Jak je to dnes s duchovními dary?
Duchovním darům jsem se na těchto stránkách věnoval buď vůbec, nebo minimálně. Předpokládám totiž, že lidé, kteří v ně nevěří ani tyto stránky nečtou. Přesto se jedná o téma, které je dnes aktuální více než kdy jindy. Současným charismatikům a letničním se duchovní dary podařilo natolik zdiskreditovat, že kdybych nebyl mnoho let zvyklý být mezi nimi skeptikem a vše si ověřovat a věřit více Bibli než letničním autoritám, možná bych dnes následoval cessacionisty. Ti kritizují právem padělky a napodobeniny, ale zacházejí dále a proškrtávají a překrucují Písmo.
Přiznám se, že je pro mne naprosto nepochopitelné, k jakým extrémům obě skupiny dnes docházejí a jak z izolovaných pasáží Písma používají doslova arzenál pro svá učení. Domnívám se, že obě skupiny dnes především citují bludná učení lidí, jako jsou na jedné straně třeba Reinhard Bonnke a na druhé straně John MacArthur. Podezírám je, že stavějí na svých vzorech více než na Písmu samotném, byť tvrdí opak. Opakovaně jsem se totiž setkal s tím, jak málo někteří z obou skupin používají Písmo samotné, byť jejich úvahy jsou obvykle Písmem prošpikovány. Ve skutečnosti často jen nesou učení svých vzorů.
Rád bych proto čtenářům nabídl podle mne vyvážený pohled svého bývalého učitele, Pavla Hanese, který se tomuto tématu v jednom vyučování věnoval. Předesílám, že nejde o klasické letniční stanovisko chápající jazyky jako evidenci křtu v Duchu, které je i mým vyznáním. Nicméně vyučování plně souzní s principy a duchem, jak daným věcem – a věřím, že nejenom já – rozumím.