Úvahy
Hlásej slovo Boží, ať přijdeš vhod či nevhod, usvědčuj, domlouvej, napomínej v trpělivém vyučování. (2Tm 4,2)
Kdo bude vyvolen?

Kazatel nám ve svém jinak poněkud skeptickém duchu ukazuje, že zlé lidské srdce není sto konat Boží vůli ani se rozhodnout Bohu sloužit. Bez nadpřirozeného Božího zásahu, zázraku vyvolení, člověk zůstane ve svém hříchu. Kdo ale může být vyvolen?
Miluje Bůh hříšníky?

Ještě nedávno by se mi tato otázka jevila zbytečnou. Bůh přeci miluje každého člověka, kterého stvořil ke svému obrazu, již při stvoření mu dal ducha sám ze sebe a zaopatřil jej. Po jeho pádu svou lásku prokázal tím, že za hříšníky dal svého prvorozeného Syna, Ježíše Krista. Bůh sám je láska, miluje svět a touží, aby k němu každý přišel.
Dvě hrozivé choroby Kristova těla

Pavel ve svých listech, které se staly součástí Nového zákona, přirovnává církev k tělu. Popisuje zde jednotlivé orgány, jako ruku, oko, hlavu, ale zřejmě i pohlavní (neslušné) orgány. Vedle toho mluví i o nemocech těla, jako je slepota, hluchota nebo rakovina. Věřím, že kdyby byla v té době rozvinutá buněčná imunologie, použil by k popisu i další mechanismy.
Pojmy a dojmy

Osobně dnes pozoruji sjednocující (ekumenické) tendence, spojující živé i mrtvé, a separatistické tendence, které odřezávají živou tkáň. Jsem přesvědčen, že jednota má být především duchovní, nikoliv striktně a úzce doktrinální. I když špatná doktrína samozřejmě vyprazdňuje roli Ducha a není již na čem stavět. Vždy zde bylo, je a bude pnutí. Hlavní problém proto u fundamentalistů mnozí shledávají v tom, že svůj „jediný správný“ výklad Bible ztotožňují s učením Písma samotného.
Změníme Otčenáš? Aneb útok proti Boží svrchovanosti?

Málokterý atribut Boha se v poslední době stal předmětem tak masivního útoku, jako je Boží svrchovanost. Alespoň tak chápu apel současného papeže na jiný překlad modlitby „Otčenáš“. Není podle něho přesná. Nelíbí se mu věta „neuveď nás v pokušení“, kterou je prý třeba změnit, jelikož se v dosavadní podobě naznačuje, že Bůh lidi ponouká k hříchu.
Proč stojí církve proti vlastnímu národu?

Církve se tak staví díky svému sobectví a zaslepenosti zcela zády ke svému lidu a jsou dokonce schopné lidi peskovat za to, že si volí politiky, kteří nechtějí ani islamizaci, ani genderové experimenty a kteří samozřejmě ani nepodporují často nespravedlivé majetkové nároky. A protože si současné církve si tak dávají záležet na tom, aby byly jednotné a lid v nich viděl jedno, je třeba se zamyslet, co díky tomu lid opravdu vidí.
Svatí homosexuálové

Přiznám se ale, že si nelibuji v psaní kritických článků za každou cenu. Přesto si myslím, že je dobré se nad tím zamyslet a vzít si poučení. Jak chce církev moralizovat proti sňatkům gayů a adopci dětí takovými páry, když má sama tolik zkušeností s homosexuály? Nejsem katolík ani ekumenik, a proto mne nechávají celkem v klidu skandály zvrácených kněží. Musel jsem však část svého života čelit věroučným důrazům…
Volnočasová úvaha o současnosti českého letničního hnutí

Již několik let nejsem formálním členem letniční církve. Přesto se snažím držet krok a sledovat trendy v hnutí, kterého se cítím být součástí, i když z bezpečného nadhledu. V současné době jsem se z celkem tří naprosto nezávislých zdrojů dozvěděl, že čeští letniční intenzivně řeší eschatologii.
Host na večeři

Příběh, který vám chci vyprávět, se odehrál kdysi dávno na území Římské říše, v provincii Frygii, ve svobodném městě Laodikeji. Městě krásném, bohatém, proslaveném přítomností skvělé lékařské školy, vybaveném mimo jiné několika divadly a pohodlnými lázněmi. Městě nacházejícím se na strategické pozici na obchodní cestě vedoucí napříč Malou Asií, což z něj činilo velké obchodní centrum.
Islamizace jako přicházející Boží soud

Někdy se autoři opakují a ani já nejsem výjimkou. Proto prosím o shovívavost. V poslední době se stalo módou, že se křesťani stále více vyjadřují k politice. I já jsem se tím nechal strhnout.