Křesťanská akademie mladých: historie a věrouka
Tuto knihu je možné zakoupit v nakladatelství KODEX v Praze a v Brně.
Motto: „Každý člověk, který chtěl změnit historii, se soustředil na práci s mládeží. Hitler měl Hitlerjugend – a za pár let měl svou armádu. Začal prací s mládeží. Lenin dělal to samé. Říkal, že nejlepší způsob, jak vychovat komunisty, je organizace pro děti. Myslím, že v církvi někdy nevnímáme, jak je to důležité.“
David Patty, prezident Josiah Venture
Předmluva
Když se na náboženské scéně objeví nový fenomén, bývá zpravidla objektem jak nadšeného a nekritického následovnictví, tak – obvykle později – předmětem ostré kritiky. Nejinak je tomu i v případě Křesťanské akademie mladých – KAMu. Než si však člověk může utvořit vlastní názor, není dobré zapojovat se nadšeně do aktivity daného hnutí, ani se stavět otevřeně na odpor. Jen střídmé a uvážené zkoumání a porovnávání s fenomény, které jsou s daným subjektem spojeny, nám mohou být nápomocné k vyslovení alespoň parciálních úsudků. Na samotnou zkušenost a ovoce je obvykle třeba několik let počkat.
Z vlastní zkušenosti vím, že věci, které se jeví jako nové nebo revoluční, velmi často nebývají ani nové ani revoluční. Kritické zkoumání původu, pramenů a věrouky nám může odkrýt, že principy, struktura či učení daného subjektu mají původ podstatně starší, než se na první pohled může zdát. Komparativním způsobem tak můžeme získat poučení, které se nám impresí tváří v tvář nové iniciativě nemusí podařit beze zbytku postihnout.
Práce, kterou zde předkládám, je proto psána z pohledu komparativní symboliky. Není propagační ani primárně kritická. Je zčásti kompilační, což znamená, že se snaží dát do souvislosti mnohé informace, které zatím nikde nebyly publikovány v ucelené podobě do té míry, v jaké se je snaží postihnout tato studie. Pakliže se v práci přeci jen vyskytuje kritika, je zpravidla vytvářena srovnáním s informacemi vycházejícími z odlišně chápaných pozic, které byly již veřejně prezentovány. Tyto pak konfrontují některá východiska a způsoby, které tvoří podstatu samotného objektu zkoumání, tedy teologie a praxe Křesťanské akademie mladých.
Nalezne-li si tato studie své čtenáře, prosím je tímto, aby se při četbě zaměřili na primární zdroje, které jsou součástí poznámkového aparátu a srovnávali je v jejich původních souvislostech. Ad fontés!
1. CO JE KAM?
KAM je občanské sdružení, které bylo založeno z podnětu amerických misionářů a českých křesťanů, „kteří žili stejnou vizí pro hnutí mezi mladými lidmi“ . Pod názvem „Křesťanská akademie mladých“ (KAM) bylo dne 21.8.1997 i oficiálně zaregistrováno. Mezi zakládající členy patří Američané Dave Patty a Ken Pitcher a Čech Vladimír Lupus. Podle materiálů KAMu je posláním sdružení rozvoj znalosti Bible, rozvoj charakteru a schopností vedoucích pracovníků a naplňování potřeb mladého člověka. Původní záměr a vize práce s mládeží však není výlučným zaměřením KAMu. KAM se dnes věnuje i školení a výchově vedoucích pracovníků protestantských sborů v ČR a vykazuje několik klíčových aktivit, mezi které patří:
Podpora růstu sborů, do jejíž oblasti zájmu patří: „služební struktura, správné obsazení služebních pozic, delegování a motivace služebníků, určování priorit, způsoby hodnocení, změny apod.“
Stáže – jedná se o devítiměsíční programy pro vedoucí pracovníky v církvích. Každý student je součástí skupinky vedené jedním z „koučů“, kde se vykazuje v různých oblastech. Program Stáže je veden „oddanou skupinou vedoucích.“
Partnerství s místními sbory – KAM zde zapojuje své pracovníky do práce některých partnerských místních sborů, které o to požádají. Tito pracovníci jsou většinou američtí misionáři, kteří do Čech přijeli s misijní organizací Josiah Venture a jejich posláním je „ukazovat na Kristův model práce s mládeží skrze učednictví.“
Regionální práce – cílem je najít vhodnou strukturu práce, která by měla být „co nejprospěšnější Božímu království v České republice.“
Učednické hnutí žen – zde si KAM klade za cíl „směřovat Učednické hnutí žen v místních sborech“ a zajistit, aby ženy měly „dostatek materiálů a zdrojů ke službě.“ Nosným matriálem je učednický manuál založený na knize a příručce pro vedoucí od americké autorky Dannah Gresh „And the Bride Wore White.“
2. STRUČNÁ HISTORIE KAM
Abychom pochopili strukturu, fungování a vizi KAMu, je třeba se krátce podívat na jeho historii, jak ji popisují jeho samotní protagonisté.
