Jak vypadá tvůj Ježíš?

Tento článek nemá za cíl dehonestovat víru kohokoliv. Jeho cílem je jen poukázat, že člověk i společenství, ať už ortodoxní, heterodoxní či z křesťanského pohledu heretické, reflektují Krista podle své věrouky a zkušenosti. Každý si svým způsobem představujeme takového Krista, jak jej chápeme v Písmu, z života svého společenství a z vlastního života.
V Písmu máme striktní zákaz zobrazování si Boha a někteří jsou přesvědčeni, že je-li Ježíš Bohem, tento zákaz se vztahuje i na něho. Historická církev ale uznala, že pokud se Bůh sám rozhodl manifestovat v podobě člověka, pak na lidské tělo se tento zákaz nevztahuje. Jan Damašský k tomu uvedl:
„Obraz je podoba charakterizující předlohu a zároveň se od ní určitým způsobem lišící. Obraz se totiž nepodobá své předloze úplně…-Kdo by také mohl učinit obraz Boha, který je neviditelný, nehmotný, nepopsatelný a bez podoby? Proto Starý zákon nezná obrazy. Když však Bůh přijal v Ježíši Kristu podobu člověka, lze jej zobrazovat… Čím je kniha těm, kteří znají písmo, tím je obraz pro negramotné.“
V církvi se v 8. století poté rozpoutal boj o to, zda je takový obraz možné uctívat, což hlásali ikonodulové, nebo zda je uctívání ikony hříchem, což hlásali ikonoklasté, kteří dokonce už sám obraz často považovali za modlu.
Písmo je na popis Krista velmi skoupé. Pokud je mi známo, existují tři popisy Krista v Písmu. Jeden ukazuje prorocky na Vévodu, který se objeví a který má zřetelné semitské rysy a původ; druhý reálně popisuje Kristovo utrpení a třetí detailně popisuje jeho oslavené tělo.
Prorocký pohled
Gn 49,10-12 Juda nikdy nebude zbaven žezla ani palcátu, jenž u nohou mu leží, dokud nepřijde ten, který z něho vzejde; toho budou poslouchat lidská pokolení. Své oslátko si přiváže k vinné révě, mládě své oslice k révoví. Oděv svůj vypere ve víně, háv knížecí v krvi hroznů. Oči bude mít tmavší než víno, zuby bělejší než mléko.
Pohled na utrpení
Izajáš 53:2-3 Vyrostl před ním jako proutek, jak oddenek z vyprahlé země, neměl vzhled ani důstojnost. Viděli jsme ho, ale byl tak nevzhledný, že jsme po něm nedychtili. Byl v opovržení, kdekdo se ho zřekl, muž plný bolesti, zkoušený nemocemi, jako ten, před nímž si člověk zakryje tvář, tak opovržený, že jsme si ho nevážili.
Pohled na oslavené tělo
Zjevení 1:13-15 Uprostřed těch svícnů někdo jako Syn člověka, oděný řízou až na zem, a na prsou zlatý pás. Jeho hlava a vlasy bělostné jako sněhobílá vlna, jeho oči jako plamen ohně; jeho nohy podobné kovu přetavenému ve výhni a jeho hlas jako hukot příboje.
V jednom kázání jsem slyšel o tom, že když se lidé modlí k Bohu, představují si nějakou tvář. Překvapilo mne to. Nikdy jsem si nic takového nepředstavoval. Osobně jsem proti všem formám vizualizace Boha. Četl jsem o jednom člověku, který, když se modlil, měl před sebou neustále tvář Krista z filmu Ježíš. Časem popsal své zděšení, když k němu tato tvář v jeho mysli a jeho představách začala mluvit. Dave Hunt kdysi napsal něco ve smyslu, že touha člověka si Krista fyzicky představovat vyplývá z toho, že člověk si ve svém podvědomí ztotožňuje, že vidět znamená věřit. Toto velmi dobře věděli jezuité, kteří toho využívají při svých ignácovských exerciciích. Stejně tak barokní kostely působí na smysly člověka. Výzdoba má člověku připomínat nebe s anděly, Boha, Krista a Marii. Hudba varhan a zpěvy chorálů mají upoutat sluch; vůně kadidla působí na čichové vjemy; pozdravení pokoje podání rukou skrze dotyk symbolizuje svatých obcování. Skrze smyslové počitky tak má být budována víra věřících. Podobně dimenzovaná je i liturgie charismatického hnutí. Patří sem vlajkové tance, divadlo, pantomima, různé hudební projekce, resp. tzv "kreativní liturgie". Římský katolík si však může ve strohých holých zdech reformovaného kostela připadat ochuzen, jelikož zde se předpokládá toliko víra ze slyšení slova.
