Kurzy Alfa pro muslimy

Motto:
„Přemýšlel jsem, kdyby na hranicích naší země stál Ježíš a přicházeli k němu muslimové, co by jim řekl. Myslím, že by řekl. „Pojďte milovaní, čekám na vás.“
Bohumil Zapadlo In: Den modliteb. Život víry; červenec – srpen, 2015, s. 5
„A tehdy já prohlásím: `Nikdy jsem vás neznal; jděte ode mne, kdo se dopouštíte nepravosti.´“
Matouš 7,23
Přinášíme exkluzivní rozhovor redaktora mezidenominačního časopisu Království nyní s anglickým misionářem v ČR Donem Bloomfielderem, který působí jako misijní pracovník Obecné evangelikální charismatické církve (OECC) „Stržené bariéry“ . Don k nám přivezl modifikované Kurzy Alfa pro muslimy, které se v Londýně s úspěchem používají v tzv. No-go zónách a byl ochoten se s námi sdílet i o jejich aplikaci v našich podmínkách.
KN: Done, kdy vás ve sboru napadlo použít kurzy Alfa pro muslimy?
DB: Dnes a denně můžeme v médiích slyšet zprávy o pronikání imigrantů na naše území, z nichž velká část je muslimského vyznání. Mnozí křesťané mají strach, někteří nevědí, co si o tom mají myslet, a jen část z nich vyjadřuje optimismus. My resp. náš sbor patříme do poslední skupiny. Nesnažíme se totiž dívat na situaci lidskýma očima, ale víme, že vše v životě našem i celého národa má v rukou náš bůh. Jsme přesvědčení, že z míst, kam často nebylo možné proniknout misionářům, je to nyní on sám, kdo nám posílá své děti, které potřebují slyšet evangelium.
KN: A jak jste přišli zrovna na Kurzy Alfa?
DB: Vidíme, že nejvíce muslimů přichází zejména do Anglie, domova Kurzů Alfa a již dnes můžeme vidět, že Anglii se tak dostává největšího požehnání. Je to totiž Anglie, kde Kurzy Alfa nejvíce proměnily církev a potažmo společnost, a proto věříme, že bůh posílá své budoucí děti tam, kde se jim dostane nejlepší péče. Je to privilegium!
KN: Zemí, po které imigranti nejvíce touží, je ale Německo.
DB: Ano, ale pamatuj, že Německo bylo vstupní branou charismatického hnutí do Evropy. Vzpomeň na úžasné konference s Karlsruhe s Derekem Princem, Wolfhardem Margiesem a později i s Petrem Wenzem. A byli to především bratři z Německa, kteří pomohli proměnit tvář českého charismatismu. Vzpomeň, jak váš apoštol přijal osvobozující učení o rozvodech a nových sňatcích, jak jste se učili duchovnímu boji a jak jste pod vlivem Berlína zaujali správný postoj k sudetské otázce a k Benešovým dekretům. Vzpomeň na ty úžasné konference smíření se sudetskými Němci a boj s těmi ponebeskými mocnostmi rozdělení. Není divu, že i němečtí bratři dnes sklízí dobré ovoce.
KN: Byli jste ovlivněni ještě něčím dalším?
DB: Náš sbor i církev jsou ekumenicky zaměřeny. Proto jsme byli i mezi prvními signatáři Ekumenické charty, kde se uvádí, že již po staletí žijí v Evropě muslimové a že v některých evropských zemích tvoří silnou menšinu. Zároveň se zde ale vyskytují i hromadné výhrady a předsudky na obou stranách, které se zakládají na bolestných zkušenostech v historii i nedávné minulosti. Tato charta chce proto zintenzivnit na všech úrovních setkání křesťanů a muslimů, jakož i dialog mezi křesťanstvím a islámem. Byly zde doporučeny zvláště vzájemné rozhovory o víře v jediného Boha a objasnění chápání lidských práv. Jako církev jsme se tak zavázali, že budeme k muslimům přistupovat s úctou a budeme se spolu s muslimy podílet na společných záležitostech.
KN: A jak s tím souvisí Kurzy Alfa?
DB: Výhodou Kurzů Alfa je, že nikoho nepřesvědčují, neříkají nikomu, čemu mají věřit. Zvěst o jediném Bohu je zde nesena pneumatologickým důrazem a osobní zkušeností. Není zde žádná dogmatická konfrontace, ale společné vyprávění vtipů a nenásilná debata.
KN: Opravdu je to tak snadné?
DB: Ano, už tvůrci Alfy zjistili, že člověk může být zachráněn skrze víru, i když neslyšel o Kristu a že i příslušníci jiných náboženství mohou mít autentické zkušenosti s bohem i před svojí konverzí ke křesťanství.
KN: Jak to pak funguje v praxi?
DB: Modlíme se, aby lidé zakusili Ducha. Udělali jsme mezi účastníky průzkum. Kladli jsme lidem otázky typu: Byl jste křesťanem před tím, než jste začal chodit na Alfu? Jste jím nyní? Kdy a jak došlo ke změně? Většina lidí, myslím 76 procent uvádí, že k tomu došlo během společného víkendu. Modlíme se k Pánu, aby poslal Ducha do jejich životů. A to je vše. Někde po cestě získáváte spasení. Funguje to.