2. 1 Američtí misionáři
Podle stránek KAMu můžeme vidět jeho prvopočátky v roce 1990. Tehdy se v Církvi bratrské v Horní Suché začala scházet skupina mladých lidí, která pořádala víkendové kempy. Zde se začaly navazovat i kontakty s misionáři ze západu. Záhy se zformovala skupina „pastorů mládeže“, kteří, podle jednoho z nich, Davida Pattyho, „vnímali povolání pomáhat církvi ve východní Evropě při získávání příští generace pro Krista.“
V roce 1993 se proto Patty se svojí manželkou, kteří slouží v rámci učednického hnutí Josiah Venture, stěhují do ČR. O rok později je následuje další misionářský pár Ken a Andrea Pitcherovi. Spolu se sbory na severní Moravě, v CB v Havířově a v CB v Ostravě, začínají pracovat na přípravě programů pro mladé, které by je přitáhly do církve.
Práce KAMu v ČR je spjata se jménem Viktora Hojky, nyní místopředsedy KAMu, jenž se stal vedoucím mládeže a později sloužil jako pastor skupinek v evangelikálním sboru ELIM v Písku, který vznikl odštěpením od Církve bratrské. Ve své službě se dostal do krize, kdy „nevěděl jak dál sloužit mladým.“ Jeho mládežnická skupinka stárla a zmenšovala se, přičemž Viktor Hojka „novou generaci mladých… nedokázal oslovit.“ Po šesti letech služby mládeži, v roce 1996, proto přijímá nabídku Davida Pattyho zorganizovat evangelizační kemp mládeže.
2. 2 Činění učedníků mezi mládeží
Na tomto kempu Viktor Hojka navázal i „učednický vztah“ se dvěma mládežníky, kterým se začal věnovat zcela novým způsobem než do této chvíle. „Objevil jsem krásu učednictví,“ uvádí. Viděl sice podobné vztahy v církvi na úrovni pastorace, nicméně nerozpoznával zde „Kristovo poslání pro všechny.“ Nyní, pod vlivem misionářů Davida Pattyho a Tooda Moora, uviděl zcela nový rozměr Kristova Velkého poslání v činění učedníků podle Kristova vzoru. Tak vznikla nová struktura ve vedení mládeže, kde další učedníci vedli další učedníky a Viktor Hojka se stal pastorem sborových skupinek.
V dalším činění učedníků (resp. jak často říká David Patty, učedníkování) byl Viktor Hojka systematicky veden právě Davidem Pattym a Toddem Moorem. Dostával učednickou literaturu a byl, jak uvádí, neustále dotazován na svou další práci: na literaturu jakou studuje, na nově vzniklou skupinku, na evangelizaci přátel atd. Koučing, jak se této službě – v podstatě vztahu mezi „trenérem“ a učedníkem – v KAMu říká, se Viktoru Hojkovi stal posláním i během následné čtyřleté stáže v KAMu a spočívá v tom, že se učedník věnuje 2–4 dalším vedoucím učednických skupinek. Tento učednický princip byl Viktoru Hojkovi modelem i ve vztazích mezi pastory, když hledal ve svém sboru model pro vedení.
2. 3 Činění učedníků mezi vedoucími sborů
Později Viktor Hojka prožil povolání vnášet tyto učednické modely i mezi vedoucí sborů z ostatních církví. V této době totiž KAM prožil potřebu začít vyučovat i vedoucí, kteří mládežníky, kteří prošli KAMem, ve svých sborech vedou. KAM tak vytváří vztahy nejen mezi mládeží z různých církví, ale začíná sloužit i vedoucím z těchto a jiných církví, přičemž „koučingové“ vztahy směrem od KAMu k vedení těchto sborů pokračují.
Tuto svou koučingovou službu vidí Viktor Hojka v tom, že to, čemu se naučil od misionářů, bude učit i vůdce českých církví, přičemž k výchově bude sloužit i jeho domovský sbor Elim v Písku:
„Moje představa koučingu vychází z toho, co jsem zažil od svých „koučů“ a co vidím u Ježíše či apoštola Pavla – intenzivní, osobní i cílený zájem o vedoucí. Konkrétně to znamená telefonní a emailový koučing, návštěva týmu vedoucích (zejména starších) v jejich sboru, pobyt s nimi (např. víkend), jejich pobyt v našem sboru Elim, skontaktování s dalšími vedoucími a službami jiných sborů, poskytování materiálů a potřebných zdrojů apod.“
Koučingová služba Viktora Hojky se neomezuje jen na české sbory, ale má i zahraniční přesah. KAM se proto má věnovat „učedníkování“ vedoucích nejen v českých církvích, ale i v zahraničí, například v Rusku a na Slovensku, a Viktor Hojka proto vyhlíží další kouče.
