Kalvinismus
Toto připomínej a před tváří Boží naléhavě domlouvej bratřím, aby se nepřeli o slova. Není to k ničemu, leda k rozvrácení posluchačů. (2 Tim 2, 14)
O věčném Božím předzvědění a vyvolení
V poslední době se mezi křesťany dostávají na přetřes otázky o Božím vyvolení a vykoupení. Zde je překlad XI. článku Formule svornosti „O věčném Božím předzvědění a vyvolení.“ Toto krédo je v podstatě sumarizací Lutherova učení, které je tvořeno sbírkou základních teologických spisů luterské reformace. Pomůže nám nahlédnout, jak toto téma chápe luterská tradice a jistě nejen ona.
Kalvinismus na vzestupu - spekulativní úvaha o budoucnosti z letniční perspektivy
Všiml jsem si, že Pán Bůh, vědom si našeho omezení, zachovává pravdu v protikladech, někdy i zdánlivě neslučitelných. Aby bylo zachováno dobro, je zde systém politických stran, jsou zde zaměstnavatelé i zaměstnanci, vedení firem i odbory. Já osobně se politicky kloním k pravici a teologicky tíhnu k arminianismu. Netvrdím, že tak to je, ale vystihuje to blíže to, čemu věřím. Obával bych se však společnosti, kde by vládla jen pravice bez možnosti opozice nebo kde by byl jen kalvínský důraz. Člověk ve své zkaženosti vše „dotáhne“, „předůrazní a překroutí“.
Kalvinismus či Arminianismus – který názor je správný?
Dá se koneckonců říct, že oběma teologiím se stejně nedaří vysvětlit nevysvětlitelné. Člověk není schopen plně pochopit takto složitý koncept. Ano, Bůh je zcela svrchovaný a ví vše. Ano, lidé jsou povoláni k tomu, aby učinili opravdové rozhodnutí uvěřit v Krista a být tak spaseni. Tyto dvě skutečnosti nám připadají být protikladné, ale Boží mysli dávají naprostý smysl.
Kalvinismus versus arminianismus - přehled
Nejdříve si musíme uvědomit, že nemůžeme definovat pravdu tím, že se exkluzivně odvoláme na ty či ony teologicko-lidské argumenty. Pravdu určuje Boží Písmo, ne církevní koncily, jednotlivé školy, rady starších či zakladatelé denominací. I teologičtí velikáni, s nimiž se nikdo z nás nemůže srovnávat, se mohou mýlit. Všichni jsme jen lidé ovlivnění Adamovým hříchem. Proto nemohu podceňovat ani jeden z těchto dvou pohledů, protože jsme všichni jedno v Kristu.
Věčná jistota
Ve světle biblického učení, že jistota spásy věřícího závisí na jeho živém vztahu s Kristem (J 15:6), s ohledem na biblické volání k životu ve svatosti (1 Pe 1:16; Žd 2: 4), s ohledem na jasné učení, že člověk může být vymazán z knihy života (Zj 22:19), a vzhledem k tomu, že ten, kdo uvěřil, může odpadnout (L 8:13), Generální rada Assemblies of God nesouhlasí s pohledem na bezpodmínečnou jistotu spásy.
Jednou spasen, navždy spasen?
Díky většímu poznání, které přišlo se vzkříšením Krista,autor listu Židům křesťany nabádá: „Proto se tím více musíme držet toho, co jsme slyšeli, abychom nebyli strženi proudem.“ (Žd 2,1). Do tohoto varování před opuštěním cesty spásy pisatel zahrnul i sám sebe. A následně vznesl řečnickou otázku: „Jak bychom mohli uniknout my [rozsudku, srov. verš 2], pohrdneme-li tak slavným spasením?“ (verš 3).
Kalvinismus jako ideový předchůdce teonomismu?
Dnes na Kalvínův posmillenialismus navazují američtí teonomisté, kteří vidí jádro křesťanské zvěsti v osvojování si sekulární společnosti církevních principů, což teonomisté chápou jako evangelizaci světa. Ta se v důsledku uskutečňuje například skrze christianizaci politického spektra, resp. vzestupem a početním růstem politicky angažovaných křesťanů. Tato christianizace má vyvrcholit druhým příchodem Krista. Teonomismus dnes dochází odezvy zejm. v charismatickém a neoevangelikálním hnutí a ve svém důsledku se hlásí ke kalvinismu.