Deklarace o nezávislosti ČR
Objevil jsem na internetu zajímavou deklaraci o nezávislosti ČR. V její preambuli se píše:
„Ve světě narůstá napětí a mohutně se zbrojí. V Evropě se živelně hromadí milióny migrantů, mezi nimiž se skrývají nábožensky a kulturně nepřizpůsobiví, zločinci a teroristé. Hranice Evropské unie nejsou dostatečně chráněny. Lídři Evropské unie přitom přešlapují na místě a problémy neřeší. Zato se snaží potlačit jakékoli snahy členských států použít zdravý rozum a právo na posílení vlastní bezpečnosti. České republice se za odmítnutí imigrantských kvót vyhrožovalo tvrdými sankcemi a je na ni průběžně vytvářen nátlak přerůstající v diktát. S ohledem na současnou situaci vyhlašujeme tuto deklaraci.“
Dále je možné se zde dočíst něco, co je většině lidí zřejmé, ale mnozí se o tom bojí mluvit. Přesto, tato deklarace bude zřejmě nejprve ignorována a nakonec odsuzována moderní levicí, tj. novináři, „demokratickými“ stranami a samozřejmě mnohými církevními představiteli. Proč tomu tak bude, není předmětem této krátké úvahy.
Je mi jasné, že žijeme v období střetu civilizací. Vyhaslého, formálního nebo heretického křesťanství a probuzeného islámu. Jako křesťan vím, že nade vším je Bůh a jak praví Písmo: „Stalo-li se kdy něco zlého, aby Hospodin nepřikázal?“ Setkal jsem se i s lidmi, vytvářejícími teorie o organizované imigraci, bankéřích, tajných lóžích, které to vše zpoza kulis řídí. Nepopírám, že tyto mechanismy zde mohou mít své místo: „Srocují se králové země, vládcové se spolu umlouvají proti Hospodinu a pomazanému jeho“, ovšem Bohu jsou takového lidské snahy k smíchu. Bůh sám jediný je tím, kdo drží okovy dějin pevně ve svých rukou, a jsem přesvědčen, že autorem současné vlny imigrace je On sám, z autority své dopouštějící moci.
Je zjevné, že představitelé EU fandí imigraci a snaží se do jednotlivých zemí nyní vpravit co možná nejvíce migrantů, ale i tyto struktury (stejně jako kdysi kaldejská vojska) jsou pevně v rukou Všemohoucího. Evropě se, věřím, stalo to, o čem mluví Pán Ježíš: „Když nečistý duch vyjde z člověka, bloudí po pustých místech a hledá odpočinutí, ale když je nenalezne, řekne: `Vrátím se do svého domu, odkud jsem vyšel. Přijde a nalezne jej vyčištěný a uklizený. Tu jde a přivede sedm jiných duchů, horších než je sám, vejdou a bydlí tam; a konce toho člověka jsou horší než začátky“.
To se stalo i pohanské Evropě, která byla pozvednuta křesťanstvím, později reformací a nakonec evangelikálním probuzením. Solí zde proto byla církev, nikoliv Evropa samotná. V poslední době ovšem církev nahradila moc Ducha svatého Torontským požehnáním, rozšířeným skrze Kurzy Alfa do všech církví; církevní správu nahradila byznysem a manažerstvím, které se používají k úspěchu a vydělávání peněz; a pevnou biblickou doktrínu nahradila liberálními spekulacemi a novotvařením, včetně Darwinismu. Evangelizaci nahradila politickým aktivismem. O sexuálních a etických skandálech některých církevních vedoucích, jejich panování a manipulaci raději pomlčet. Pokud sůl takto evidentně ztratí svoji slanost, jaký to může mít vliv na společnost? V současné vlně imigrace lze snad vidět i Boží milost.
Islám, přes svoji krutost a nesmlouvavost, je zřejmě soudem nad evropským schvalováním sexuálních deviací, adopcí dětí homosexuálními páry, feminismem, genderismem, eutanazií a obecně pseudohumanismem. To vše nenávidí. Ačkoliv stoupenci těchto věcí patří mezi vítače, zpečeťují takto svůj osud. Až si islám začne podmaňovat takřka bezbranné liberály, kteří odevzdají své zbraně, ať duchovní (jako je svoboda projevu a názorová pluralita), tak materiální (jako je policie nebo různé snahy omezit obranyschopnost obyvatelstva), dojde zřejmě k nedobrovolné islamizaci.
Nevím, jak sám jako křesťan obstojím, ale rád bych usiloval o jedno. V těžkých dobách Bůh milostivě shlédne na toho, kdo se třese před Jeho slovem a učiní rozdíl mezi ovcí a ovcí. Má přirozenost mi velí skrývat své křesťanské názory a neoznačovat věci pravým jménem. Pokud tomu podlehnu, zařadím se do fronty ustrašených a opatrných.
Přesto nevidím jako svoji cestu občanský aktivismus. Pouze náš návrat ke Kristu může učinit změnu. A nikoliv proto, abychom mohli žít pohodlně a v bezpečí, ale proto, aby mohla být uvolněna skutečná moc evangelia pro spásu lidí, ať už konzervativců, liberálů, ateistů nebo muslimů. Smíření s Bohem potřebují jak stoupenci této deklarace, tak její budoucí odpůrci.
Celá deklarace je zde: Deklarace nezávislosti České republiky