A svedou mnohé
8. Lze se poučit z ovoce?
S vědomím historických přešlapů víme, že není bez problému dávat do souvislosti některé nedávno minulé jevy s tím, co následovalo bezprostředně po nich. Přidržme se ale některých proroctví, která vznikla buď: 1) přímo pod vlivem duchů zemřelých nebo 2) pod vlivem jejich duchovního „pomazání“ a posuďme míru jejich naplnění v současnosti. Opravňuje nás k tomu i skutečnost, že doptávání se duchů v tomto případě bylo a bývá téměř vždy spojeno se zjevováním budoucnosti. Co tedy tato proroctví předpovídala a co se ve skutečnosti stalo v době, na kterou tato proroctví ukazovala?
Ačkoliv se Saul doptával proroka, Pán Bůh to viděl jako „věštění“ a ačkoliv se dozvěděl pravdu, přimíchaná lež byla mnohem horší. Zemřel sice v souladu s předpovědí, ale nikdy se nedostal do míst, kde byl skutečný Samuel, jak mu bylo předpověděno. Uvedeme-li zde nyní pár historických souvislostí, pak jen proto, že to retrospektivně byli právě protagonisté hnutí, kteří prorokovali budoucnost. Proto zde v první řadě nejde o hledání souvislostí, ale především o rozsouzení proroctví.
1. Mesmerismus: Ačkoliv se Mesmer nepovažoval za proroka, jeho učením byla zaplněna celá Francie a mesmerismu se oddával i královský dvůr. Mesmer chtěl pomocí mesmerismu zasahovat i do politiky a jeho naturfilosofické ideje našly své uplatnění i ve formování pozdější Robespierrovy religiozity. Zanedlouho nato Paříž ovládlo vražedné běsnění Velké francouzské revoluce, které ukázalo odvrácenou tvář humanismu a osvícenství. Někteří zde vidí přímou souvislost s mesmerismem, resp. s vybudováním základů revoluce. Je dobré si v této souvislosti uvědomit, že veikáni té doby, jako Voltaire nebo Napoleon, se ve svých plánech a úvahách nechávali ovlivňovat okultními praktikami, odvozovanými např. z křiku ptactva.
2. Quimbyho mesmerické teorie naroubované na křesťanství zplodily svého času jednu z nejrychleji rostoucích sekt, Křesťanskou vědu M. E. Bakerové, a nakonec pronikly do srdce charismatického hnutí. Stalo se tak skrze E. W. Kenyona, kterému se dostalo průpravy v mesmerické škole R. W. Emersona, rozvíjejícího Quimbyho „teologii“, a jeho literárního plagiátora K. Hagina, který dal vznik hnutí Víry . Duchovní syn hnutí Víry, Benny Hinn, pokračoval ve spiritistické tradici a další duchovní syn hnutí Víry, Rodney Howard Brown, rozvíjel mesmerické manifestace.
3. V přímé souvislosti můžeme vidět Argentinské probuzení, resp. jeho transformaci do mesmerické podoby, a to vlivem jak Hinna, tak Browna. Ti zasvětili letničního pastora Assemblies of God Claudio Freidzona, jehož působení změnilo celou evangelikální scénu Argentiny natolik, že připomínala mesmerickou Francii předrevoluční doby. Argentinští letniční prorokovali obrovské probuzení a dalekosáhlou obnovu společnosti. Např. Carlos Annacondia ve své knize „Satana, poslyš!“ popisuje svědectví pastora, který skrze zjevení tvrdí, že ďábel nad Buenos Aires byl přičiněním Annacondiovy služby spoután.
Namísto toho však Argentina prožila nejtěžší ekonomický krach své historie, prezident vyhlásil státní bankrot, stovky lidí napadlo Parlament a tisíce lidí emigrovalo. Přes tuto skutečnost jsou tito proroci, jejichž proroctví se ukázala jako falešná, dále ctěni a zváni zejména Apoštolskou církví, která chce zřejmě následovat Argentinskou cestu.
