznám se, že mne potěšilo, že si mnoho křesťanů dnes uvědomuje, že jim Boží moc chybí.
Apologetika není lov heretiků
Apologetika nebude mezi určitým druhem křesťanů populární. Lidé, budou asi vždy milovat líbivá a působivá učení zaslibující růst, probuzení, prožitky… Budou asi zděšeni, když si na tyto metody a učení posvítíme. Když něco objevíme, nemělo by nám to přinášet radost a měli bychom mít na mysli, že nositel učení je často náš bratr.
Cizí oheň - jaká je jeho podstata?
Není však žádného úspěchu tam, kde je cizí oheň, který nemá původ v oltáři, který netryská ze srdce člověka ukřižovaného s Kristem. Ten kříž je a zůstane pohoršením a bláznovstvím. Již v Písmu jsou žel jmenování někteří, kteří tak toužili po úspěchu, že raději toto pohoršení kříže odstranili. Možná se i dnes tak někteří bojí, že jimi budou lidé pohrdat, mít je za blázny a naopak, ti, které svět oslavuje a tleská jim, jsou dáváni za vzor ostatním a jsou následováni.