KN: Existuje něco, na co je třeba dát si pozor?
DB: Ano, na jídlo (smích…). Je třeba dát si pozor a vyvarovat se alkoholu, tedy obvyklého přípitku sklenkou vína, jak jsme u nás na Alfě zvyklí. Také je třeba vyhnout se oblíbenému vepřovému, které muslimové nejedí. Při vyprávění vtipů je taktéž třeba být citlivými. Můžeme žertovat o křesťanství, ale nikdy ne o islámu!
KN: Jak se vypořádáváte s muslimskou praxí obětí zvířat. Není zde rozpor v tom, že pro křesťany je oběť již dokonána, zatímco muslimové stále obětují zvířata?
DB: I zde je nám nápomocná Ekumenická charta, kde jsme se zavázali, že v síle Ducha budeme pracovat pro viditelnou jednotu v jedné víře, která má své vyjádření v eucharistickém společenství. Tím je samozřejmě překonán výlučně symbolický a de facto schizmatický pohled na Večeři Páně. Chceme dostát svému závazku, že budeme chápat Večeři Páně eucharisticky, to jest jako oběť, která je uskutečněna za naše hříchy a zde vidíme velký průnik s islámem. Nepovažujeme za důležité, jaký živel zde symbolizuje oběť, podstatné je pro nás, že jde o oběť za hříchy.
KN: Co probíráte na Kurzech?
DB: Obsah pro nás není tak podstatný. Ač se to může zdát podezřelé, vše záleží především na formě. Důležité je pro nás navazování nových přátelství. Imigranti málokdy nepřijmou pozvání na společné jídlo a nutno dodat, že dobré, jim vlastní jídlo. Důležité je, aby pak prožili duchovní proměnu po společném vzývání Ducha, který pak přichází mezi nás. Společně totiž věříme, že bůh je Duch.
KN: Co je tedy tématem Kurzů?
DB: Kromě podstatného víkendu s Duchem, na kterém je to nejdůležitější založeno, probíráme Ježíšův život z Bible i z Koránu, diskutujeme o úloze Marie, Ježíšově matce. O obou Korán i Bible mluví. Bible i Korán se shodují v tom, že Ježíš je prorokem a proto probíráme Ježíšův prorocký úřad. Nehledáme to, co nás rozděluje, ale to, co nás spojuje.
KN: Preferujete nějaké biblické překlady před jinými?
DB: Ano, vyhýbáme se například překladům, které jsou založeny na reformačním standardu Textus receptus a preferujeme modernější překlady, založené zejména na Vatikánském kodexu, které například u slova „Pán“ na některých místech neuvádějí Kristovo jméno, což nám umožňuje nalézt větší shodu v dialogu s islámem. Pozitivně kvitujeme, že i většina moderních překladů do češtiny právě tento anachronismus spojení titulu a jména překonaly. Proto preferujeme zejména B21.
KN: Někdo by vám mohl vytknout, že slevujete z požadavků evangelia. Setkali jste se už také s kritikou?
DB: Vždy, když Duch něco začíná, objevuje se kritika, ale té si příliš nevšímáme. Důležité pro nás je, že se k tomu přiznává Duch.
KN: A jak se přiznává?
DB: Myslím, že než něco popisovat, je třeba biblicky říci, „pojďte a vizte“. Proto jsme pro vás připravili i malou ochutnávku, jak se poté Duch šíří i v muslimských komunitách. Ten překračuje hranice, boří bariéry, konfese a náboženství. Chcete-li se přesvědčit, klikněte zde
KN: Nekritizuje tyto projevy někdo jako neortodoxní?
DB: Tyto projevy zná církev od nepaměti. I o letnicích byli učedníci opilí, zřejmě padali, motali se a dělali věci, které náboženské lidi pohoršovaly. V širším měřítku jsme se s těmito fenomény pak setkali v Torontu, Pensacole a Lakelandu. I Kurzy Alfa byly podstatně rozšířeny díky těmto zkušenostem. Když na to ale začali kritici poukazovat, snažíme se dělat, že tomu tak není. Považuji popírání vlivu Torontského požehnání na rozšíření Alfy za nezdravé a nikdy jsem se od těchto věci nedistancoval. Ostatně, ti kritici si tyto věci uvědomují mnohem více než dnešní charismatici. Neměli bychom se bát kritiky jen proto, že snad někdo někde něco přehnal nebo nepochopil. Jak vidno, dnes tyto projevy Ducha zažívají i muslimové.
KN: Děkuji za tvůj čas. Chtěl bys čtenářům Království nyní něco vzkázat?
DB: I já děkuji za rozhovor. Vyřizuji krátké slovo z proroka Izajáše: „Já činím věci nové“ a připojuji novozákonní varování: „nesuďte, abyste nebyli souzeni“!