Církevní historie
Co se dálo, bude se dít zase, a co se dělalo, bude se znovu dělat; pod sluncem není nic nového. (Kaz 1,9)
Letniční a charismatici: Je zde - nebo byl zde - nějaký rozdíl?
V několika uplynulých letech zde bylo mnoho lidí, kteří byli otevření darům Ducha svatého, avšak cítili se být zahnáni do stoického, necharismatického nebo dokonce proticharismatického a protiletničního křesťantví. Existuje řada důvodů pro vysvětlení tohoto trendu.
Stručný přehled historie letničního a charismatického hnutí
Mladá hnutí, jakým letniční beze sporu jsou, se příliš nezabývají svojí historií. Je často překvapující, když křesťané nevědí nic o historii svého sboru, denominace ani církve. Myslím, že v historii letničního hnutí je tato znalost velmi žalostná. Absence historické známosti má svá úskalí. V knize Kazatel se mluví o tom, že „Což bylo, jest to, což býti má a což se nyní děje, jest tož, což se díti bude, aniž je co nového pod sluncem“. Kdo se tedy nepoučí z historie, nebude moci stavět na víře svých otců aniž bude schopen poučit se z jejich chyb.
Od puritánů k letničním
V poslední době vzrůstají v Evropě protiamerické postoje. USA jsou nám představovány jako velmoc usilující o světovou nadvládu, vyvolávající světové konflikty a hrozící podrobit si každého, kdo nebude dostatečně proamerický. Už od základní školy jsme se mnozí učili, jak velké zlo byla válka ve Vietnamu a v Koreji, a nyní slýcháme podobné hlasy o vedení války v Afgánistánu či v Iráku. Nikdo nám však neřekl, že obě války byly rozpoutány agresí místních komunistických diktatur ve snaze ustavit světovou diktaturu proletariátu mající za cíl zničení „světového kapitalismu“ v čele s USA.