Úvahy
Hlásej slovo Boží, ať přijdeš vhod či nevhod, usvědčuj, domlouvej, napomínej v trpělivém vyučování. (2Tm 4,2)
Pojmy a dojmy
Osobně dnes pozoruji sjednocující (ekumenické) tendence, spojující živé i mrtvé, a separatistické tendence, které odřezávají živou tkáň. Jsem přesvědčen, že jednota má být především duchovní, nikoliv striktně a úzce doktrinální. I když špatná doktrína samozřejmě vyprazdňuje roli Ducha a není již na čem stavět. Vždy zde bylo, je a bude pnutí. Hlavní problém proto u fundamentalistů mnozí shledávají v tom, že svůj „jediný správný“ výklad Bible ztotožňují s učením Písma samotného.
Změníme Otčenáš? Aneb útok proti Boží svrchovanosti?
Málokterý atribut Boha se v poslední době stal předmětem tak masivního útoku, jako je Boží svrchovanost. Alespoň tak chápu apel současného papeže na jiný překlad modlitby „Otčenáš“. Není podle něho přesná. Nelíbí se mu věta „neuveď nás v pokušení“, kterou je prý třeba změnit, jelikož se v dosavadní podobě naznačuje, že Bůh lidi ponouká k hříchu.
Proč stojí církve proti vlastnímu národu?
Církve se tak staví díky svému sobectví a zaslepenosti zcela zády ke svému lidu a jsou dokonce schopné lidi peskovat za to, že si volí politiky, kteří nechtějí ani islamizaci, ani genderové experimenty a kteří samozřejmě ani nepodporují často nespravedlivé majetkové nároky. A protože si současné církve si tak dávají záležet na tom, aby byly jednotné a lid v nich viděl jedno, je třeba se zamyslet, co díky tomu lid opravdu vidí.
Svatí homosexuálové
Přiznám se ale, že si nelibuji v psaní kritických článků za každou cenu. Přesto si myslím, že je dobré se nad tím zamyslet a vzít si poučení. Jak chce církev moralizovat proti sňatkům gayů a adopci dětí takovými páry, když má sama tolik zkušeností s homosexuály? Nejsem katolík ani ekumenik, a proto mne nechávají celkem v klidu skandály zvrácených kněží. Musel jsem však část svého života čelit věroučným důrazům…
Volnočasová úvaha o současnosti českého letničního hnutí
Již několik let nejsem formálním členem letniční církve. Přesto se snažím držet krok a sledovat trendy v hnutí, kterého se cítím být součástí, i když z bezpečného nadhledu. V současné době jsem se z celkem tří naprosto nezávislých zdrojů dozvěděl, že čeští letniční intenzivně řeší eschatologii.
Host na večeři
Příběh, který vám chci vyprávět, se odehrál kdysi dávno na území Římské říše, v provincii Frygii, ve svobodném městě Laodikeji. Městě krásném, bohatém, proslaveném přítomností skvělé lékařské školy, vybaveném mimo jiné několika divadly a pohodlnými lázněmi. Městě nacházejícím se na strategické pozici na obchodní cestě vedoucí napříč Malou Asií, což z něj činilo velké obchodní centrum.
Islamizace jako přicházející Boží soud
Někdy se autoři opakují a ani já nejsem výjimkou. Proto prosím o shovívavost. V poslední době se stalo módou, že se křesťani stále více vyjadřují k politice. I já jsem se tím nechal strhnout.
Křesťanští radikálové v Brně
*§355 (1) Kdo veřejně hanobí a) některý národ, jeho jazyk, některou rasu nebo etnickou skupinu, nebo b) skupinu osob pro jejich skutečnou nebo domnělou rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, politické přesvědčení, vyznání…
Víra v Trojici jako indikátor duchovního stavu
Bible je plná paradoxů, které lidem nedávají smysl, ale Bohu znějí velmi logicky. Stručně by se dalo říci, že je to tím, že Bůh existuje mimo náš čas a prostor. I když samozřejmě žije i v čase a prostoru, není jimi nijak omezen ani určen. Jedním z paradoxů je učení o Kristu a Trojici. Kdo je alespoň běžně seznámen s církevní historií, ví, že tímto učením se raná církev dlouze potýkala.
Nebylo by to krásné?
Tato učení ovšem první křesťané neznali nebo s některými z nich bojovali. Také my obvykle po čase zjistíme, že se některým věcem nevyhneme, nebo že musíme vykonávat úsilí, abychom se tomu vyhnuli. Nicméně většina toho, nebo různá obdoba, nás bude jednou čekat, ale musíme projít mnohým soužením, než tam vejdeme. Jednoduše, kříž nelze odhodit.