Církevní historie
Co se dálo, bude se dít zase, a co se dělalo, bude se znovu dělat; pod sluncem není nic nového. (Kaz 1,9)
Charismatické hnutí a modely existence v rámci církví vzešlých z reformace
Teologická konferencia ECAV na Slovensku a Združenia evanjelických duchovných, Piešťany, 19. – 21. októbra 2011. Protože jsem byl opakovaně účastníky konference požádán o zpřístupnění prezentace, kterou jsem zde v její elektronické formě použil, tímto tak činím. Zároveň jsem prezentaci doplnil o některé české a slovenské tituly, které danou problematiku nastiňují a ze kterých jsem částečně čerpal.
Čeká nás boj o českou reformaci?
Je lépe si někdy čestně přiznat, že naše důrazy pocházejí z naší doby, z našich problémů a našich zápasů a pokušení, a pokud jsme věrni Bohu a žijeme s čistým svědomím, nemusíme si dodávat odvahy tím, že „přepíšeme“ historii v náš prospěch. Luther by byl dnes opět Lutherem a Kalvín Kalvínem. Nejsem si jist, že by následovali všechny naše důrazy jen proto, že se nám zdají jako to „nejlepší zjevení“. Možná bychom se divili, kdyby se tito muži, stejně jako kdysi, proti našim důrazům naopak postavili a volali po nové reformaci, ovšem tím, že by nám brali naše „hereze“, do kterých jsme se tak zamilovali…
Je možné stát proti církvi? Není!
Proto směle mohu říci, že letniční nevěří v existenci teritoriálních duchů a boje s nimi, že odmítají pyramidální, jednomužné vedení sborů a nekritizovatelnost autority, že nevěří v možnost démonické posledlosti věřících. Taktéž mohu říci, že odmítají učení o současných apoštolech, učení o Joelově armádě, že odmítají doktrínu Království nyní apod. Pokud někdo tato učení vítá a šíří je, pak mu mohu směle říci, odbočil jsi od učení hnutí, ke kterému se hlásíš…
Rozhovory s představiteli letničních a charismatických uskupení
Tento článek obsahuje pět let staré rozhovory s dnes již bývalými představiteli letničních a charismatických uskupení. Je zde rozhovor s emeritním předsedou charismatické Křesťanské misijní společnosti Olinem Kadlecem, emeritním biskupem letniční Apoštolské církve Rudolfem Bubikem a emeritním biskupem charismatické Jednoty bratrské Jaroslavem Plevou. Rozhovory jsou zveřejněny s laskavým souhlasem Štěpána Křivánka z redakce e-zinu „Grano Salis“.
Kdo byl Jan Bunyan?
Když kázal Boží slovo, prožíval pokoj, sílu a moc, nicméně pod kazatelnou nadále prožíval trýznivá pokušení. Kázal to, co četl, čemu věřil, co prožil a své pocity a zápasy, pokud odporovaly Písmu, důsledně ignoroval. Konečně se naučil, že víra nestojí na pocitech, nýbrž na Písmu.
Prehistorie letničního hnutí v ČR
V následující studii je popsána prehistorie letničního hnutí v ČR, mající počátky na Těšínsku. Jedná se o kritickou, objektivně psanou studii, která popisuje tehdejší dobu na základě autentických pramenů.
Víno nebo permanentní burčák?
Když růst ustává, hledá hnutí techniky, jak v probuzení pokračovat. Nacházejí se proto alternativní zdroje Boží moci nebo se vytvářejí učení, jak Boha „rozproudit“, jak jím pohnout a jak „uvolnit Boží moc“. Pokud Bůh nereaguje, je na vině satan. Hnutí začne rozvíjet démonologii a často končí v experimentální teologii…
Krize a naděje letničního a charismatického hnutí
Letniční a později charismatické hnutí se v minulém století stalo nejrychleji rostoucím religiózním směrem. V roce 2004 se k němu hlásilo již 571 milionů křesťanů. Přes to editor časopisu Charisma J. L. Grady mluví o „smrti charismatického hnutí“. V následující sérii článků, které se budou zabývat vývojem a teologií aspektů letničního a charismatického hnutí, bych se pokusil popsat a naznačit důvody, proč k této krizi dochází.
Čím nám může posloužit studium církevních dějin
Občas se může stát, že se někteří bibličtí učitelé snaží implicitně prokázat, že celá dvě tisíciletí církevních dějin a dějin dogmatu jsou takřka omylem, a že teprve až oni poznali ten zaručeně správný a "výklad Písma“. Pokusil jsem se proto, velmi jednoduše, načrtnout několik základních chybných christologických směrů, které se vyskytovaly v prvních šesti stoletích církevních dějin.
Katolíci a protestanti v Brně, historie Červeného kostela
Zatímco v době před bitvou na Bílé hoře byl spor mezi Čechy a Němci zejména sporem náboženským, po pobělohorském působení jezuitů, rekatolizaci a pozdější následné ateizaci českého národa, tento spor přešel především do roviny národnostní. K národnostnímu pnutí pak přispěla nejen tzv. „doba temna“, která se stala synonymem třistaletého habsburského útlaku Čechů, ale hlavně první a druhá světová válka, které byly vyvrcholením Čechy dříve často zdůrazňované německé expanzivity.