Mělo dojít ke spojení letničních a charismatiků v ČR?
Krátce po revoluci se uvažovalo o spojení Apoštolské církve a Křesťanských společenství. Jelikož mi nejde o osoby, ale o princip, nebudu uvádět konkrétní jména, i když jistě pro znalé historie nebude těžké je identifikovat.
V čele letničních stál prozkoušený a obdarovaný muž, jehož pevný charakter a charismata nebylo možné přehlédnout. Byl ochoten podstoupit vězení, a kdo jej znal, neměl pochyb, že jeho povolání je z nebe. Nebyl však vzdělán, ani být nemohl, musel spoléhat na tlumočníky a byl proto takto omezen. V čele charismatiků stál typický intelektuál, teolog s nesmírným rozhledem, vzděláním a jazykovým nadáním a vybavením. Ani on si nezadal s režimem. Představitel letničních měl silné pojetí autoritativní církve a rezervovaný pohled na vzdělání, zatímco představitel charismatiků zastával volnější pojetí a hledal možnost korekce. Spojení skončilo na uskutečněném druhém sňatku představitele charismatiků. Osobně si myslím, že by celou situaci bývala mohla vyřešit kniha, která nyní vychází v nakladatelství Danielknihy.cz.
Dodnes jsem přesvědčen, že obě hnutí se potýkala se zásadním problémem, a to, že vedle obou mužů nestál někdo srovnatelný, kdo by vyvažoval jejich nedostatky. Nyní si proto dovolím svůj osobní pohled. Obě hnutí později podlehla vlivu Torontského požehnání. Myslím, že tomu tak nemuselo být. Představitel letničních byl od počátku tvrdě proti, nicméně z nespecifikovaných důvodů nakonec církev vedl tímto směrem. Představitel charismatiků k tomuto hnutí sice inklinoval, ale – pokud vím – vždy si dokázal zachovat odstup a mnohé charismatické extrémy nakonec opustil.
Osobně jsem přesvědčen, že pokud by došlo ke spojení morální pevnosti a integrity představitele letničních a teologické erudice a rozhledu představitele charismatiků, mohla vzniknout nejsilnější konzervativní evangelikální denominace v ČR, která by nepodléhala charismatickým výstřelkům ani letničnímu autoritářství.
Dnes je samozřejmě již pozdě. Představitel letničních zemřel a nezdá se, že by se mezi letničními našla výrazná osobnost jeho typu. Představitel charismatiků již rovněž nestojí v čele církve a ani on, zdá se, nenašel tak obdarovaného nástupce.
I když je tato má úvaha čistě spekulativní a nemusí být pravdivá, jsem přesvědčen, že k tomuto spojení mělo dojít. Osobně jsem také přesvědčen, že řešení se nacházelo zde.
