Emerging Church a islám
Chrislám – křesťani oslavující Ramadán?
Joel Richardson
2 Tes 2,3: Žádným způsobem se nedejte od nikoho oklamat, protože nenastane, dokud nedojde ke vzpouře proti Bohu a neobjeví se člověk nepravosti, Syn zatracení.
S blížícím se začátkem oslavy Ramadánu se zvyšuje i počet křesťanů, kteří se 30 dní budou setkávat v modlitbě a postu. Toto narůstající množství křesťanů, kteří se připojí k hnutí „30-Days Prayer Network“, volají další křesťany k modlitbám a postům za muslimy. Cílem modliteb je podpora probuzení mezi muslimy, kteří se obracejí ke Kristu. V minulých letech se totiž skrze své sny a vize velké množství muslimů stalo křesťany. Síť křesťanů vznikla v dubnu 1992, kdy se skupina vedoucích, na setkání skupiny vedoucích na Středním východě, modlila. Bůh do srdcí těchto mužů a žen vložil břemeno, aby co nejvíce křesťanů svolali k modlitbám za muslimský svět. Každoročně, během devátého měsíce v islámského kalendáře, muslimský svět dodržuje měsíční půst, který vešel ve známost jako Ramadán. Půst v měsíci Ša’aban je specificky načasovanou připomínkou měsíce, kdy byl Korán “seslán” nebo “zjeven” Mohamedovi.
Nicméně malá levicová křesťanská sekta, zmiňovaná jako „Emerging Church”, zaujala postoj odlišný. Letos skupina „vynořujících se křesťanů“, vedená jedním z nejvlivnějších pastorů v USA Brianem McLarenem, oznámila, že bude společně s muslimským „partnerem” opravdově „dodržovat” svatý muslimský měsíc. Ramadán je měsícem, kdy muslimové děkují svému bohu Alláhovi za zjevení Koránu proroku Mohamedovi. McLaren na svém blogu před časem oznámil: „Jako křesťani se pokorně připojíme k muslimům v jejich dodržování Ramadánu – jako k Bohem ctěnému vyjádření míru, společenství a sousedství.” Nepředstavuje ovšem takové mezináboženské dodržování více než prosté „sousedství“ a nestává se náboženským kompromisem a synkretismem? Nevytváří dodržování svatého měsíce Ramadánu dojem doporučování islámu?
McLaren, vůdčí hlas v rostoucím levicovém křesťanském hnutí, chce, aby všichni věděli, že se neobrátil k islámu, ale že je „hluboce zbožným křesťanem.” McLaren se ovšem nebude postít za záchranu svých muslimských přátel. Místo toho se skrze praktikování tohoto islámského rituálu snaží propagovat „společné dobro spolu s lidmi z jiných tradic víry.” „Naším hlavním záměrem účasti bude náš duchovní růst, zdraví, učení se k dospělosti, ale též naděje, že naše zkušenost bude inspirovat ostatní, aby se spolu s lidmi jiných tradic víry modlili a pracovali pro mír a společné dobro… chceme se jako křesťani přiblížit k našim muslimským sousedům a sdílet s nimi tuto důležitou součást života. Stejně jako Ježíš, zbožný Žid, přemohl náboženské předsudky a učil se od Syroféničanky tím, že se před dvěma tisíci lety nechal inspirovat její vírou (Matouš 15:21 nn, Marek 7:24 nn), i my se snažíme učit od našich muslimských bratrů a sester dnes”. Bez ohledu na McLarenovy obratně formulované pohledy to, co zřetelně mezi jeho pěti pozicemi na jeho osobním blogu chybí, je byť jediná zmínka o modlitbě za to, aby muslimové přišli ke Kristu.
To je v přímém protikladu k webovým stránkám 30 Days Prayer Network, kde je v lásce, ale jasně prohlášeno: I když McLaren prohlásil, že on i jeho následníci „se v jejich touze být uctiví k tradici víry našich přátel budou snažit vyhnout, aby byli neuctiví, či nevěrní ve své vlastní tradici víry,” někteří se vyjádřili, že už samotný akt dodržování muslimského náboženského svátku je samo o sobě velice neortodoxní a protichůdné k historické křesťanské praxi. Zatímco láska a přátelství k ostatním jsou pro křesťanskou víru prvořadé, Bible je jasná v tom, že se křesťani mají vyhýbat skutečnému podílení se na jejich náboženských ceremoniích: „Nedejte se zapřáhnout do cizího jha spolu s nevěřícími! Co má společného spravedlnost s nepravostí? A jaké spolužití světla s temnotou? Jaký souzvuk Krista s Beliálem? Jaký podíl věřícího s nevěřícím?“ (2 Korintským 6,14–15). Ale jeho spolupracovník, emergent pastor Tony Campolo, tvrdí, že takové mezináboženské modlitby věřících, stejně jako mystická sjednocování, jsou velmi důležité pro všechny opravdové tvůrce pokoje. Campolo říká: „mezináboženské modlitby, stejně jako mystická jednota, jsou nesmírně důležité pro všechny opravdové mírotvorce. Pokud hledáme společný základ, i když nemůžeme souhlasit věroučně, můžeme jej najít v mystické spiritualitě. Můžeme se společně modlit takovým způsobem, že se spojíme s Bohem, který přesahuje naše teologické rozdíly.”