V září KAM zakoupil na úpatí Lysé hory hotel Malenovice, kde se začaly pořádat konference, a v dubnu roku 2004 zakoupil ještě dům ve Frýdlantě nad Ostravicí, kam přesunul i své kanceláře. Jeho ředitelem se stal Dušan Drabina.
2. 4 Rozvoj služby
Za své více než desetileté působení si KAM, díky své strategii zasahování vedoucích z křesťanských sborů, získal velký respekt a podporu českých církví, zejména vedoucích mládeží a pozměnil tvář relativně konzervativní mládeže českých protestantských sborů.
2. 5 Církve
V současné době KAM spolupracuje s Církví bratrskou, Slezskou církví evangelickou a.v., Českobratrskou církví evangelickou, Apoštolskou církví, Evangelickou církví metodistickou, Bratrskou jednotou baptistů a Křesťanskými sbory, kde školí vedoucí pracovníky mládeže. Dále se podílí na vyučování a přípravě mladých lidí z Církve adventistů sedmého dne, Křesťanských společenství, z občanských sdružení Elim, Dorostové unie a Křesťanského vyučování a života.
2. 6 Partneři
Mezi partnery KAMu patří i celonárodní mezidenominační služba mládeži o.s. IMAGE 33 (I33), která byla založena v roce 2003. Všechny projekty I33 mají za cíl „podporovat růst zdravých mládeží v celé naši zemi.“ Posláním I33 je „spojovat, vyzbrojovat a vyzývat mladé lidi k naplnění Božího povolání uprostřed jejich společenství.“ Tato služba se snaží využívat současné prvky mládežnické kultury v oslovení současné mládeže. Nyní se realizují celkem 3 hlavní programy:
Festival KristFest (růstový festival pro křesťanskou mládež),
festival NaMax (městská, kreativní, týdenní evangelizační kampaň),
víkendové minifestivaly Víc jako ON (podporuje vizi Kristfestu během roku).
2. 7 Exit 316 a Turbo 316
V lednu 2006 dochází k podpisu licenční smlouvy mezi KAMem zastupovaným Davidem Pattym a Českou televizí na 17 dílů TV pořadu – Exit 316, na který má navazovat program Turbo 316, na jehož podpoře se mají spojit církve v České republice. Program Exit 316 bude moderován dvěma moderátory, kteří budou vystupovat v rolích andělů a investigativním způsobem zkoumat charakterové vlastnosti obyvatel naší země a informovat o tom „nebeskou televizi.“ Těmito moderátory budou Johanka Veselá a Aleš Juchelka, moderátor pořadu Medúza.
Na pořadu Turbo 316 se mají podílet místní církve a procházet tak školením, jak naložit s oslovenou mládeží skrze televizní pořad. Existují proto ambasadoři z řad náctiletých, které KAM vysílá do místních sborů, a kteří projekt prezentují před celou církví. V projektu Turbo 316 se KAM zaměřuje na informování církví v ČR, jejich zapojení a vyškolení křesťanů, kteří by chtěli Exit 316 využít pro své přátele. Za tímto účelem jsou pro lidi, kteří chtějí akci podpořit, vytisknuty kartičky, na které mají zapsat své osobní údaje pro KAM s cílem být informováni o projektu.
Podle Viktora Hojky zde KAM vidí „daleko větší svobodu mezi KAMem a církvemi… protože tu není tolik ožehavých míst, jako ve výchově vedoucích.“ Lidé, kteří budou skrze pořad osloveni, pak mají být svými věřícími přáteli pozváni na „návazná setkání“, která mají probíhat „ve stylu Kurzů Alfa.“
3. STRUKTURA
Podíváme-li se na oficiální prezentaci KAMu, pak se zde „Křesťanská akademie mladých“ jeví jako nezávislá paracírkevní organizace delegovaná přímo Ježíšem Kristem. Organizace sama sebe proto reflektuje následně: „KAM je křesťanská organizace a svou činnost odvozuje od Ježíšovy autority.“
Převzato ze stránek Křesťanské akademie mladých (barevně upraveno)
Vertikální struktura, kterou můžeme vidět na obrázku, je podle protagonistů hnutí strukturou Boží, kterou Bůh vytváří mezi hnutím mládeže v ČR, a kterou KAM pouze kopíruje a snaží se podle ní přizpůsobovat svoji strukturu: „Věříme, že Bůh je ten, který působí hnutí mezi mladými lidmi v České republice a že toto hnutí má Jeho strukturu, kterou my se snažíme rozpoznávat a přizpůsobovat jí naši organizační strukturu.“
Podle materiálů KAM v organizaci pracují tři skupiny lidí: zaměstnanci, lektoři a misionáři. Pracovníci jsou zařazeni do oddělení odpovídajících programům KAM. Patří sem: evangelizace, vzdělávání, učednictví, místní práce, stáže, koučing, provozní tým a podpora růstu. Například oddělení evangelizace je zaměřené na pořádání kempů a evangelizačních akcí obecně a zajišťuje podporu a přípravu pro 25–30 akcí ročně. Vzdělávací oddělení je zaměřené na Školu vedoucích mládeží a studijní materiál a je zapojeno do vyzbrojování vedoucích ze 7 denominací. Tým Stáže je zaměřen na „učedníkování“ vedoucích skrze program Stáže a následnou práci s absolventy. Provozní tým zajišťuje administrativní podporu a řídí hotel Malenovice. Oddělení Podpory růstu poskytuje podporu pracovníkům v církvi v jejich úsilí o věrnost a efektivnost v těchto vedoucích rolích..
