Kdo má oči k vidění, viď!
Nedávno jedna známá brněnská politička přiznala, že (zřejmě vedle kokainu) požívá rekreačně i HHC. Jeho užívání je prý v pohodě a nikoho to neznepokojuje. Vždyť je legální a legalizovat by se zřejmě mělo i THC. Zatím jsem se ale nesetkal s tím, že by kanabinoidy doporučovali křesťané. Předpokládám ovšem, že ta doba přijde, protože zde již byla. Souhlasím s tím, že kdokoliv bere drogy, a může v nich být po krk, může být zachráněn. Ovšem pochybuuji, že by křesťan mohl s čistým svědomím být uživatelem drog.
Stejně, jako před zhruba třiceti lety byla pro mnohé v pohodě metalová hudba skupin, které otevřeně vyznávaly satanismus, nepochybuji, že to bude podobné i s kanabinoidy. Pro případné kritiky uvádím, že vím dobře, že se jednotlivé kanabionoidy od sebe liší. Jsem farmaceut.
Existuje mnoho studií, které prokazují, že kanabiniody jsou potenciální cestou k psychózám, závislosti a k tvrdým drogám. Ale dnes je v kurzu filozofie, že vše, co způsobuje příjemné a okamžité pocity blaha, je přeci dobré a nikdo do toho dotyčnému (zřejmě ani Bůh) nemá co mluvit. Je to podobné jako s duchovními prožitky. Vše, co funguje, je správné. Jakákoliv argumentace se zde proto míjí účinkem.
Nedávno mi jeden křesťan zaslal pár snímků obalů HHC. Jsem přesvědčen, že mluví za vše. Proto, kdo má oči k vidění, viď!