Úvahy
Hlásej slovo Boží, ať přijdeš vhod či nevhod, usvědčuj, domlouvej, napomínej v trpělivém vyučování. (2Tm 4,2)
Laskavá prosba ke čtenářům
Po téměř roční, i když ne systematické, práci se mi podařilo dokončit první část historie Apoštolské církve 1989 – 1992. Uvědomuji si ovšem, že na tom budu muset ještě hodně pracovat. Retrospektivně je možné si uvědomit, jaké věci se vyplatily, co byly jen slepé uličky, a také, že některé zárodky pozdějšího charismatického nasměřování letniční církve byly přítomny, zpravidla nerozpoznány, již v zárodku.
Nejen k situaci na Ukrajině
Všechna výše uvedená zaslíbení nikdy nepřestanou platit! Ale i kdybychom pročetli, poslechli a viděli všechny zprávy, porozuměli správně všem věcem a dokázali vše správně rozsoudit, nic nám to neprospěje. Jediné, na čem záleží, je náš postoj k Bohu.
Vytloukat klín klínem?
Duben roku 2003 jsem strávil v USA. Tento měsíc byl jedním z nejdůležitějších pro formování mého věroučného směřování. Do té doby jsem byl tradičně evropsky protiamerický a byl jsem přesvědčen, že všechno křesťanské zlo pochází z USA. Avšak pár dní mezi americkými křesťany mne přesvědčilo o opaku a stal jsem se obhájcem USA.
Pavel Bubik - Boží zaslíbení
Ani nevím, jak jsem se dostal na stránky tohoto kázání. S jeho autorem jsem mluvil jen dvakrát v životě. Poprvé v srpnu 1993, kde nás jako nezbedné mládežníky na stanové evangelizaci napomínal, protože jsme spolu zápasili a váleli se v trávě. Podruhé to bylo na celocírkevní konferenci, tuším v Českém Těšíně. Jeho slova bych zřejmě i dnes dokázal s určitou licencí zopakovat. Připadal mi tehdy jako přísný, i když nevýrazný člověk. Proto by mne asi dříve nenapadlo si vyhledat jeho kázání. Navíc hledat povzbuzení v dnešní AC se mi nejeví jako rozumné.
Jsme jen obyčejní křesťané...
Dlouhou dobu jsem kolem sebe slyšel, že žijeme v postdenominační době, že doba organizovaných uskupení, definovaných učení a struktur skončila a že přichází doba skutečného „biblického křesťanství“, stojícího na vztazích, Písmu a Ježíši Kristu.
Chvála organizovaného křesťanství
Před pár lety jsem se dočetl, že lékaři vyoperovali člověku zdravou ledvinu a ponechali mu ledvinu nemocnou. Závěr musí být každému jasný: lékařům nelze věřit a je třeba se léčit sám. Jindy jsem se dočetl, že v Chorvatsku havaroval autobus, kde zahynula řada turistů. Není to nezvratný důkaz, že je hříchem jezdit do Chorvatska? No a korunou všemu je velký výskyt alimentárních nákaz z masa na severní Moravě.
Kázání, které povzbudí
Trochu mne mrzí, že dříve by takové kázání nebylo až takovou zvláštností, ale dnes je už spíše raritou. Jedno pro mne proto bylo povzbuzením. Na kázání nebylo mnoho lidí! Myslím, že kdyby přijel nějaký falešný učitel, že by bylo plno. Kdybych bratra znal například z titulní strany Života víry, asi bych do Černé Hory nezajel.
Mediálně vlivní křesťané
Pokud se podíváte do křesťanských médií, můžete si povšimnout, že se zde obvykle periodicky opakují některá jména mediálně vlivných křesťanů. Ne všichni figurují všude, nicméně překryv je zde často obdivuhodný.
Devět charismatických zlozvyků, které je třeba opustit
Miluji Ducha svatého a věřím, že nás Nový zákon vyzývá, abychom projevům Ducha dali prostor. Apoštol Pavel sestavil pravidla pro dar proroctví; viděl dramatická uzdravení; zažil nadpřirozená vidění; a řekl církevním vedoucím, aby nebránili mluvení jazyky (viz 1Kor 14,39). Pavel byl ztělesněním charismatické spirituality.