Z četnosti zastoupení pracovníků v jednotlivých odděleních si můžeme povšimnout, že vedle evangelizace je klíčovou náplní KAMu učednictví, zatímco „koučing“ je zabezpečován jedním člověkem.
Převzato ze stránek Křesťanské akademie mladých (barevně upraveno)
4. TEOLOGICKÉ POZADÍ
4. 1 Obnova
Podle Viktora Hojky jsou pracovníci KAMu přesvědčeni, že „mnohé mládeže potřebují určitou obnovu jak v osobních vztazích s Bohem a s lidmi, tak ve službě.“ Tuto obnovu vidí v postojích, metodice, týmovosti a věří, že KAM tuto obnovu může církvím pomoci zprostředkovat. Sám proto chválí misionáře stojící v KAMu slovy: „Američani jsou zvláštní národ – nebojí se někam vtrhnout a někam pustit bomby – věřím, že většina je opravdu kvůli celosvětové bezpečnosti. Pak také Američané – zejména věřící – umí přijíždět mezi nás a opravovat to, co bylo v minulosti jakýmkoliv způsobem rozbité.“
Misionář David Patty, kterému jsou slova uznání věnována, na svých stránkách detailně rozvíjí svoji strategii, jak pro dílo obnovy získat důvěru vůdců národních církví. Místní církev přitom chápe jako nevěstu Kristovu, avšak přiznává, že v některých částech světa se jedná spíše o „starou ženu, než zářivou nevěstu.“ Ve „Strategii globální služby mládeže“ vybízí: „…musíme přinést život do církve. Jestliže zde není dobrá církev, musíme vypěstovat (plant) nové. Všechno, co děláme, musí budovat církev.“ Jako cestu obnovy chápe „proměnu vedoucích do obrazu Krista“, kteří „promění společnost.“ To se ovšem neděje pouhým učením, ale jeho aplikací za pomocí multiplikace. „Tento organický přístup k rozvoji vůdcovství může fungovat jako hořčičné semínko, o kterém Ježíš mluvil v podobenstvích.“ Z těchto citátů prezidenta Josiah Venture a místopředsedy KAMu můžeme vyčíst, že KAM zastává teologii učednictví a obnovy.
Ačkoliv má KAM své vyznání víry, široce ekumenické zaměření mu nedovoluje příliš ostrou profilaci. Školí totiž vůdce z řady letničních, charismatických, evangelikálních, evangelických i adventistických sborů, a proto jeho nauka nemůže být inkompatibilní s krédy daných církví. KAM se proto nezaměřuje ani tak na systematickou, jako spíše na praktickou teologii čerpající ze slovníku moderního byznysu resp. marketingu. Pracuje na základě fenoménů jako je učednictví formou „koučingu“ v malých skupinkách, je zde rozvíjena a teoreticky zdůvodňována „multiplikace“ a „poradenství“ a je zde demonstrována „vize“ nebo „strategie“ Kristovy služy. Vše je zaměřeno na „vůdcovství.“
Vzhledem ke spektru zastoupených církví není tedy primární podstatou učení KAMu ortodoxie, nýbrž ortopraxie. Chceme-li proto pochopit učení KAMu, je třeba prozkoumat historické pozadí a zdroje této moderní eklesiologie, která je formálně shrnuta v proklamaci: „výchova učedníků, kteří vychovávají další, naplní Kristovo poslání.“
4. 2 Robert Coleman a Učednické hnutí
V šedesátých letech se v USA začalo naplno projevovat tzv. Učednické hnutí. Existoval velký vliv knih Roberta Emersona Colemana , z nichž nejvlivnější byla publikace „Mistrův plán zvěstování evangelia.“ Zároveň docházelo k ovlivnění učením čínského křesťana Watchmana Nee a jeho hnutím „Církev v místě“ a byl zde i vliv Juana Carlose Ortize a charismatického Pastýřského hnutí, soustřeďujícího se od roku 1969 ve Forth Laderdale na Floridě.