4. Těchto manifestací nezůstala ušetřena ani Anglie. Sandy Millar a Nicky Gumbel postavili na „mesmerických“ zkušenostech i klíčovou část svých evangelizačních Kurzů Alfa a spolu s pastorem Assemblies of God Kenem Gottem rozšířili manifestace do anglické evangelikální církve. Následovaly předpovědi o obnově Anglie. Namísto toho Anglie zanedlouho prožívala nejprve „nemoc šílených krav“ a posléze šílenství ohledně kulhavky a slintavky, kdy byla vybíjena celá mnohatisícová stáda dobytka. Dokonce i obdivovatelé probuzení se divili, že namísto očekávaného požehnání to vypadá jako Boží soudy.
5. Z Londýna přešlo toto „probuzení“ i do USA. Sbor Assemblies of God v Pensacole prožil vlnu manifestací plnou silou. Když byl sbor kritizován apologety, pastor Kilpatrick prorokoval, že i kdyby někdo do sálu přinesl bombu, Boží moc modlitebnu ochrání. Netrvalo však dlouho a modlitebnu zapálil blesk tak, že kompletně vyhořela a od sboru se oddělila biblická škola vedená známým teologem probuzení D. Brownem. Ačkoliv evangelista obnovy S. Hill prorokoval největší obnovu americké společnosti všech dob, katastrofa obchodního centra v New Yorku z 11. září 2001 a hurikán Kathryn ze srpna 2005 rovněž toto proroctví nepotvrdily.
6. Také české církve se s velkou dychtivostí otevřely novodobému „probuzení“ a propagovaly jak Joynerovu nekromantickou část, tak argentinskou manifestační část. Např. nedlouho poté, co se Jednota bratrská otevřela těmto vlivům, prošla schizmatem, které se dodnes tyčí jako memento nad českou církví. Také Křesťanská společenství, jejichž představitel tyto věci ospravedlňoval, odstoupil kvůli osobnímu selhání a KS na svých stránkách přiznávají nelehkou situaci. „Nejlépe“ z participujících církví skončila Apoštolská církev, která se otevřela pouze manifestacím, ovšem Joynerovy vize důrazně odmítla. Zde pouze redaktor Života v Kristu předpovídal na jaro 2001 probuzení, které ještě příštího roku přes protesty některých potvrdil. Jiní však poukazují na varovné prvky a nejednotu v církvi, která se projevila na Nymburském synodu. V současné době v Apoštolské církvi existuje proroctví, které předpovídá církvi dobu nejúspěšnějších dvaceti let v historii ČR, přičemž první tři budou nejúspěšnější.
Ačkoliv je novodobý „mesmerismus“ obvykle spojován s proroctvími o obnově a probuzení, ještě nikdy obnova a probuzení nepřišly. Namísto tisíců obrácených přichází krvavé revoluce, teroristické činy, vybíjení dobytka, přírodní katastrofy nebo alespoň skandální rozdělení a narušené mezilidské vztahy.
Přestože Hagin, Hinn a jiní své oponenty varují před kritikou tak svatých věcí, jakou novodobý mesmerismus podle nich je, máme se jejich výhrůžek zaleknout a věci nerozsuzovat, i když se nenaplňují? Sáhněme proto raději po Písmu:
„Avšak prorok, který by opovážlivě mluvil mým jménem něco, co jsem mu mluvit nepřikázal, nebo který by mluvil jménem jiných bohů, takový prorok zemře." V srdci si asi říkáš: „Jak poznáme slovo, které Hospodin nepromluvil?“ Nuže, promluví-li prorok jménem Hospodinovým a věc se nestane a nesplní, nepromluvil to slovo Hospodin. Opovážlivě je mluvil ten prorok sám; nelekej se toho.“ (Dt 18,20–22)