Církevní historie
Co se dálo, bude se dít zase, a co se dělalo, bude se znovu dělat; pod sluncem není nic nového. (Kaz 1,9)
Rozhovory s představiteli letničních a charismatických uskupení
Tento článek obsahuje pět let staré rozhovory s dnes již bývalými představiteli letničních a charismatických uskupení. Je zde rozhovor s emeritním předsedou charismatické Křesťanské misijní společnosti Olinem Kadlecem, emeritním biskupem letniční Apoštolské církve Rudolfem Bubikem a emeritním biskupem charismatické Jednoty bratrské Jaroslavem Plevou. Rozhovory jsou zveřejněny s laskavým souhlasem Štěpána Křivánka z redakce e-zinu „Grano Salis“.
Kdo byl Jan Bunyan?
Když kázal Boží slovo, prožíval pokoj, sílu a moc, nicméně pod kazatelnou nadále prožíval trýznivá pokušení. Kázal to, co četl, čemu věřil, co prožil a své pocity a zápasy, pokud odporovaly Písmu, důsledně ignoroval. Konečně se naučil, že víra nestojí na pocitech, nýbrž na Písmu.
Prehistorie letničního hnutí v ČR
V následující studii je popsána prehistorie letničního hnutí v ČR, mající počátky na Těšínsku. Jedná se o kritickou, objektivně psanou studii, která popisuje tehdejší dobu na základě autentických pramenů.
Víno nebo permanentní burčák?
Když růst ustává, hledá hnutí techniky, jak v probuzení pokračovat. Nacházejí se proto alternativní zdroje Boží moci nebo se vytvářejí učení, jak Boha „rozproudit“, jak jím pohnout a jak „uvolnit Boží moc“. Pokud Bůh nereaguje, je na vině satan. Hnutí začne rozvíjet démonologii a často končí v experimentální teologii…
Krize a naděje letničního a charismatického hnutí
Letniční a později charismatické hnutí se v minulém století stalo nejrychleji rostoucím religiózním směrem. V roce 2004 se k němu hlásilo již 571 milionů křesťanů. Přes to editor časopisu Charisma J. L. Grady mluví o „smrti charismatického hnutí“. V následující sérii článků, které se budou zabývat vývojem a teologií aspektů letničního a charismatického hnutí, bych se pokusil popsat a naznačit důvody, proč k této krizi dochází.
Čím nám může posloužit studium církevních dějin
Občas se může stát, že se někteří bibličtí učitelé snaží implicitně prokázat, že celá dvě tisíciletí církevních dějin a dějin dogmatu jsou takřka omylem, a že teprve až oni poznali ten zaručeně správný a "výklad Písma“. Pokusil jsem se proto, velmi jednoduše, načrtnout několik základních chybných christologických směrů, které se vyskytovaly v prvních šesti stoletích církevních dějin.
Katolíci a protestanti v Brně, historie Červeného kostela
Zatímco v době před bitvou na Bílé hoře byl spor mezi Čechy a Němci zejména sporem náboženským, po pobělohorském působení jezuitů, rekatolizaci a pozdější následné ateizaci českého národa, tento spor přešel především do roviny národnostní. K národnostnímu pnutí pak přispěla nejen tzv. „doba temna“, která se stala synonymem třistaletého habsburského útlaku Čechů, ale hlavně první a druhá světová válka, které byly vyvrcholením Čechy dříve často zdůrazňované německé expanzivity.
Letniční a charismatici: Je zde - nebo byl zde - nějaký rozdíl?
V několika uplynulých letech zde bylo mnoho lidí, kteří byli otevření darům Ducha svatého, avšak cítili se být zahnáni do stoického, necharismatického nebo dokonce proticharismatického a protiletničního křesťantví. Existuje řada důvodů pro vysvětlení tohoto trendu.
Stručný přehled historie letničního a charismatického hnutí
Mladá hnutí, jakým letniční beze sporu jsou, se příliš nezabývají svojí historií. Je často překvapující, když křesťané nevědí nic o historii svého sboru, denominace ani církve. Myslím, že v historii letničního hnutí je tato znalost velmi žalostná. Absence historické známosti má svá úskalí. V knize Kazatel se mluví o tom, že „Což bylo, jest to, což býti má a což se nyní děje, jest tož, což se díti bude, aniž je co nového pod sluncem“. Kdo se tedy nepoučí z historie, nebude moci stavět na víře svých otců aniž bude schopen poučit se z jejich chyb.
Od puritánů k letničním
V poslední době vzrůstají v Evropě protiamerické postoje. USA jsou nám představovány jako velmoc usilující o světovou nadvládu, vyvolávající světové konflikty a hrozící podrobit si každého, kdo nebude dostatečně proamerický. Už od základní školy jsme se mnozí učili, jak velké zlo byla válka ve Vietnamu a v Koreji, a nyní slýcháme podobné hlasy o vedení války v Afgánistánu či v Iráku. Nikdo nám však neřekl, že obě války byly rozpoutány agresí místních komunistických diktatur ve snaze ustavit světovou diktaturu proletariátu mající za cíl zničení „světového kapitalismu“ v čele s USA.