Colemanovy a Ortizovy knihy byly v té době tajně překládány a pašovány do komunistického Československa, kde našly velký ohlas, nicméně Učednické hnutí zde, na půdě oficiálních církví, nevzniklo. Přesto zde existovala velká odezva mezi charismatiky a vznikaly zde mezidenominační skupinky, které měly proměnit, jak se tehdy zdálo, překonaný konfesionalismus. Existence denominací byla nahlížena jako hřích, ze kterého je třeba činit pokání. Zatímco v USA Učednické hnutí prodělalo řadu kontroverzí a z velké části se rozpadlo, ve Východní Evropě o těchto excesech tehdy málokdo něco tušil.
Colemanova kniha oslovila i Davida Pattyho, který uvádí, že Mistrův plán zvěstování evangelia patří mezi ty, které ovlivnily jeho službu. David Patty ke knihám o učednictví říká:
„Tyto knihy mne hluboce poznamenaly a záliba (passion) v učednictví začala řídit všechna má zásadní rozhodnutí ve službě. Brzy jsem došel i k přesvědčeni, že učednictví obsahuje nejmocnější model pro šíření Božího království. Dodnes, kromě Krista samotného, zde není pravděpodobně nic dalšího, co rozněcuje mou vášeň více, než opravdové a živé učednictví.“
Není divu, že David Patty tuto knihu použil i k vypracování učednických strategií. Kniha „Mistrův plán zvěstování evangelia“ oslovila i Viktora Hojku, který v ní nalezl odpověď pro práci s mladými lidmi. A nejen jeho. Colemanův vliv můžeme vidět ještě na jednom muži, jehož vyučování je pro vznik KAMu klíčové. Jedná se o zakladatele služby „Sonlife Ministry“ Danna Spadera. Ten ve svém článku „Creating a Movement of Multiplication“ uznává, že principy učednictví, které vychází ze vztahu Krista k jeho učedníkům a princip multiplikace, nalezl právě v Colemanově knize.
4. 3 Dann Spader a Sonlife Ministry
Dann Spader
A je to právě Dann Spader, jehož materiály, jak bude rozebráno níže, tvoří věroučný základ KAMu. Jde o jednu z vůdčích osobností Učednického hnutí, které se zaměřilo na mládež celého světa. Ze Spaderova životopisu se můžeme dozvědět, že Spader je ředitelem a zakladatelem organizace „Sonlife Ministry“, která školí 20 000 vůdců ročně po celém světě. Spader je absolventem slavného Moodyho Biblického Institutu, kde získal titul bakaláře v oboru misiologie a kde se svého času – podle jeho slov – naučil principům učednictví. V Trinity Seminary poté získal titul magistra teologie a graduoval na Wheaton College.
V mládí se odevzdal Kristu vlivem přítele, který uvěřil na konferenci Campus Crusade for Christ (CCC). Později Spaderovi pomohl katolický kněz navštívit právě konferenci CCC, kde na něj silně zapůsobila slova Billa Brighta, který vyzýval účastníky konference k následování Velkého poslání. Ve svém dalším životě pak Dann Spader používal Brightovy „Čtyři duchovní zákony“ k získávání duší pro Krista.
Po přečtení brožurky, jak být naplněn Duchem svatým pak Spader prožil proměňující zkušenost, kterou sdílel s šesti dalšími studenty, kteří prožili totéž. I další studenti okolo Spadera se náhle začali obracet na základě Brightových Čtyř duchovních zákonů.
V Spaderově církvi však o něm začaly kolovat zvěsti, které jej obviňovaly z věcí, kterých se, jak píše, nikdy nedopustil. Proto se zoufale a intenzívně modlil k Bohu. V odpovědi dostal vizi ohledně Sonlife Ministry. Uvěřil, že během deseti let zde bude 10 000 mládežnických učednických skupin. Krátce po obdržení této vize, dle jeho slov, dostal od představitelů své církve i omluvu.
Sonlife Ministry
Sonlife Ministry byla založena v roce 1979 a záhy se stala nezávislou a samostatnou službou. V roce 1993 – stejně jako později KAM – překročila pole působnosti mládeže a nyní se věnuje konceptu „Rostoucí zdravé církve“, která používá principu multiplikace, ve kterém „vyškolení vůdci trénují další vůdce.“
Spader napsal dvanáct školicích manuálů pro vedoucí, několik kapitol v knihách s danou tematikou a natočil šest učednických videokazet. V současné době je konzultantem dvaceti denominací ohledně vůdcovství.
Sonlife Ministry je velmi důležitou organizací pro Josiah Venture a KAM. Na stránkách KAMu se můžeme dočíst, že za účelem možnosti těžit ze zkušeností a vhledů nashromážděných během dvacetileté služby vyzbrojování pastorů mládeže v Severní Americe, bylo partnerství uzavřeno také se Sonlife Ministry, která umožňuje Josiah Venture využívat a přizpůsobovat své materiály pro prostředí Střední a Východní Evropy a poskytuje tak dlouhodobý dohled a zpětnou vazbu našemu vzdělávacímu procesu.
