Svědectví
Záblesky

Kniha popisuje osobní reflexi víry autora v průběhu času. Vznikla jako kompilát původně vzájemně nesouvisejících seminárních prací, článků a kázání, které byly na žádost některých přátel uspořádány do časové osy a doplněny tak, aby vytvořily souvislé vyprávění. Autor zde popisuje své obrácení a některé okamžiky své cesty za Kristem, ve kterých nalézá autentické Boží doteky.
Střípky se života - závěr

Své vyprávění jsem začal v roce 1990, kdy jsem uvěřil, a končím je přesně po třiceti letech, v roce 2020. Jsem přesvědčen, že těchto třicet let bylo vůbec nejsvobodnějších a, dá-li se to tak říct, i nejlepších v celé historii existence českého národa, resp. české státnosti. Obávám se, že doba, která bude následovat, může být naopak dobou nejhlubšího morálního a s tím ruku v ruce i ekonomického úpadku.
Střípky se života - Ukrajinci

Na jednu věc se ve svém životě víry rád vzpomínám. Bylo to někdy na přelomu tisíciletí. Podílel jsem se na vyučování ke křtu, které začala navštěvovat jedna Ukrajinka, říkejme ji třeba Naděžda, která již byla věřící. Už si nevzpomínám, proč přišla na ta vyučování. Naděžda sloužila v domácnosti jedné velmi zámožné Ukrajinské rodiny, která podnikala ve stavebnictví.
Střípky se života - když tě svádí tvé oko

Až do roku 2019 jsme proto jezdili k moři a prožil jsem, že od hříchu je možné být svobodným. Pokud se člověk opravdu v srdci rozhodne nehřešit a určité věci si zakázat, hřích jej přestane přemáhat. Od té doby jsme jezdili i do termálních lázní, které prospívaly mým kloubům, které mě úplně přestaly bolet, ačkoliv jsem od svých dvaceti dvou let měl bolesti v kolenou. Nikdy bych si ale například nedovolil jít do společné sauny s čímž někteří křesťané prý dnes nemají problém.
Střípky se života - Covid-19

V roce 2019 jsem silně prožíval, že mému tatínkovi, kterému bylo 86 let a měl již dva infarkty, ischemickou chorobu srdeční a nyní i selhání srdce, které se podařilo nahodit až defibrilátorem, dohořívá kahan. Ačkoliv jsme se velmi vzdálili díky mé víře v Krista, trochu mě vzal na milost po mém vyloučení z církve, která si v restituci nárokovala miliony, které ji nikdy nepatřily.
Střípky se života - procházky

Jsem konzervativní člověk, což je výhoda i nevýhoda. Nerad cokoliv měním a pokud něco funguje, je pro mě zbytečné to vylepšovat. Mám rád stejná jídla, na dovolenou jezdím rád na stejná místa a oceňuji, když dny mají svůj pevný řád. Jednou z mých kratochvílí jsou proto už mnohaleté sobotní nebo nedělních vycházky do nedalekých Bílovic, případně procházky po našich městech.
Střípky se života - vhod i nevhod

Jedno jsem si z toho prožitku přece jenom odnesl. Dříve se mi stávalo, že jsem se určitým tématům vyhýbal, když jsem měl pocit, že by se to mohlo někoho dotknout nebo že by to bylo vzhledem k okolnostem nevhodné. I když vím, že je třeba být citlivý a často shovívavý, od této chvíle, když jsem přesvědčen, že mám o něčem, co je v Bibli mluvit, učiním to obvykle bez ohledu na posluchače.
Střípky se života - dětství

Když jsem se nedostal na gymnázium, tatínek mi našel střední školu v Brně. Nicméně příslušný krajský soudruh mi odmítl podepsat souhlas s převodem do jiného kraje, ačkoliv ředitel dané školy, která – jak jsem později zjistil – skrývala různé disidenty, byl pro. Tatínek, který se musel živit manuální prací, měl docela svaly a přišel nezvaně do kanceláře příslušného soudruha. i děkuji za šťastné dětství v Kolíně na Zálabí.
Střípky se života - pelety

Vzpomínám si, že jsme se bavili v kanceláři v podkroví, kde jsem tehdy sídlil v doktorandském kanclu. Když jsem něco hledal na internetu, všiml si, že mám v záložkách odkaz na kázání Davida Wilkersona. Zeptal se mě, kdo to je. Odpověděl jsem, že je to můj oblíbený křesťanský kazatel. On mi řekl, že ho zná a zeptal se mě, zda jsem křesťan.
Střípky se života - byt

A tak se každé ráno mohu těšit z východu slunce na brněnskými Hády i západu slunce nad přehradou, kam doputuje přes půdorys celého města. Lesná je totiž na kopci nad Brnem a bydlíme navíc v jedenáctém patře, které je nejteplejší. I když dnes vypínám topení, stoupající teplo ze spodních bytů obvykle stačí. Navíc mám pár set metrů zřejmě do jediného evangelikálního sboru v ČR, kde mohu kázat.