Pozadí a teologie Kurzů Alfa - diplomová práce
5 Kurzy Alfa a jejich kritici
Zdálo by se, že popularita Kurzů Alfa a jejich všeobecné přijetí vylučuje nějakou výraznější kritiku. Při bližší rešerši křesťanské literatury, ať už populární, církevní nebo vědecké, se ale můžeme přesvědčit, že Kurzy Alfa mají velké množství kritiků. Na přímou otázku ohledně kritiky Sandy Millar odpověděl, že Kurzy Alfa jsou vesměs přijímány, nicméně mají dva typy kritiků: liberály a extrémní konzervativce:
„Jediní, kdo Alfu kritizují jsou liberálové… Liberálové s Alfou nikdy souhlasit nebudou, protože se jim nelíbí cokoliv, kde se něco vyučuje, cokoli, co chce být jednoznačné, cokoli, co nabízí vodítko. Ti druzí, kteří z Alfy nemají radost, jsou konzervativci, resp. extrémní konzervativci…“
Stačí však jen letmý pohled na internet a můžeme vidět, že Kurzy Alfa mají kritiky ve všech církvích počínaje právě katolíky a konče charismatiky. Dalo by se říci, že Kurzy Alfa, přes svojí rozšířenost a kladnou odezvu, jsou zároveň jedním z nejkontroverznějších podniků poslední doby.
5.1 Celkový přehled
Kritice Kurzů Alfa bylo jak v akademickém, tak běžném křesťanském tisku věnováno mnoho prostoru. V roce 2004 bylo možné jen prostřednictvím internetu najít více než padesát církevních, apologetických a antikultovních institucí různé úrovně, kritizujících Kurzy Alfa od padesáti různých autorů z řad teologů, pedagogů, publicistů, přičemž bylo „on-line“ přístupných bezmála sto padesát kritických článků. Z monografií, resp. knih, bylo rešerší na internetu nalezeno celkem šestnáct prací.
Známý, evangelikálně zaměřený křesťanský portál, věnující se kultům, sektám a nekřesťanským náboženstvím „Apologeticsindex“ shromažďuje k mnoha tématům vybrané články, přičemž z celkem třinácti odkazovaných článků o Kurzech Alfa je jedenáct kritických.
5.1.1 Metaanalýza kritik
Z metaanalýz můžeme zmínit práci Stephena Hunta z Univerzity West of England „Kurzy Alfa a jejich kritici,“ kde se autor pokusil sumarizovat přehled teologie Kurzů Alfa v konfrontaci s argumenty jejich kritiků. Sám Hunt si přitom kurzů všímá spíše ze sociologického než z teologického aspektu a jejich masové užití, které je formou manuálů inkorporováno do nejrůznějších církevních tradic, přirovnává k „McDonaldizaci“ aniž by tento termín pejorativněji vymezoval. Rovněž si všímá, že skrze Kurzy Alfa se do tradičních církví dostává charismatické učení včetně prvků Torontského požehnání a ve své práci shrnuje řadu významných kritických studií z různých kruhů křesťanského spektra.
5.1.2 Stanovisko Christian Research Institute
Vlajková loď moderních apologetů, protestantsky orientovaný americký Christian Research Institute (CRI), založený expertem na nová náboženství Dr. Waltrem Martinem se Kurzy Alfa zaobíral natolik, že zveřejnil studii Dr. Gordona L. Lewise, profesora teologie a filosofie Denverského semináře, kterou adoptoval jako své oficiální stanovisko.
CRI je dnes proslulý svojí umírněností a snahou o objektivitu, což ovšem není příliš na škodu účinnosti jeho prohlášením. Byl to Hank Hanegraaff, prezident CRI, jehož kritika přinutila k dočasnému pokání již citovaného Bennyho Hinna a natolik znepokojila dalšího otce Torontského požehnání, letničního pastora z Pensacoly, Johna Kilpatricka, že Hanegraaffa nazval ďáblem a, dle Kilpatrickových slov jej „pod mocí Ducha svatého“ z televizní obrazovky vyzval k pokání, jinak bude jeho služba během 90 dní Duchem svatým zničena. Když se tak nestalo během dvou následujících měsíců, Kilpatrick se dodatečně za svá slova omlouval.