Sonlife Ministry neovlivnila jen KAM, ale i Viktora Hojku a jeho rodinu, neboť ve službě Danna Spadera zde bylo nalezeno potvrzení konceptu učednictví. Viktor Hojka k tomu uvádí:
„V roce 1999 se můj tatínek setkal s Dannem Spaderem a během minuty si absolutně padli do noty. Otec se vrátil s tím, že to, čím dosud žil ve své službě, jakýsi Dann Spader vyučuje. A já na to, že on také stojí za některými kapitolami materiálů na ŠVM. Oba jsme měli radost z tohoto „objevu“ a hodně nás to služebně sblížilo.“
Sám Viktor Hojka se pak podílel na inkorporaci Spaderových manuálů do výukových materiálů vydaných KAMem.
Sonlife Ministry je pak součástí uskupení „Americké společnosti pro církevní růst“ ASCG založené americkým čelným charismatikem a teonomistou Petrem Wagnerem, který tuto společnost založil pod vlivem Johna Wimbera, zakladatele hnutí Vinice a otce Torontského požehnání. Apologeta a člen Mezinárodního koordinačního apologetického týmu Alexander Simpson pak podrobně dokládá vliv čelných charismatiků jako Johna Wimbera, Petra Wagnera a Yonggi Cho, baptisty Ricka Warrena a teonomistů Roberta Schullera a Billa Hybelse z komunity Willow Creek na vzniku hnutí církevního růstu, který je dotyčnými pokládán za „Novou Reformaci“ . Podrobněji se o této tématice lze dočíst v absolventské práci Josefa Marvána z VOŠMT „Skupinkový sbor“ a v knize autora této práce „Cizí oheň“.
4. 4 David Patty a Josiah Venture
Josiah Venture
Jak uvidíme později, pro KAM je závazné učení zastávané mezinárodní skupinou „Josiah Venture“, která svůj název odvozuje od mladého krále Jošiáše, jenž provedl obnovu iudského království. Jedná se o americkou učednickou organizaci, jejíž vizí je „Boží hnutí mezi mladými lidmi ve východní Evropě, kteří najdou svůj domov v církvi a změní společnost.“ Prezidentem organizace je již zmiňovaný David Patty. Hnutí dnes působí v deseti zemích střední a východní Evropy a z jeho materiálů lze zjistit, že je orientováno právě na Českou republiku, kde našlo silné zázemí.
Dann Spader uvádí Josiah Venture jako součást strategie Sonlife Ministry, která je zaměřena na Východní Evropu v rámci programu Global Youth Iniciative. David Patty je zde uveden jako člen vůdcovského týmu.
David Patty první zleva, Dann Spader druhý zleva
Převzato ze stránek Global Youth Iniciative
Ve svém článku „Multiplikace v globálním měřítku“, zveřejněném na stránkách této organizace, David Patty sdílí své zkušenosti, které získal při návštěvě silně kontroverzního manažersko-skupinkového hnutí Willow Creek, které jej nadchlo pro správné a živé pojetí multiplikace. Hnutí Willow Creek je přitom mezidenominační ekumenické učednické hnutí, na jehož bohoslužbách se účastní skoro polovina nečlenů. Členové jsou přijímáni skrze skupinku a hnutí je zvláštní tím, že polovina návštěvníků je z katolického prostředí. Nedoktrinálnost a ekumenická otevřenost dovoluje, že se zde uprostřed týdne koná tradiční svátost přijímání. Duchovní otec zakladatele celého projektu Willow Creek Robert Schuller v roce 1987 dokonce požádal papeže Jana Pavla II o radu, jak přivést protestanty zpět do katolické církve. Za srovnání stojí skutečnost, že ve stejném článku, který David Patty zveřejnil na stránkách Josiah Venture, je název hnutí „Willow Creek“ vynechán.“
Po organizační stránce může být partnerem Josiah Venture jen jediná národní organizace. Všechna jiná formální spojení s jinými entitami v zemi musí být navázána prostřednictvím partnera této národní organizace. Tyto organizace mají právo sdílet zdroje, finance a vztahy s ostatními členy Josiah Venture. Jestliže organizace ustoupí od partnerství nebo odmítne splnit požadavky smlouvy, vzdává se tak práva využívat zdroje Josiah Venture.
David Patty
Prezident Josiah Venture David Patty se narodil na Filipínách v misionářské rodině. Vystudoval teologii a pedagogiku na Multon Bible College v USA a zkušenosti získal na vojenské základně v Německu, kam se dostal se svými rodiči. Zde prožil i své povolání do služby mladým lidem. Z Německa se vrátil do USA, kde, stejně jako Dann Spader, studoval teologii na Wheaton College. Je ordinovaným kazatelem Free Evangelical Church of America a starším ve sboru Církve bratrské v Havířově. Zkušenost, kterou získal v Německu, mu otevřela oči pro „potřeby mladých lidí ve Východní Evropě.“ Viktor Hojka Davida Pattyho staví vedle slavných misionářů, jako byli Jim Miller, William Carry nebo Dwight Moody.
