Církev a politika
Kdo se dá na vojnu, nezaplétá se do záležitostí obyčejného života; chce obstát před tím, kdo mu velí. (2Tm 2,4)
Křesťanský Bůh v Ústavě EU?

Podíváme-li se na věc z politického úhlu, jeden společný prvek zde však nalezneme. Jde o spojení „trůnu a oltáře", kdy jak v zemích katolických, tak protestantských, docházelo k ustavení křesťanství za státní náboženství. Počátek můžeme vidět již od vlády Konstantina ve 4. století.
Křesťan a politika: aktuální poznámka

Představa Babylona, tavícího kotle směsice kultur, národů a ras, je neláká. Když však přijde nějaký duchovní proud nebo úspěšný vůdce, slibující konečně ty pravé prožitky a toužebně očekávané probuzení, mají často tendenci nekriticky přejímat takové poselství.
Odluka církve a státu z pohledu evangelisty Marka

Princip oddělení kultické a profánní společenské složky vedl k základnímu principu náboženské svobody a tvoří neopomenutelný pilíř západní demokracie.
Ještě k dekretům a česko-německým vztahům

Prvním faktem, o kterém je řečena jen část pravdy, je tvrzení, že “na základě Benešových dekretů byly zbaveny státního občanství, občanských práv…. více než 2 miliony Němců.” Taková nespravedlnost by jistě byla odsouzeníhodná, avšak za předpokladu, že by se tak dělo výlučně na základě jejich etnického původu. Skutečnost je však taková, že příslušný dekret vedl ke ztrátě československého občanství pouze u těch Němců (a Maďarů), kteří v době nesvobody, způsobené Hitlerovým Německem, buď optovali pro říšskoněmecké občanství a tím pro ztrátu československého občanství, nebo se v úředním hlášení nepřihlásili za Čechy nebo Slováky.
Rizika členství v EU

V bodě 9 vyzývá Evropskou komisi k přijetí programů pro sekularizaci rodiny. V bodě 10 doporučuje politiku, která omezí vlivy „fundamentalistů“. Přitom za fundamentalisty jsou považovány křesťanské církve a hnutí, která se drží doslovného znění Bible a proto například neschvalují lesbické vztahy mezi ženami nebo potraty.
Co s Evropskou Ústavou? - reakce právníka

Dovoluji si širší křesťanské veřejnosti předložit reakci právníka JUDr. PharmDr. Vladimíra Bíby na článek Dana Drápala „Co s evropskou ústavou?“, ve kterém se Dan Drápal snaží popsat některé výhody evropské ústavy, a který je zveřejněn na stránkách: http://bohumildolezal.lidovky.cz/…y/rs688.html
Indie, země mnoha paradoxů

Indie je zemí mnoha protikladů. Vedle nezměrné chudoby, nízké životní úrovně, znečištěné přírody v okolí velkých měst a bezpočtu nemocných nebo zmrzačených, vesměs nezaměstnaných lidí, je možné se zde setkat s luxusními hotely, honosnými obchodními centry a drahými restauracemi. Jediná zeď, oddělující hotel nebo areál moderní firmy, tak odděluje dva zcela protikladné světy. Svět “před zdí”, kde sedí žebráci, kterým rodiče zlámali ruku už jako kojencům, aby více vyžebrali. Svět před zdí, kde v nánosu kravinců umírají lidé, aniž by to kohokoliv nějak vzrušovalo.
Autorita nad zákonem?

Se stejnou myšlenkou na poli církevním, podle kterého by bylo možné odporovat církevní vrchnosti na základě Božích zákonů, ale musel přijít až Wyclif a Hus o dvěstě let později. Není ovšem divu, že tato myšlenka opět vznikla v Británii.
Křesťan a politická angažovanost

V této krátké reflexi článku ze sekulárního tisku bych se krátce pokusil o věcnou polemiku s politologem, který se ve své úvaze zabývá vymezením dvou sfér, a to oblasti religiózní a oblasti sekulární, při formování státní legislativy. Předesílám, že mluvím-li zde o polemice, pak to v žádném případě neznamená, že s autorem v mnoha podstatných věcech nesouhlasím. Naopak. Dělba moci, které se autor dovolává, je spolehlivou demokratickou pojistkou proti zneužití autority již po staletí.
Měla by církev usilovat o politický vliv?

V této studii bych se rád na základě srovnání s konkordantními místy Nového Zákona a komparací s pracemi teologů, či originálních postřehů praktických kazatelů, pokusil o výklad perikopy z epištoly apoštola Pavla Římanům. Jako výchozí látku jsem si zvolil text Ř 13,1–7. Tento text bych dále rád stručně zasadil do historického a politického kontextu, který by reflektoval dané poselství z pohledu adresátů dopisu a zároveň bych se pokusil o vymezení nadčasového přesahu daného poselství pro církev dnešní doby.