Demonstrace a uzavřené kostely
Dějství první
Píše se rok 1995. Díváme se v domácnosti jednoho pastora na probuzení v Pensacole. Lidé zde křičí a projevují se přinejmenším podivně. Při křtu obvykle omdlí a vynášejí je z bazénu. Zdá se nám to podezřelé, ale prý se obracejí tisíce, desetitisíce a snad statisíce. Později čteme, že probuzení má zachvátit celé USA, klesá kriminalita a sbory rostou snad exponenciální řadou...
Píše se rok 2012 a srovnáváme statistiky. Nárůst kriminality v Pensacole za tu doba vzrostl a v roce 1996 začal v USA prudce klesat počet křesťanů. Lidé, kteří stáli v čele probuzení a propagovali ho, se buď rozešli, zemřeli nebo jsou skandalizováni. USA čelí rozmachu genderismu, homosexuality nebo rasismu proti bílému muži. Přesto šlo pro mnohé o největší probuzení v USA 21. století.
Dějství druhé
Píše se rok 1997. Sedíme v moderní sportovní hale ve Frýdku-Místku na evropské letniční konferenci. Byla avizována jako možný příchod probuzení pensakolského typu. Avšak všude jsou povodně a návštěvnost je menší, než se předpokládalo. Posloucháme Bonnkeho ohnivé kázání, že Česko, Slovensko, Polsko, stejně jako Afrika, budou spaseny.
Píše se rok 2019. Bonnke zemřel, ve všech uváděných zemích je zaznamenán úpadek křesťanství, Afrika se stala převážně muslimskou zemí a v Nigéii, zemi Bonnkeho dlouhého působení, probíhá genocida křesťanů.
Dějství třetí
Píše se rok 1996, sedím ve své laboratoři a dozvídám se o nemoci „šílených krav“, která může být přenosná i na člověka. V Anglii se vybíjejí tisícová stáda dobytka. Registrační úřady chtějí omezovat laktózu a stearany v lékových formách. Obsahuje je odhadem více než asi 90 % tablet. Výrobci se orientují na drahý manitol a sorbitol, které však mají špatné lisovací vlastnosti. Vše se značně komplikuje. Média neustále mluví o strašném dopadu na lidské zdraví. Vzniká teorie bílkovinných prionů, které šíří onemocnění. Pro manipulaci s mozkem a míchou poraženého skotu bylo třeba zavést speciální opatření. Straší se obrázky zhoubovatělého mozku, který se může projevit u člověka, a lidé se chvějí strachem při pohledu na televizní obrazovku. Internet ještě není rozšířen, takže to není možné sledovat online.
Píše se rok 2019 a nezaznamenal se jediný přenos na člověka. Mluví se o případném přenosu z infikované tkáně, ale obvykle v případech dědičného rizika, samovolného zapříčinění a nedbalého lékařského zákroku. Vše vyšumělo, někteří zchudli, jiní naopak zbohatli.
Dějství čtvrté
Píše se konec roku 2019 a některé církve naprosto otevřeně postupují proti demokraticky zvolené vládě, pořádají miliony chvilek, volají po demisi premiéra a organizují zájezdy na protivládní demonstrace. Někteří církevní představitelé a aktivisté již delší dobu píší politické články proti premiérovi a prezidentovi. Na verše o poslušnosti vládní moci reagují podrážděně, že prý Boha je třeba poslouchat více než lidi.
Píše se březen roku 2020. V ČR se objevují tři nemocní na Covid 19 a později 93 nakažených. Vláda vyhlašuje stav nouze a WHO celosvětovou pandemii. Uzavírají se církve a ruší se bohoslužby. Ti samí představitelé církví prohlašují, že je třeba se podřizovat vládní moci, což znamená i nescházet se. V médiích se objevují čínské urny, italské rakve, americké hroby a fotky napadených plic. 24 hodin denně se promítají hrozné kazuistiky. Nejhůře ze všech zemí je na tom Belgie. Křesťané komentují Boží soudy (včetně autora článku) a spekulují, jak to vidí Bůh a proč to dopouští.
Co se vlastně stalo?
Píše se druhá polovina dubna. Co říkají čísla? Na celém světě se dle oficiálně uváděných statistik nakazilo přibližně 0,032% obyvatel a 0,0025 % zemřelo. V ČR se nakazilo 0,07% lidí a 0,002% zemřelo. V obou případech na sekundární komplikace (nikoliv jen na Covid -19). Za stejnou dobu bez tohoto onemocnění zemře v ČR 1,53%. Covid tedy tvoří 0,13% z celkové úmrtnosti, přičemž většina umírá na komorbidity. Do statistik jsou zahrnuti i lidé, kteří zemřeli na infarkt, mrtvici nebo rakovinu a pouze měli v těle daný virus. Tím se číslo ještě zřejmě násobně zmenšuje.