Původ Pattyho teologie můžeme vystopovat už v raném dětství. Tehdy jej hluboce oslovily knihy právě R. Colemana a později manuály D. Spadera. David Patty uvádí, že on sám prošel tréninkem „Sonlife Ministry“ , a poté, co začal práci v České republice, začal skupinu českých mládežníků vyučovat právě „Sonlife strategii.“ Jeho první mládežníci pak poctivě aplikovali toto učení ve svých církvích a přesně podle této strategie začali ve svých mládežích vytvářet učednické vztahy. Jeden z nich dokonce založil „služební tým“.
David Patty ve svých matriálech rozlišuje službu mládeži a službu národní církvi, přičemž princip je podle něho stejný. Nejprve musí dojít ke stádiu 1) založení, které přejde ve stádium 2) prohloubení, následuje fáze 3) multiplikace a nakonec 4) odchod, ve kterém misionář předá službu národnímu učedníkovi, opouští zemi a služba roste podle strategie, které bylo místní hnutí mládeže vyučeno. Prostředky k dosažní jednotlivých bodů však mají být modifikovány vzhledem k národním specifikám.
Misionáři Josiah Venture, kteří dnes pracují v KAMu a přivezli do České republiky i Spaderovo know-how, jej proto přizpůsobili podmínkám v českých církvích. Právě Viktor Hojka, jak již bylo uvedeno, se adaptací Spaderových materiálů zabýval a podle jeho slov mohly být adaptované materiály KAMu církvemi přijaty v prakticky nezměněné podobě, neboť jen jedna církev měla k určitému bodu výhrady a jeden sbor zakázal svým mládežníkům se účastnit školení KAMu.
Partnerské organizace existují v deseti dalších zemích Evropy s podporou Josiah Venture NFP v USA. Národní partnerské organizace národním výborům „zodpovídají za naplňování vize způsobem co nejpřijatelnějším pro místní potřeby a podmínky.“ Každá organizace je pak „smluvně spojena“ s ostatními členy v mezinárodní skupině.
Jednotlivé organizace se pak musí podrobit následujícím pravidlům: 1) Společná vize, kam patří poslání, klíčové hodnoty a základní přesvědčení, jakož i identita celé skupiny. 2) Teologická, finanční a organizační integrita, přičemž teologická integrita je závazná a spočívá v tom, že „práce a vyučování budou prováděny v souladu s vyznáním víry Josiah Venture“ a „všemi dalšími prohlášeními, jež odsouhlasila rada Josiah Venture.“ 3) Partnerství ve službě, které mj. spočívá v tom, že členové Rady Josiah Venture, kteří pocházejí z partnerských organizací jednotlivých zemí, se „vzájemně vykazují společné smlouvě, k níž se zavázali, a taktéž vizi a poslání.“
Toto jinými slovy znamená, že KAM je smluvně zavázán dodržovat vizi a neodklonit se od veškerého učení mezinárodní organizace Josiah Venture, které je obsaženo v odsouhlasených prohlášeních a musí v rámci hnutí vytvořit společnou identitu. Z hlediska tohoto striktního požadavku je dobré vědět, že původcem této teologie je Dr. Dann Spader a Sonlife Ministry, která se v roce 1993 pro Josiah Venture stala strategickým partnerem a jejíž materiály byly převzaty a upraveny pro křesťany východní Evropy. Sonlife je pak členem Wagnerovy organizace církevního růstu ASCG.
Jak je vidět, Spaderův vliv na KAM je nezastupitelný a není proto divu, že na pozvání Viktora Hojky Dr. Spader navštíví letos i Českou republiku. Viktor Hojka, který velice střízlivě a v přátelském tónu obhajuje KAM v Internetových diskusích, proto vyzývá kritiky KAMu, aby se zúčastnili třídenního setkání se Spaderem.
4. 5 Bill Bright a Campus Crusade for Christ
I když Billa Brighta a CCC řadíme pragmaticky až na poslední místo, jeho vliv je rozhodující a jak přiznává i Viktor Hojka, Dr. Spader a KAM z učení Billa Brighta vycházejí. Abychom lépe pochopili celou strategii mládežnického učednického hnutí, zastavme se ještě krátce právě u něho a jím založené mezinárodní organizace „Campus Crusades for Christ“. Vždyť Dann Spader, v podstatě duchovní otec KAMu, doznává, že své principy přejal právě z CCC, na jejíž konferenci přijal výzvu pro svůj život. Na pozadí Brightovy teologie pak můžeme lépe pochopit i některé prvky, kterými obohatil Učednické hnutí.
