Skupinkový sbor
VOŠMT Kolín, Absolventská práce, Josef Marván, 2005
Vedoucí práce: Aleš Franc
Obsah
- Úvod
- 1 Historické typy uspořádání církve
- 1.1 Episkopální forma
- 1.1.1 Římsko-katolický model
- 1.1.2 Protestantský model
- 1.2 Prebysterní forma
- 1.3 Kongregační forma
- 1.4 Postkonfesijní-skupinková forma
- 1.1 Episkopální forma
- 2 Postkonfesijní model – historická část
- 2.1 Mnišské řády
- 2.2 Pietismus
- 2.3 Metodismus
- 2.4 Hnutí pozdního deště
- 2.5 Charismatické hnutí
- 2.6 Katolická charismatická obnova a II Vatikánský koncil
- 3 Postkonfesjiní model – současný přehled
- 3.1 Korejský megasbor
- 3.2 Touch Outreach Ministries
- 3.3 Argentinské probuzení
- 3.4 Wilow Creek
- 3.5 Curyšský megasbor
- 3.6 Promise Keepers
- 3.7 Sbory Torontského požehnání
- 3.8 Kurzy Alfa
- 3.9 Křesťanská misijní společnost
- 4 Teologické vymezení postkonfesijních sborů
- 4.1 Apoštolsko – prorocká reformace
- 4.2 Odstranění starého řádu
- 4.3 Učednictví
- 4.4 Předreformační pojetí autority
- 4.5 Soteriologie
- 4.6 Demonologie a misiologie
- 4.7 Eschatologie
- 5Reflexe z letniční perspektivy
- 5.1 Apoštolsko – prorocká reformace
- 5.2 Odstranění starého řádu
- 5.3 Učednictví
- 5.4 Předreformační pojetí autority
- 5.5 Soteriologie
- 5.6 Démonologie a misiologie
- 5.7 Eschatologie
- Závěr
- Resumé
- Seznam použité literatury a pramenů
- Seznam příloh
Úvod
„Milovaní, nevěřte každému vnuknutí, nýbrž zkoumejte duchy, zda jsou z Boha; neboť mnoho falešných proroků vyšlo do světa.“ 1 J 4,1
Toto varování napsal apoštol Jan koncem prvního století. Upozorňuje nás, že do světa vyšlo mnoho falešných proroků. Jestliže již koncem prvního století bylo ve světě mnoho falešných proroků a učení, tím spíše jejich výskyt musíme očekávat dnes. Z toho důvodu je nezbytné, abychom zkoumali učení, se kterým se setkáváme, nebo ve kterém dokonce žijeme, a porovnávali ho s normou, která je nám zjevena v Písmu.
Tato práce se zabývá skupinkovou formou pojetí sboru. Já sám pocházím ze skupinkového sboru a ze společenství na skupinkách jsem mnoho načerpal. Čím déle jsem na skupinky chodil, tím více jsem ale vnímal i jisté spory o přístup ke skupinkám a způsob jejich vedení. Sám jsem také viděl některé věci, které mi připadaly minimálně sporné, a tyto mé postřehy umocnilo i několik diskusí o skupinkovém pojetí sboru. To vše mě přivedlo k touze hlouběji prozkoumat, o co v nich jde, což jsem se rozhodl provést formou této absolventské práce.
Na téma zakládání, zavádění nebo růstu domácích skupinek již bylo zpracováno mnoho různých studií a mým cílem není, aby se tato práce stala jednou z nich. Chci, abychom se na dané téma podívali z nového úhlu pohledu. Pokusíme se proto prozkoumat hnutí, která položila pro učení současných skupinkových sborů základy a pokusíme se načrtnout přehled největších současných skupinkových sborů, shrnout jejich učení, a porovnat jej s Písmem.
Drtivá většina všech současných křesťanských učení o sobě tvrdí, že jejich základem je Písmo. Přesto jsou mnohé z nich naprosto odlišné a dokonce si někdy protiřečí. Z toho důvodu se nebudu snažit porovnávat učení skupinkového pojetí sboru s mými výklady Písma, abych nebyl nazván jedním z těch, kdo Písmo překrucují, nebo se jím skutečně nestal. Raději se budu odkazovat na oficiální pozice a doktríny formulované teology Assemblies of God, největší celosvětové letniční denominace se sídlem v USA, které jsou oficiálně přijímány Apoštolskou církví a z jejichž učebnic a osnov vychází i VOŠMT. Z materiálů AoG rovněž povinně, v rámci programu Ezdráš, studují i duchovní Apoštolské církve a na univerzitách AoG získali vzdělání i pedagogové VOŠMT. Věřím, že pro nás tento pohled může být v mnoha oblastech přínosný, nebo alespoň inspirující k hlubšímu studiu.