Úvahy
Hlásej slovo Boží, ať přijdeš vhod či nevhod, usvědčuj, domlouvej, napomínej v trpělivém vyučování. (2Tm 4,2)
Charismatici a církevní restituce
Nedávno jsem měl tu možnost setkat se s více než třiceti bývalými i současnými letničními. Někteří jsou stále členy Apoštolské církve. Obvykle byli velice rozčarovaní nad tím, že jejich církev změnila postoj v této pro ni dříve zcela zásadně nepřijatelné otázce. Má odpověď byla jednoznačná.
Média už zvolila?
Václav Klaus nedávno uvedl, že příštího prezidenta vyberou média a zvolí národ. V prvním kole to nebylo tak snadné. Zkusme ale nahlédnout do našeho veřejného a nezávislého tisku (podotýkám, že veskrze v německém vlastnictví), je-li zde nějaký kandidát preferován…
Laskavá prosba ke čtenářům Biblické apologetiky
děkuji Vám všem za všechny dopisy povzbuzení, i za ty, kde se na mne obracíte s nějakou prosbou. Rád bych Vám všem upřímně sdělil jednu skutečnost. Není v mých silách Vám všem řádně odpovědět, pokud bych se nechtěl omezit na pár zdvořilých vět. Nejsem duchovním ani profesionálním teologem. Zdaleka se neorientuji ve všemožných směrech a hnutích. Přesto dostávám od Vás opakovaně především jednu otázku, na kterou jsem se rozhodl odpovědět poněkud obecněji.
Příliš apologetiky škodí!
V roce 2001, kdy jsem zakládal, po vnitřních bojích a věřím, že jen z poslušnosti Bohu své stránky, připadalo mi, jako by nikoho moc nezajímala věrouka. Tedy alespoň v letničních, natož v charismatických kruzích. Jakoby nové vlny bylo dovoleno jen nekriticky přijímat, nikoliv rozsuzovat, natož pak o nich psát jinak, než pochvalně.
Dopis mému vzácnému bratru a příteli Lukáši Makovičkovi
Proč jsem to napsal? Potřebuješ zastavit nebo napomenout? Chci Tě povzbudit, abys věděl v čí ruce jsi! Mohu upřímně před Bohem vyznat, že za Tebou stojím, máš moji podporu a můžeš si být jist mou náklonností. Ta slova byla povzbuzením v tom, že Pána Ježíš Kristus je tím, komu na nás záleží a kdo je nás ochoten zastavit vždy, když je to k našemu užitku.
Brno v plamenech
Mám zde jednu faktickou poznámku. Není už konečně na čase přestat s manažerstvím, reklamou a pozitivním myšlením? Manipulací s čísly a s davy? Extatické a horečnaté vyhlašování nových a nových průlomů a probuzení povede k jedinému. Nikdo už církev nebude brát vážně a lidé se zatvrdí vůči evangeliu.
Poselství jeho Svaté Výsosti, Ctihodnému Biskupovi, Rev. Dr. Apoštolovi Hogo Fogo
Často se mne lidé ptají, zda mám nějaký titul a má odpověď je občas neuspokojí. Protože hodně cestuji, nepovažuji se za pastora. Přesto je mi přisuzována řada titulů: reverend, prorok, apoštol… dokonce i biskup. Jednou jsem byl v jedné církvi představen jako „Dr. Grady“ a málem jsem zalezl pod židli. Absolvoval jsem vysokou školu, ale nemám za jménem doktorát. Říkám lidem: "Můžeš mi říkat Lee“. Nebo pokud chcete, aby to znělo formálněji, můžete říci, "bratr Grady.“
Jak hledat pravdu ohledně učení?
Když jsem uvěřil, nebyl internet. Přesto již tehdy byl přehršel různých učení, názorů ad. V té době jsem navštěvoval sbor, kde kazatel volal po zkoumání učení a byl nadšen, když ho lidé dokázali upozornit na chyby v jeho kázáních. Dodnes děkuji Bohu za tuto zkušenost. Později jsem se přestěhoval do sboru, kde vedoucí který kritiku považoval za něco nepatřičného.
Co se stalo s pokáním?
Na internetové televizi se můžeme přesvědčit, jak jeden mediálně známý kazatel říká, že s hříšníky nemáme mluvit o hříchu. Na jistých kurzech se dokonce musí vést uvolněná diskuse, aby se tam hříšník cítil dobře. Jinde evangelista tvrdí, že zřejmě nevěřící – hříšní lidé jsou po jeho modlitbě naplněni Duchem svatým. Proč jsme tak nelaskaví a zlí, že nemocného neinformujeme o jeho nemoci, hříchu?
Proč jsem -anem, -istou i - antem, věřím -ismům a -ciím a proč mám rád nálepky
Takže shrnuto: jsem protestant, pro někoho zřejmě fundamentalista, arminián, dispenzacionalista, letniční a kongregacionalista. Jak vidíte mnoho –ismů a – antů ad. Kdo si toto přečte, může si mne snadno zařadit, oškatulkovat a ocejchovat. Považuji to za správné a chci, aby lidé věděli, na čem jsou.