Brno v plamenech
Dnes jsem navštívil lékárnu v jednom velkém brněnském prodejním řetězci. Hned u vchodu mne oslovila mladá dívčina, která si přivydělávala prodejem jednoho potravinového doplňku, a nadšeně – až s entusiasmem – mi onen preparát nabízela. Nejprve jsem ji nechal, aby mi o přípravku řekla více. Její nadšení bylo opravdu nakažlivé. Pak jsem se zeptal, zda je přípravek klinicky testován a zda je možné se někde dočíst o výsledcích jeho hodnocení. Její odpověď byla suverénně kladná a chtěla pokračovat v proslovu. Jenže já jsem chtěl vědět, kde jsou tyto studie publikovány a jaký mají design. Touto otázkou byla vyvedena z míry jen lehce s tím, že přece vědci, kteří ji školili, to jasně vědí a že se mohu spolehnout, že mají pravdu. Chtěl jsem tedy znát alespoň jména těch vědeckých garantů, ale nemohla si na ně náhle vzpomenout. Jistě jsou prý z Univerzity Karlovy. Vzal jsem si tedy onen preparát do ruky a začal jsem se dívčiny vyptávat na mechanismus účinku jednotlivých komponent. Byla již tak překvapena, že mi řekla, že k tomu nebyla vyškolena.
Proč zmiňuji tuto bezvýznamnou epizodu? Není to dávno, kdy se křesťané začali inspirovat manažerskými postupy, a u novodobých křesťanských dealerů sleduji stejné zanícení. Nenabízejí sice léky, ale různé akce, brožurky, manuály. I tyto akce a manuály zaručeně fungují, způsobí růst církve… stovky dobrozdání světových teologů, tisíce děkovných dopisů, použití ve stovkách zemí, miliony konvertitů… Avšak i zde, když vezmu ony manuály do rukou a podrobím je rozboru, shledávám, že nejde o nic jiného, než o generické kopie manuálů, vyrobených v dílnách amerických manažerů. Ani křesťanští dealeři obvykle nic nevědí o původu, obsahu a historii svých produktů. Jsou pak podobně vyvedeni z míry, když se s nimi pustíte do odborné debaty. To jejich přeci funguje, jinak by to nebylo tolik rozšířeno, tolik doporučováno… Ale skutečně?
Když se podíváte na výsledky skutečných klinických hodnocení, pokud byly vůbec provedeny, pak obvykle nijak výrazně nepřevyšují míru statistické průkaznosti. Proto se nezřídka výsledky nahrazují posudky „nezainteresovaných odborníků“. Jinými slovy reklama a doporučení zde bývá ceněno více, než strohá fakta. Když jsem dorazil domů, jeden bratr mi poslal odkaz na stránky, zřízenými za účelem propagace „Konference ohně“. Četl jsem některá svědectví a mluvil jsem osobně s některými účastníky této megaakce (nešlo zdaleka jen o kritiky). Většinou vyjadřovali zklamání, rozčarování a dokonce až fatální nesouhlas s okázalostí, přeháněním a vyvyšováním člověka na této akci. Jinými slovy většinou zde viděli, více méně, fiasko.
Když jsem si ale přečetl nadpis článku této stránky, pak jsem měl pocit, že Brno bylo pohlceno vylitím Ducha svatého, možná jde o začátek průlomu a lidé byli uchváceni, nadšeni, a „probuzení poslední doby“ je na spadnutí. Má to však háček. Mám poměrně dost kontaktů s brněnskými křesťany. Ani baptisti, ani evangelíci, ani lidé z Apoštolské církve nebo Slova života z Brna a okolí, se kterými jsem byl v kontaktu, o ničem takovém nemluvili. Ano, jistě byli mnozí nadšení, ostatně pozitivní vyhlašování, stejně jako pozitivní svědectví, jsou často součástí strategie těchto a podobných akcí. Nicméně Brno je po čtvrt roce stále stejné. Pokud ovšem pořadatelé akce vidí něco úplně odlišného, jsem přesvědčen, že stejně tak tomu – možná – může být i v zemích, kde se mluví o probuzení a zázracích. Je to stále stejné. Fotky mas lidí, záběry na davy, běžící čísla, podmanivá hudba… A možná, že v nějaké jiné zemi se bude mluvit o tom, jaké bylo v ČR obrovské probuzení a obrovský úspěch…
Mám zde jednu faktickou poznámku. Není už konečně na čase přestat s manažerstvím, reklamou a pozitivními proklamacemi? S manipulací s čísly a s davy? Ekstatické a horečnaté vyhlašování nových a nových průlomů a probuzení povede k jedinému: Nikdo už církev nebude brát vážně a lidé se zatvrdí vůči evangeliu. Cožpak už nikdo necítí zodpovědnost za to být objektivním a věrohodným?
Zde je článek o konferenci ohně