A ty bys chtěl pro sebe usilovat o veliké věci?
Jakkoliv byl na tom Izrael po duchovní stránce za proroka Jeremjáše zle, jeho proroci prorokovali jako o překot o vysvobození, požehnání, přicházejícím vítězství. Skutečnost byla však taková, že Bůh se rozhodl s Izraelem skoncovat a přetavit jej ve výhni Babylonského zajetí. Bylo jen málo lidí, kteří byli ochotni slyšet, co Bůh skutečně říká. Jedním z nich byl Báruk, oddaný služebník Hospodinův a zapisovatel slov, které Bůh mluvil k Izraeli skrze proroka Jeremjáše. Báruk se však trápil. Ale jinak než Jeremjáš. Jeho utrpení pramenilo z něčeho jiného než z bolesti za neposlušné Izraelce, kteří pošlapali právo a spravedlnost a naslouchali tak rádi falešným prorokům. Báruk chtěl činit velké věci pro Boha uprostřed Izraele. Pravděpodobně měl velké stylistické schopnosti, když byl schopen formulovat Boží slovo a vykreslovat je v podobenstvích. Nemyslím, že byl jen Jeremjášovým diktafonem. Dokázal i jeho slova, když je král pálil, pod vedením Ducha svatého zrekonstruovat. Musel však nést spolu s Jeremjášem jho vydědění a stálého pronásledování od krále a jeho velmožů. Ale Bohu to nebylo jedno, znal skryté touhy Bárukova srdce, měl s ním soucit a tak skrze Jeremjáše mu poslal své slovo:
„Slovo, které promluvil prorok Jeremjáš k Bárukovi, synu Nerijášovu, když psal tato slova z Jeremjášových úst do knihy ve čtvrtém roce vlády Jójakíma, syna Jóšijášova, krále judského. „Toto praví Hospodin, Bůh Izraele, o tobě, Báruku. Řekl jsi: ‚Běda mi, neboť Hospodin přidal k mé bolesti ještě starost. Do zemdlení vzdychám, a odpočinutí nenalézám.‘ Toto mu povíš: Toto praví Hospodin: Hle, bořím, co jsem vybudoval, vyvracím, co jsem zasadil, celou tuto zemi! A ty bys chtěl pro sebe usilovat o veliké věci? Neusiluj. Neboť hle, já uvedu zlo na všechno tvorstvo v ní, je výrok Hospodinův, ale tobě dám jako kořist život na všech místech, kamkoli půjdeš.““ (Jr 45, 1–5)
Možná se nalézáš v podobné situaci a s bolestí vzdycháš nad svojí církví, svým sborem, která se třeba zapojila do podobné prorocké horečky o průlomu, vysvobození, vítězství a probuzení a dopouští se bezpráví. Snad by ses chtěl s druhými sdílet o tom, co Bůh dal do tvého srdce. A možná tě i tvá vlastní žádostivost svádí k tomu trochu se před ostatními blýsknout skutečným poznáním, zatímco proroci růstu a probuzení svádějí Boží lid ke klamnému doufání. Je-li tomu tak, pak právě tobě jsou určena slova Jeremjášova. Opravdu toužíš mít podíl na moderním gnosticismu? Osobně jsem poznal řadu lidí, kteří viděli, že něco je špatně, ale řekli si: když se ujmu nějakého úřadu a učiním trochu kompromisu, možná se mi podaří zabránit nejhoršímu. Viděl jsem lidi, kterých jsem si vážil, jejichž opatrnost je svedla na scestí tak, že už nevidí. Říkají si: kdybych tady nebyl já, mohl by tu být někdo jiný, kdo by dělal ještě horší věci a proto musím občas učinit úlitbu. Myslí si, že tím slouží Bohu. Tím, že jim byl nabídnut podíl na daných věcech, jim ale byla elegantně zavřena ústa. Musí činit kompromisy s Bohem a při každém dalším kompromisu ztrácejí trochu z toho světla, které ještě měli. Jednoduše už mají co ztratit a bojí se. Pamatuj ale, že žádná lež nevychází z pravdy a že nikdy nevede cesta k cíli skrze kompromis s pravdou. Co kdo zaseje, to také sklidí. Bůh se brzy ujme svého úradku, i když zatím prodlévá a hledá ty, kdo jsou čistého srdce. Pak dostaneš kořist kamkoliv půjdeš.