Nové knihy z Didaska
Nedávno jsem těsně před vydáním obdržel k závěrečné kontrole dvě knížky z nakladatelství Didasko. Jednalo se o studie Leonarda De Chirica, historika a teologa, bývalého místopředsedy Italské evangelikální aliance a současného předsedy její teologické komise. Udělal jsem v textu jen pár poznámek a byl jsem přitom nadšen nejen obsahem knih, ale i pozdější reakcí překladatelky, která zareagovala naprosto profesionálně.
Psát v současné době o rozdílech mezi katolíky a protestanty je silně politicky nekorektní. To si jinak dovolí buď jen zarytí fundamentalisté, kteří nešetří expresivními výrazy, používají pokleslý jazyk a často i chabou argumentaci, nebo bagatelizující ekumenici, kteří se účastní mší, aniž by tušili, že samotná římskokatolická nauka římským katolíkům podobnou věc zapovídá a staví pod kletbu každého, kdo by přitakal specifickým reformačním učením.
Obě knihy nevolí ani jeden extrém, ale velmi jasně, srozumitelně a přitom citlivě a s porozuměním rozebírají dvě témata, která tvoří mezi oběma konfesemi nepřekonatelnou bariéru. Jedná se o mariologii a papežství. Tato témata jsou mezi křesťany navýsost důležitá, neboť cílem římskokatolických ekumenických snah je mj. i návrat odloučených bratří do obecenství s Marií pod autoritou papeže. Pokusím se proto stručně popsat obě knihy současně, jelikož podle mne mohou vytvářet harmonický celek.
Kniha „Marie, matka Boží?“ popisuje postavu Kristovy matky z poselství Bible, přechází k vývoji mariologie od počátků rané církve, přes její akcentaci na Efezském koncilu, až po učení současných, mariologicky velmi zdatných a angažovaných papežů. Knížka vstupuje do římskokatolické dogmatiky a rozebírá roli Marie v soteriologii, která často zůstává skryta nejen protestantům, ale možná i samotným katolíkům. Následuje popis rozdílů v chápání úlohy Marie mezi katolíky a protestanty a dokonce předkládá možné průniky. Kniha je celkem útlá a na 130 stranách nabízí podle mne vynikající přehled římskokatolické mariologie.
Kniha „Papežství. Jeho původ a role ve 21. století“ má obdobnou strukturu. Autor nás nejprve seznamuje s definicí papežství, provádí nás pohledem Písma na apoštola Petra a pokračuje vývojem papežského dogmatu až k jeho důvodnému odmítnutí reformátory. Nakonec přechází až k ekumenickému pojetí a portrétům současných papežů, přičemž naznačuje budoucí vývoj promítnutý v římskokatolických snahách, narážejících na skepsi evangelikálů. Kniha má celkem 140 stran a dá se přečíst na posezení.
Autor v obou knihách nestojí jako soudce, ale spíše jako angažovaný svědek vývoje dogmatu; vysvětluje, co a proč nemůže přijmout, a přitom se snaží pochopit a někdy i hledat možný průnik. Obě knihy mohou posloužit nejen k osobnímu porozumění, ale i k poučení duchovních pracovníků v církvi všech vyznání, kteří se účastní ekumenických iniciativ. Kniha proto může být nejen vhodným dárkem vašim starším, kazatelům, pastorům a farářům, ale můžete ji poskytnout i vaším římskokatolickým přátelům, aniž byste riskovali, že se jich nemile dotkne nebo je dokonce pohorší.
Nakladatelství Didasko proto přeji šťastnou ruku ve výběru a produkci dalších kvalitních titulů, které by si možná jinde netroufli vydat.