Varování církevním vedoucím
Kdysi jsem četl proroctví od jednoho bratra, které je asi možné stále někde dohledat. Pokusím se je zde co nejvěrněji reprodukovat. Pokud se spletu v detailech, doufám, že jeho smysl zůstane zachován.
Dotyčný popisoval duchovní obraz, který zobrazoval místnost, ve které seděli církevní vedoucí na vysokých barových stoličkách. Nejprve spolu hovořili a poté se počali vzájemně dohadovat, a nakonec se pošťuchovali nějakými klacky. Pod barovými stoličkami byli prostí křesťané. Náhle se mezi nimi objevovali hadi, kteří je začali štípat, takže mnozí onemocněli a leželi v bolestech na podlaze. Jak se vedoucí mezi sebou pošťuchovali, občas se jim podařilo některého shodit na podlahu. Když byli vedoucí sraženi na zem, rozhodli se ošetřovat zraněné a hadi začínali mizet. Nakonec se podařilo vedoucím srazit značnou část svých soků, a ti začali sloužit ostatním křesťanům a hadi začali mizet. Vidění skončilo tím, že do místností vstoupil anděl, který držel nad zemí tyč ve výšce klečícího muže, prošel celou místností a všechny, kdo vyčnívali, srazil na kolena.
Již v době, kdy jsem proroctví uslyšel, ve mě rezonovalo. Nezdálo se mi však, že by se naplňovalo. Spíše jsem viděl různé kazatele, pastýře a učitele (někteří se dokonce považovali za apoštoly), jak se povyšovali nad ostatní, ale mluvili spolu. Občas se někomu podařilo někoho vyhodit ze sedla, ale spíše se vzájemně kryli a dohazovali si různé akce a zakázky. Na druhou stranu jsem si všímal, že v jejich sborech jsou nemocní lidé, často pro svoji neopatrnost uštknuti tím zlým, ale vedoucí spolu prostě drželi basu ve smyslu „já nebudu kritizovat tebe, a ty nebudeš kritizovat mě“.
Nicméně léta šla a spory mezi vedoucími narůstaly. Nejdříve slovní potyčky a později byl shozen zase nějaký ten vedoucí. Neměl jsem samozřejmě přehled o všem, ale dostával jsem v té době řadu dopisů zejména ze tří církví.
Nedávno jsem zjistil, jak mnoho vedoucích již bylo svrženo. Před časem jsem obdržel další řadu zpráv z různých sborů. Téma bylo jediné: jedni vedoucí shazovali druhé vedoucí. Něco mne na tom ovšem zaujalo. Tito lidé ochutnali vlastní medicínu. To, co činili druhým, se stalo jim samotným. Dokonce od těch, se kterými na takových věcech spolupracovali. Někdy o tom v církvích kolovaly různé "neveřejné" dopisy. Ono, když je člověk ochoten podrazit jednou, obvykle to udělá i podruhé, i když na opačnou stranu.
Proto chci varovnat! Přichází doba žně. Co kdo zasel, to bude také sklízet. Pokud jste rostli tím, že jste rozbíjeli sbory druhým, budete sami rozbiti. Pokud jste se oddělovali od ostatních, další se oddělí od vás. Pokud jste vylučovali jiné, budete sami vyloučeni. Pokud jste vydírali, budete vydíráni. Jestliže jste pomlouvali, budete pomluveni. Pokud jste okrádali ovce, budete sami okradeni. Nezastali jste se druhých? Nikdo se nezastane vás. Jiná léčba, než vlastní medicínou, se totiž míjí účinkem. Jelikož jak člověk chce, aby lidé jednali s ním, měl by jednat i on s nimi. Bude ale záležet na vás, jak se k tomu postavíte. Řeknete si tedy, děje se mi to právem nebo budete dál bojovat a nořit se stále hlouběji?
Nechtějte sami odplácet, nakonec stejný osud postihne i ty, kdo jednali špatně s vámi. Ale o to nejde. Důležité je se v pokání obrátit k Bohu, odpustit svým viníkům a sloužit možná podobně postiženým. Prostě pokořit se a pokleknout ve svém srdci. Král Adoní-bezek, kterému uťali palce na rukou i nohou, kajícně doznal: "Sedmdesát králů s uťatými palci na rukou i u nohou sbíralo drobty pod mým stolem. Jak jsem činíval, tak mi Bůh odplatil." A to byl pohan. Oč jasnější to musí být nám.
Často jsem v Bibli četl verš o soudu, který má začít od domu Božího. Ono autoritářství, různá falešná učení vyvyšující člověka a ponižující Boha; evangelium zábavy a dobrého jídla bez pokání; učení, že Kristus byl obětován satanu; pořádání církevních svateb pro nevěřící; provádění výpočtů Kristova příchodu nebo vykreslení Boha jako krutého diktátora, který většinu lidstva neodvratně předurčil do pekel, volá do nebes. Bůh již zřejmě nehodlá nadále shovívavě mlčet. Brzy se patrně ve dveřích vaší modlitebny objeví anděl s tyčí, a kdo se nadále bude povyšovat, bude ponížen.
To se ovšem bude týkat jen těch, kdo patří Kristu. Svévolníci budou nadále jednat svévolně, ale prozíraví se poučí a budou Bohu za jeho soud vděčni. Obdarovaný člověk může být užitečný druhým, až se sám poníží na jejich úroveň. Znal jsem až příliš vedoucích, kteří měli plná ústa pokory, ale svým chováním to popírali a panovali nad druhými. Ti ať se připraví na setkání se svým Bohem.
Mnozí se dnes modlí, aby se Bůh přiblížil jejich společenstvím a vyhlašují jedno probuzení za druhým. A ono skutečně příjde! Neuvědomují si ovšem, že Boží navštívení může být pro jejich duchovní procitnutí velmi nepříjemné a že sklizeň se bude týkat jejich setby. Podobně se tak mnohokrát stalo Izraeli a ani my nejsme výjimkou.