Církev a politika
Kdo se dá na vojnu, nezaplétá se do záležitostí obyčejného života; chce obstát před tím, kdo mu velí. (2Tm 2,4)
Církve a demokracie
…jako církev navíc nikdy nemůžeme věřícím v naší zemi doporučit, aby hlasovali pro připojení k organizaci, která upírá jednotlivým národům velkou část jejich suverenity, sama nevychází z demokratických principů svobodné společnosti… Mezi pilíře demokracie, jak je chápána svobodnou společností, patří mimo jiné dělba moci a demokratická kontrola mocenských orgánů, ústavní záruky proti zneužití moci a státní suverenita.
Konkordát
Slovo ”konkordát” má svůj původ v latinském ”concordatum”, což znamená souhlas, či úmluvu a má stejný význam jako slova ”pactum” a ”conventio”, která znamenají smlouvu. V principu má konkordát statut mezinárodní smlouvy, která je uzavřena mezi tzv. Apoštolským Stolcem a příslušným státem. Tato skutečnost je umožněna proto, že Katolická církev, jako jediná církev na světě, má mezinárodněprávní subjektivitu.
Vlajka EU - dle kardinála Vlka - symbolizuje Pannu Marii
Ten navrhl kruh z 12 zlatých hvězd na modrém poli. Jak k návrhu došel? Heitz přiznal, že se inspiroval 12. kapitolou knihy Zjevení sv. Jana, kde se říká: „Ukázalo se veliké znamení na (modrém) nebi: žena oděná sluncem s měsícem pod nohama a s korunou dvanácti hvězd kolem hlavy…“ (Zj 12,1). Není nikterak pochyb, že tou ženou je vítězná, neposkvrněná Panna Maria.
Podobnost čistě náhodná?
Vždy, když chceme poznat budoucnost, podívejme se do Bible a do historie. Podle některých historiků, politologů i teologů nám současnost a vývoj ukazuje, že nás čeká oživení principů Římské říše. S touto říší v historii měli problém křesťané i židé. Již první vyznání víry svědčí o tom, že Ježíš „trpěl pod Pontským Pilátem.“ Celá studie zde
Vyjádření AC k majetkovému narovnání
K majetkovému narovnání metodou tzv. „restituční tečky"… náš postoj zůstává nezměněn… Za prvé by se tímto způsobem staly financované církve fakticky či minimálně morálně závislé na Římskokatolické církvi. Toto by byl zjevný krok zpět ve stávající rovnosti církví před státem. Za druhé vyplácení cca l mld. Kč ročně církvím po dobu cca 50 let se jeví ve světle dosavadní historie našeho státu jako zcela iluzorní.
Postoj Apoštolské církve k současným jednáním církve - stát o tzv. „restituční tečce
Od úsilí některých církví získat svůj bývalý majetek (či kompenzaci za něj) se jako církev striktně distancujeme a bude-li to možné, nechceme mít na těchto pokusech podíl. Považujeme tuto snahu za zcela privátní záležitost té které církve potažmo státu jako partnera v případných jednáních. Jsme ovšem kdykoliv ochotni v takových jednáních dle svých možností pomoci.
Odluka církve od státu: historie, učitelka života
V USA, kde odluka církve a státu reálně funguje, je chápana tak, že svoboda náboženského přesvědčení je garantována a chráněna státem, resp. dodatkem Ústavy USA, stát je neutrální ke všem církvím, nijak nezasahuje do jejich věrouky ani praxe, žádnou nezvýhodňuje ani nediskriminuje a ani se finančně nepodílí na jejich správě. Pro církev a stát je pak závazný právní systém státu. Existují ale i jiné historické modely, jako např. francouzský model, který vznikl během Francouzské revoluce a znamenal podřízení se církve státu, resp. jeho jakobínské diktatuře.
Odpověď prezidenta republiky na Memorandum za nápravu vztahů státu a církví v ČR
Rovněž bych se přimlouval za všestranně věcnější a klidnější debatu o novele zákona o církvích a o smlouvě se Svatým stolcem, které jsou podle mého názoru rovněž obětí předsudků a snahy dosáhnout prosazení dílčích zájmů namísto hledání konsensu a respektování obecných priorit.
Dopis prezidenta Václava Klause ministru zahraničí ohledně smlouvy ČR s Vatikánem
…v České republice nemožné a neprůchodné smlouvu v této podobě přijmout a předesílám, že bych ji v této podobě nebyl ochoten podepsat. Protože mi však osobně velmi záleží na pozitivním dořešení vztahů mezi Českou republikou a Svatým stolcem, prosím o sdělení, zda je možné, aby Vaše ministerstvo začalo vést nové jednání.
Křesťanský Bůh v Ústavě EU?
Podíváme-li se na věc z politického úhlu, jeden společný prvek zde však nalezneme. Jde o spojení „trůnu a oltáře", kdy jak v zemích katolických, tak protestantských, docházelo k ustavení křesťanství za státní náboženství. Počátek můžeme vidět již od vlády Konstantina ve 4. století.