Co se rovněž, podle pozorovatelů, týká hnutí Emerging Church, jsou jeho tendence zřídkakdy zdůrazňovat křesťanské evangelium, zatímco často a hlasitě hlásají klasický humanismus, či přímo náboženský pluralismus. McLaren a další emergent vedoucí jsou často slyšeni, jak vyjadřují potřebu nezdůrazňovat „věroučné přehrady“ mezi odlišnými náboženstvími, včetně křesťanství a islámu. Zatímco Ježíš byl neoblomný v tom, že důslednost v křesťanské zvěsti způsobí velkou míru rozdělení mezi lidmi různých náboženských přesvědčení, Campolo vytrvale nesouhlasí. V rozhovoru s Shane Claibornem, když mluví o vztazích mezi muslimy a křesťany, Campolo tvrdí: „Nesmíme připustit, aby nás naše teologie rozdělily.” Tendence prominentních učitelů jako jsou McLaren a Campolo nezdůrazňovat učení, zároveň mezi mnoha konzervativními teology a pastory působí velké obavy. Tyto tendence totiž vedou k tomu, že je opomíjeno i jádro křesťanské zvěsti. “Nejsem přesvědčen, že Ježíš žije pouze v křesťanech,” prohlásil Campolo. Nakonec zašel tak daleko, že prohlásil, že věří, že mnozí muslimové nepotřebují evangelizaci.
Ničívá podstata tohoto liberálního a poněkud experimentálního přístupu ke křesťanství se ještě zřetelněji projevila v nedávných letech. V roce 2007 oznámila episkopální farářka Anne Holmesová, že se stala křesťanskou muslimkou. The Christian Post zveřejnil reportáž: Farářka ze Seattle se stala muslimkou, a zůstala duchovním episkopální církve. Její biskup popsal tento vývoj jako „vzrušující.” „Dívám se skrze Ježíše a vidím Alláha,” vysvětlila Rev. Anne Holmes Reddingová deníku „Seattle Times.” Ten otiskl reportáž o tom, že farářka Reddingová si v pátek na hlavu nasazuje islámský šátek a v neděli bere na krk církevní kolárek… stále vidí Ježíše jako jejího zachránce, i když ne božského, a chce zůstat farářkou i episkopálkou. Biskup Vincent Warner z episkopální diecéze v Olympii deníku Seattle Times řekl, že přijetí islámu Reddingovou nezpůsobuje v jeho diecézi kontroverze.
Nejen v Seattle, ale i v Nigerii a Číně je malé, ale rostoucí hnutí, které někteří označují jako „Chrislám,” a které se snaží mísit křesťanství s islámem, kde se učí i z Koránu i z Bible. V jednom chrislámském sboru se každý týden schází asi 1500 účastníků. Každým rokem se desetitisíce Američanů obrací k islámu, včetně mnoha z těch, kteří byli vychovaní v křesťanské církvi. Mnozí, kdo studují biblická proroctví, to vidí jako součást naplnění toho, co Bible předpověděla již dávno a co bylo označeno jako “velké odpadnutí” (1.Timotheovi 4,1; 2.Tesalonickým 2,3).
Apoštol Jan varoval, že učení antikrista bylo shledáno jako popření Otce i Syna: „Kdo je lhář, ne-li ten, kdo popírá, že Ježíš je Kristus? To je ten antikrist, který popírá Otce i Syna.“Kdo popírá Syna, nemá ani Otce. Kdo vyznává Syna, má i Otce.“ (1. Jan 2, 22–23) Avšak islámský Korán tvrdí, že kdokoliv věří, že Ježíš je syn Boží, dopustí se nejhoršího rouhání, které se dá představit. Řekli: „Nejmilostivější zplodil syna”! Dopustili se nejhoršího rouhání (Korán 19:88). Někteří, jako Anne Holmesová nebo křesťanské „církve” v Nigérii, totálně popřeli pravost víry a připojili se k tomuto antikristovskému zjevení. Jak nakonec dopadne Emerging Church se ještě ukáže. Ale pokud si vybrali oslavu měsíce zasvěceného díkůvzdání Alláhovi jako inspiraci takto nestoudné antikristovské teologie, pak si myslím, že můžeme s jistotou říct, že zřejmě ani oni sami nezačali správně.
Originál článku je zde