Podívejme se nyní podrobněji jak Lewis, evidentně na základě reformačních pozic, Kurzy Alfa hodnotí. Nejprve uvádí několik principů, na kterých jsou, podle jeho analýzy, kurzy založeny. Souhlasí s tvrzením, že v evangelizaci je nejefektivnější místní církev, celá armáda evangelistů, pracující na přátelských vztazích, i s tím, že evangelizace je proces, zahrnující celého člověka. Souhlasí také s Gumbelovým tvrzením, že evangelium je v moci Ducha svatého dynamické a efektivní i s důrazem na naplnění a naplňování Duchem svatým. V závěru své studie však uvádí, že Alfa adekvátně nevysvětluje doktrínu o ospravedlnění na základě pouhé milosti skrze víru s tím, že proto může být velmi „nápomocná“ těm, kteří ke spasení přidávají ještě skutky. Dalším opomenutím je, podle Lewise, nedostatečné vysvětlení „znovuzrození“. Krom těchto, autorem uváděných opomenutí, Lewis – stejně jako mnozí apologeti – vytýká kurzům i špatnou a účelovou pneumatologii.
„Současní pohané, kteří vědí spíše o nějaké »Síle« než o Bohu, potřebují nejprve představit živého Boha. Kdokoliv přistupuje k němu (Bohu), musí věřit, že (jako osoba) existuje (nezávisle na světě) a že se odměňuje (aktivně v historii) těm, kdo jej usilovně hledají (Žd 11,6). Jako Pavel v antických Athénách by Alfa měla vysvětlovat lidskou závislost a odpovědnost božskému Soudci. Tehdy bude mít potřeba evangelia smysl (Sk 17,16–31). Navzdory své síle, pro tyto slabiny, je nemoudré Alfu použít tak, jak je. Navíc s mnohem větším rizikem u ztracených, kteří potřebují Boha a jeho samotnou milost… Alfa má mnoho, co by mohlo být použito k dobrému dílu, ale, naneštěstí, její defekty vedou nekřesťany ke Kristu a skutkům. Její chyby mohou vést nové křesťany k falešným zkušenostem, které nejsou založeny na zjevené pravdě o duchovních skutečnostech.“
Kritiku mnoha křesťanských institucí i jedinců lze tedy shrnout do dvou oblastí. Kurzy nedostatečně vysvětlují podstatu evangelia a vedou k duchovním zkušenostem, které mají svůj podklad v nebiblických zkušenostech odvozených z Torontského požehnání.
5.1.3 Stanovisko Církve bratrské
V ČR se kurzy těší velké důvěře u církví a církevních institucí, a jsou proto otevřeně propagovány. Výjimkou je stanovisko Církve bratrské, které je sice doporučující, nevyhýbá se ovšem popisu některých věcí, které vnímá jako negativní.
„…v kurzu zřetelně schází důkladnější prezentace učení o pokání a o řešení viny obecně… s tím souvisí oprávněná výhrada některých kritiků kurzu Alfa, že zkušenost s Duchem svatým se někdy předkládá neobráceným lidem. Následování Krista tak může obejít bolestivý proces pokání a stát se spíš napodobováním nějakých zkušeností.“
Rovněž je zde kritizován mechanistický přístup uvedený v „Příručce pro vedoucí kurzu“ a dále se poukazuje na to, že užití kurzu „má být hlášeno, registrováno, očekávají se zpětné statistické informace. Konference Alfy jsou představovány jako nezbytná podmínka použití tohoto nástroje a podobně.“ Podle autorů prohlášení se to může jevit jako zbytečná aplikace marketingových postupů. Stanovisko zároveň nabízí možnosti doplnění a úprav, nicméně je nutné tento návrh posoudit ve světle toho, že ten, kdo chce pro své aktivity používat značku „Kurzy Alfa“, nesmí obsah kurzů podstatně měnit a zároveň musí zachovat zde obsažené učení. Tomáš Janda, bývalý pražský koordinátor kurzů, mluví o tom, že jde o „naprosto normální věc copyrightu alá Coca Cola.“
5.2 Souhrn kritických ohlasů
Dá se říci, že kritici z konzervativních kruhů Alfě vyčítají několik věcí: Ekumenické zaměření podle nich vede k „rekatolizaci“ nekatolických církví. Skrze Alfu se do církví šíří charismatické hnutí včetně jeho extrémů, jako je Torontské požehnání. Na kurzech není dostatečně objasněna a zdůrazněna konverze a účastníci jsou vedeni k duchovní zkušenosti ještě dříve, než se stanou křesťany. Podle některých kritiků Kurzy Alfa proto nevedou k obrácení a znovuzrození, ale pouze k napodobování křesťanského životního stylu. Kritici z řad fundamentalistů navíc kurzy obviňují z propagace evoluční teorie, otevřenosti hnutí New Age a kritika z řady liberálních kruhů vyčítá kurzům fundamentalismus, necitlivý přístup k homosexuálům a nedostatek sociálního evangelia, stejně jako opomenutí důrazu na více svátostí.