Lidé, kteří si zřejmě mysleli, že jsou nesmrtelní, se podivují nad tím, že u nás denně umírá 300 lidí a že Covid-19 vůbec tyto statistiky neovlivňuje. Při srovnání s úmrtími na chřipku, kde existuje obdobná metodologie statistiky, prakticky není žádný rozdíl. Na komplikace chřipky zemře cca 1500 - 2500 lidí ročně. V nemocnicích zemřelo v roce 2019 do poloviny dubna na chřipku cca 200 lidí a v nemocnicích skočilo s komplikacemi chřipky k polovině dubna cca 600 lidí. Na komplikace Covid-19 (stejná rodina IV: RNA korona virů, kam patří i viry způsobující rýmu) celkové odhady zatím nejsou, ale zemřelí v nemocnicích činí ke stejnému datu asi 140 lidí. V obou případech jde o komorbidity. Nízká čísla jsou vysvětlována tím, že nosíme roušky a držíme dva metry rozestupy, nechodíme do školy a do kostela. Tato čísla se dávají do kontrastu s čísly z jiných zemí, kde opatření tak přísná nejsou.
Ukazuje se však, že každá země počítá statistiky zcela odlišně. Například v Belgii se do statistiky zahrnují „odhady“, zatímco v ČR se zahrnují jen zemřelí v nemocnicích, u kterých byl prokázán virus, ať zemřeli na cokoliv. To činí rozdíl tisíců případů. I v Belgii jsou ale čísla v relaci setin procenta a počet zemřelých činí 0,05%. Celkově zde odhadem, bez souvislosti s virem, zemře za stejnou dobu 0,15% lidí. Ukazuje se, že čísla po celém světě klesají, přesto média neustále burcují, průmysl je utlumen a mnozí soukromníci krachují.
Nakonec vychází najevo, že stovky rakví v Itálii byl podvrh z hromadného neštěstí v Lampeduse v roce 2013, že počet mrtvých v Číně je asi desetina počtu avizovaných uren, a že v loňském roce zemřelo v Itálii na stejnou diagnózu (pneumonie) ještě více lidí. Dozvídáme se, že pacienti na chodbě ve španělské a italské nemocnici, kteří zde museli být shromážděni, jsou zde jen proto, že se sem sváželi z celého okolí, až nakonec nestačily kapacity. To vedlo k jejich masivnímu promoření. V USA, které jsou opět vykresleny v hororovém podání, je nemocných v přepočtech na obyvatele cca třikrát méně než v obávané Itálii a počet nedosahuje ani k chřipkové epidemii za poslední rok.
V médiích je nemoc podávána ve stylu fotbalového utkání a lidé tráví volno sledováním křivek, kterým nikdo moc nerozumí, srovnávají se nesrovnatelné výběrové soubory, a špičkoví odborníci se nedokáží shodnout. Prestižní vědecké časopisy zveřejňují články bez recenzního řízení (což je jinak nemyslitelné) a všichni jsou bombardováni nezřídka absolutními čísly, kdy vedle desetimilionové země se uvádějí absolutní čísla stomilionové země. Za šíření nemoci se činí odpovědní i členové jedné obskurní korejské sekty, izraelští ortodoxní židé a řečtí pravoslavní, kteří se nadále shromažďují. Jeden heretický kazatel v USA byl zatčen za pořádání bohoslužby.
Závěr
Nechci zlehčovat jakoukoliv smrt, ale to, že lidé umírají je prostě skutečnost neboť odplatou za hřích je smrt. Kolik lidí předčasně zemře díky stresu ze zpanikařených médií, odložené operaci, zanedbané prevenci, vyhnutí se lékařskému vyšetření a hlavně v důsledku nevyhnutelné následné ekonomické krize a zřejmě podfinancování zdravotnictví nyní vyčíslit nelze. Spekulovat, kolik bude sebevražd díky zřejmě neodvratnému ekomickému krachu je rovněž předčasné. První mrtví například na rupturu slepého střeva v důsledku obav jít do nemocnice již známi jsou. Vše je proto třeba nahlížet v kontextu.
Netroufám si proto učinit závěr, ale jedno je jisté. Zdá se, že pokud církev pořádá demonstrace proti výsledku demokratických voleb, nahrazuje duchovní programy politickým aktivismem a otevřeně se staví proti vládním představitelům, kteří ani náznakem neomezují její svobody, je to vše správné a na místě. Pokud však rozhodnutí dané vlády povede k uzavření modliteben a kostelů kvůli úmrtnosti srovnatelné s chřipkovou epidemií, což navíc tvoří zlomek například oproti smrtelným autonehodám, je třeba bezodkladně poslechnout.