Církevní historie
Co se dálo, bude se dít zase, a co se dělalo, bude se znovu dělat; pod sluncem není nic nového. (Kaz 1,9)
Dějiny Apoštolské církve - 1. díl: 1989 - 1997: Vzdělávací instituce
Důvodem existence VOŠMT v Kolíně je očekávané probuzení v České republice. Až probuzení nastane, nebude tolik času na přípravu duchovních pracovníků. VOŠMT je připravuje už dnes. Teď je čas setby, čas přípravy, čas na studium Bible. Teprve až přijde probuzení, bude práce VOŠMT doceněna. Až probuzení nastane, nebude tolik času na přípravu duchovních pracovníků. VOŠMT je připravuje už dnes.
Dějiny Apoštolské církve - 1. díl: 1989 - 1997: Křesťanský život
letech v něm jako ředitel a odborný redaktor pracoval František Pala. Dalším odborným redaktorem a překladatelem byl Jan Žák. Třetím pracovníkem redakce byl Milan Hruška, který pracoval jako korektor, sazeč knih a textů. Dvojice Pala Žák tvořila pevný tandem. Oba se znali ještě z předchozího pracoviště, kde pracovali ve Výzkumném ústavu výživy zvířat v Pohořelicích.
Dějiny Apoštolské církve - 1. díl: 1989 - 1997: Život v Kristu
První číslo tiskového orgánu Apoštolské církve, časopisu „Život v Kristu“, vyšlo již v roce 1989, kdy byl hlavním redaktorem překladatel a pastor brněnského sboru František Pala. Záhy se ale redakce přemístila do Olomouce, kde se stal redaktorem resp. později „technickým redaktorem“ olomoucký kardiolog a pastor Aleš Navrátil, s nímž je časopis asi nejvíce spojován, a který měl na jeho existenci zřejmě největší podíl.
Dějiny Apoštolské církve - 1. díl: 1989 - 1997: Ustavení církve
Apoštolská církev v ČSR byla legalizována dne 25. ledna 1989 usnesením vlády a od komunistického režimu obdržela i svůj název, který byl analogický již v té době uznané letniční církvi na Slovensku. Stalo se tak po delší době, kdy církev vládě předložila žádost o registraci, organizační řád a vyznání víry. Dne 1. února 1989 pak byla povolena a vládou ČSR zaregistrována jako rovnoprávná s ostatními církvemi
Dějiny Apoštolské církve - 1. díl: 1989 - 1997: Úvod
Tento týden jsem „nahrubo“ dokončil 1. díl dějin Apoštolské církve z let 1989 – 1997. Začínají Usnesením vlády ze dne 25. ledna 1989, povolující Apoštolskou církev v ČR, a končí Evropskou letniční konferencí ve Frýdku Místku, která se konala ve dnech od 23. – 27. 7. 1997. První díl má celkem 133 stran a 635 literárních citací.
Majetkové křivdy na Apoštolské církvi za období 1948 - 1990 vypořádány
Apoštolská církev se vůči České republice zavazuje, že uzavřením této smlouvy jsou veškeré nároky Apoštolské církve… v období od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 předmětem majetkové křivdy… vypořádány, a to včetně nároků, které ke dni uzavření této smlouvy nejsou známy.
Plný text Berlínské deklarace z roku 1909
O Berlínské deklaraci – z německého Berliner Erklärung – prohlášení evangelických církví v Německu z roku 1909, které podle mnohých až blasfemicky odsoudilo letniční hnutí jako dílo ďáblovo, toho bylo řečeno a napsáno opravdu mnoho. Svého času způsobilo i pnutí mezi CB a AC.
Jak zemřel Jan z Husince?
Kolem Jana Husa dnes koluje spousta dohadů. Před nedávnem jsem četl rozbory katolických teologů, kteří se jeho případem zabývali a kteří se snažili zpochybnit jeho čistou, mučednickou smrt. Četl jsem, že před upálením zřejmě litoval, ale již nemohl odvolat kvůli tlaku z Čech. Slyšel jsem přednášku katolického profesora teologie, který se Husovi skrytě vysmíval. Jiní tvrdí, že se před smrtí modlil k Marii a jeden katolický tradicionalista, na základě extenzívně vyloženého Husova citátu z Františka Palackého, dokonce tvrdí, že Hus prý žádal smrt svých nepřátel.
Jak si Torontské požehnání hledalo cestu mezi letničními
Při sepisování dějin Apoštolské církve jsem nucen zpracovávat stovky dokumentů. Občas přitom narazím na zcela zásadní, řekl bych až milníkové články. Za jeden z nich považuji slovo technického redaktora Života v Kristu z dubna roku 1995. Dotyčný argumentuje, že není na stránkách časopisu možné připustit diskusi o Torontském požehnání, ale je třeba se mu zřejmě toliko otevřít.
Legalizace Apoštolské církve v podmínkách totalitního Československa
Otázka legalizace Apoštolské církve v Československu v podmínkách komunistického režimu nebyla dosud z velké části zpracována. Nejrozsáhlejším příspěvkem k tomuto tématu je bezesporu soubor šesti knih vydaných v Albrechticích emeritním biskupem Apoštolské církve Rudolfem Bubikem, které jsou kombinací svědeckých výpovědí, vydaných dokumentů a odborných článků.