Když už si tedy někdo nutně potřebuje Krista, ke kterému se modlí, nějak představit, pak nedoporučuji představu lidského vévody, ani ukřižovaného služebníka, ale oslaveného Božího Syna, kterému je dána veškerá moc na nebi i na zemi.
A nyní bych si dovolil nabídnout svůj neumělý pokus o to, jak vidí, resp. zobrazují Krista některé kulty a církve.
Adventistický Ježíš
Bývá obvykle vykreslen v pastelových, systých barvách naivního realismu a jeho obrazy jsou podobné fotografiím. Často bývá zobrazen v apokalypse, kdy přichází pro věrný ostatek, který zachovává sobotu a je pronásledován ctiteli neděle. Mívá černé oči, vlasy a vousy a je sportovní postavy a trochu připomíná reklamu na zdravou výživu.
Mormonský Ježíš
Mívá vážné rysy a jelikož jsou ideálem lidské rasy lidé bílé pleti, mívá světlé vlasy a modré oči. Připomíná zralého válečníka nebo patriarchu. Obvykle jde o dominantní postavu, odrážející patriarchát.
Jehovistický Ježíš
Nemá dlouhé vlasy, protože ty jou pro muže ohavností. Podobně jako adventistický Ježíš bývá vyveden v pastelovém naivním realismu. Vždy se usmívá a má dobrou náladu. Spolu s papoušky a jižním ovocem bývá zobrazován například s dětmi ve věčném pozemském ráji.
Římskokatolický Ježíš
Mívá dětinsky naivní nebo naopak utrápený, často unylý výraz. Rovněž občas mívá modré oči a světlé vlasy. Dívá se melancholicky nepřítomně a často poukazuje na svoje srdce. Někdy bývá vyobrazen vedle Marie, která je občas vyobrazena dokonce větši než on.
Pravoslavný Ježíš
Působí jako již starší, přísný muž, který vyžaduje askesi. Mívá někdy až tvrdé rysy a zpravidla má černé oči, dlouhé černé vousy a vlasy. Tento Kristus Pantokrator dobývá národy a podrobuje si nevěřící, které začleňuje do systému spojení vlády světské a duchovní.
Jesus people Ježíš
Tento Ježíš má dlouhé, někdy vlající vlasy a vousy. Nosí volný plášť a sandály. Je nonkonformní, často usměvavý a zřejmě nemá rád autority a establishment. Je volný, pohodový a tolerantní, levicový, razící spojení člověka s přírodou.
Seeking friendly Ježíš
Bývá velmi lidský, usměvavý a cool. Není křečovitý a zdá se, že je spíše přátelský než přísný. Jeví se jako party-kámoš.
Luteránský Ježíš
Bývá monumentální, vážný a nemá židovské rysy. Zve všechny hříšníky, kteří prokáží víru a přijímá je milostí. Je důstojný, pečlivě upravený a zároveň lidský.
Ateistický Ježíš
Pokud jde o historickou postavu, vždy se jedná o nějaký pitotreskní až odpuzující obraz, zpracovaný vědecky, s počítačovou grafikou. Takového Ježíše potřebuje jen hrstka nesvépravných slabochů. Otázkou je, na základě jakých dat byl obraz pořízen.