Campus Crusade for Christ
Mezinárodní učednická organizace Campus Crusade for Christ je vůbec největší neziskovou organizací na světě a je tím pádem i největší světovou misijní službou, která působí ve 191 zemích světa, má 26 000 zaměstnanců a 225 000 dobrovolníků. Tato organizace má svoji pobočku i v České republice pod názvem „Hlas pro Krista“ a je zastupována organizací „Nový život“ o. p. s., která vydává i Brightovy učednické manuály. Českým křesťanům je známa promítáním filmu Ježíš v českých kinech, na které navazovaly Kurzy Alfa. Podle samotného Brighta zastřešovala CCC šedesát osm organizací po celém světě.
Původně byla CCC řazena mezi fundamentalistická hnutí (bez pejorativního nádechu tohoto označení) a ještě autoři slovníku Letničního a charismatického hnutí řadí CCC 70 – 80tých let mezi fundamentalisty. Pozdější teologické posuny Billa Brighta a obsazování vedoucích pozic v hnutí teonomisty však vedou CCC blíže k charismatickému, resp. neoevangelikálnímu hnutí.
William (Bill) Bright
Bill Bright se narodil v roce 1921 a křesťanem se stal v roce 1945. Vystudoval ekonomii, resp. byznys, a v dráze byznysmena pak úspěšně pokračoval i během studia ve Fullerově semináři a na univerzitě v Princetonu, bývalé baště cessationistů. Ačkoliv Bright vystudoval teologii, jeho dva doktoráty teologie jsou čestné, stejně jako dva doktoráty z práva. Během studií, stejně jako později Spader, prožil i povolání k naplnění Velkého poslání na základě dramatického osobního zjevení. A stejně tak jako později Spader, začal sdílet evangelium s dalšími studenty a v roce 1951 proto založil CCC.
Podle Biblical Discernment Ministry (BDM) skrze Brightovo zaměření byznysmena došlo ke spojení principů managementu a evangelizace. Byl to právě Bright, kdo používal princip „duchovní multiplikace“, jako klíče k církevnímu růstu. Bill Bright je i autorem řady netradičních evangelizačních metod: například shazoval v džungli dárky, obrázky a traktáty, za což se mu dostalo hojné kritiky. Podle Christianity Today je však jeho evangelium módní a masové.
Bright je i zakladatelem International Leadership University, která má trénovat miliony lidí z celého světa a na které se například manažeři mají učit zastávat křesťanské hodnoty. Ještě krátce před smrtí v roce 2003 Bright organizoval křesťanské kurzy školení vůdců v newyorském Empire State Building.
Později, ve srovnání s původně deklarovanou fundamentální Brightovou teologií, zde nalézáme určité posuny směrem k charismatickému hnutí. Například v roce 1994 Bright obdržel prorockou vizi, ve které mu bylo zjeveno, že do roku 2000 přijde do USA velké probuzení, které zahájí největší žeň v historii církve a začal proto vybízet ke čtyřicetidenním půstům. Z tohoto důvodu začal pořádat i ekumenické konference modliteb a půstu. Posuny směrem k charismatikům ukazuje i fakt, že členem výboru CCC je i kontroverzní letniční pastor Yonggi Cho , který princip multiplikace spojil s vírou a pozitivním vyznáváním a učednické a manažerské principy využil k vybudování největšího megasboru na světě.
O Brightových dalších teologických posunech svědčí rovněž podpora charismatického hnutí Promise Keepers, na jehož konferencích byl častým a prominentním řečníkem. Jako definitivní tečku za rozchodem s hnutím konzervativních evangelikálů můžeme vidět podpis na dokumentu „Evangelikálové a katolíci, společná mise třetího tisíciletí“, ve které se Bright přihlásil ke společnému vyznání, naději, úsilí, zápasu a svědectví s římskokatolickou církví, což je pro konzervativní, zejména reformované evangelikály a fundamentalisty, zcela nepřijatelné.
Byl to rovněž Bright, kdo v 70. letech uvítal římské katolíky ve vrcholných pozicích CCC a za svého života se velmi angažoval na poli ekumenismu, kde byl signatářem řady dalších dokumentů usilujících o jednotu s římskokatolickou církví a osobně se sešel i s papežem Janem Pavlem II. Pro tyto aktivity bývá Bright a CCC častým terčem kritiky amerických fundamentalistů.
Pro důraz na zjevení, probuzení, nedenominační jednotu, spolupráci s katolíky a implementaci klíčových osobností z hnutí pozitivního vyznávání do CCC, bývá sám Bright někdy přímo zařazen mezi charismatiky. Toto zařazení je však neoprávněné a přes jeho příklon k hnutí ani Bright, ani samotní charismatici toto nepotvrzují. Tři roky před svou smrtí ale Bright přiznal, že široce pojatá ekumenická misie mu působí značné problémy, nicméně vidí kladně, že jeho hnutí nemá denominační hranice.