Kdo zabraňuje příchodu Antikrista?
Pokud jde o příchod Pána Ježíše, kolem něhož budeme shromážděni, prosíme vás, bratří, abyste se nedali snadno vyvést z rovnováhy nebo vylekat nějakým projevem ducha nebo řečí či listem, domněle pocházejícím od nás, jako by den Páně měl už nastat. Žádným způsobem se nedejte od nikoho oklamat, protože nenastane, dokud nedojde ke vzpouře proti Bohu a neobjeví se člověk nepravosti, Syn zatracení. Ten se postaví na odpor a `povýší se nade všecko, co má jméno Boží´ nebo čemu se vzdává božská pocta. Dokonce `usedne v chrámu Božím´ a bude se vydávat za Boha. Nevzpomínáte si, že jsem vám to říkal, ještě když jsem byl u vás? Víte přece, co zatím brání tomu, aby se ukázal dříve, než přijde jeho čas. Ta nepravost již působí, ale jen skrytě, dokud nebude odstraněn z cesty ten, kdo tomu brání. A pak se ukáže ten zlý, kterého Pán Ježíš `zabije dechem svých úst´ a zničí svým slavným příchodem. Ten zlý přijde v moci satanově, bude konat kdejaký mocný čin, klamná znamení a zázraky a všemožnou nepravostí bude svádět ty, kdo jdou k záhubě, neboť nepřijali a nemilovali pravdu, která by je zachránila. Proto je Bůh vydává do moci klamu, aby uvěřili lži. Tak budou odsouzeni všichni, kdo neuvěřili pravdě, ale nalezli zalíbení v nepravosti.
Tento list navazuje na dopis první, kde Pavel vysvětluje Tesaloničanům tzv. vytržení, kdy budou věřící uchváceni k Pánu. Někteří zřejmě nabyli dojmu, že k tomu může dojít kdykoliv, třeba již zítra a proto začali panikařit. Pavel je ovšem uklidňuje.
Pokud jde o příchod Pána Ježíše, kolem něhož budeme shromážděni, prosíme vás, bratří, abyste se nedali snadno vyvést z rovnováhy nebo vylekat nějakým projevem ducha nebo řečí či listem, domněle pocházejícím od nás, jako by den Páně měl už nastat.
Před Kristovým příchodem musí nastat ještě dvě věci. Písmo na mnoha místech varuje před vzpourou vůči Bohu, která zaplaví sekulární svět a zřejmě i církev. Tato vzpoura pak připraví cestu Antikristu.
Žádným způsobem se nedejte od nikoho oklamat, protože nenastane, dokud nedojde ke vzpouře proti Bohu a neobjeví se člověk nepravosti, Syn zatracení.
Antikrist zasedne i v chrámu. Někteří zde vidí naplnění proroctví z proroka Daniele, na které odkazuje směrem do budoucna i Ježíš. Ten mluví o znesvěcující ohavnosti na místě svatém. K tomu ostatně došlo v historii již dvakrát. Jednou za doby Antiocha Epifana a podruhé za císaře Caliguly. Tehdy došlo k umístění obrazu imperátora v chrámě, kde měl být uctíván jako Bůh. To by ovšem znamenalo znovuvybudování zbořeného chrámu, který by však Bůh stěží přijal za vlastní, jelikož doba chrámu skončila s Kristovou obětí. Ovšem v době, kdy Kristus pronášel tato slova, se o „místo svaté“, tehdejší chrám, skutečně jednalo. Jinak řečeno, ačkoliv v Kristově době byl chrám místem svatým, v budoucnu již nově vystavený chrám svatým místem nebude. Přitom se může jednat o stále stejné (dříve svaté) místo.
Ten se postaví na odpor a `povýší se nade všecko, co má jméno Boží´ nebo čemu se vzdává božská pocta. Dokonce `usedne v chrámu Božím´ a bude se vydávat za Boha. Nevzpomínáte si, že jsem vám to říkal, ještě když jsem byl u vás?
Jenže zjevení Antikrista ještě něco brání. Něco, o čem Pavel již mluvil při své minulé návštěvě Tesaloniky. Jelikož k označení oné tajemné věci používá zájmena středního rodu „co“ i mužského rodu „ten“, mnozí jsou přesvědčeni, že se jedná o Ducha svatého, pro jehož vyjádření řečtina obou rodů používá. Ten někdo má být odstraněn z cesty.
Víte přece, co zatím brání tomu, aby se ukázal dříve, než přijde jeho čas. Ta nepravost již působí, ale jen skrytě, dokud nebude odstraněn z cesty ten, kdo tomu brání.
Je logické, že je to Duch svatý, jímž Ježíš vymítal démony, a proto stejný Duch brání i zjevení Antikrista. Jak ale, a kým, má být odstraněn z cesty? Zde by nám mohla napomoci řečtina. V originále se nepíše „ z cesty“, ale „ἐκ μέσου“. Tedy spíše ze „středu“. Proto je zde blíže kraličtina, která uvádí „z prostředku byl vyvržen“. Ačkoliv toto slovní spojení se v Novém zákoně nachází jen na tomto místě, Septuaginta, řecký překlad Starého zákona, který používali apoštolové, jej uvádí nespočetněkrát. Zde obvykle znamená někoho vyloučit ze svého středu. Jak známo Duch svatý působí především, i když ne zcela, skrze církev. Není na ni vázán, je to všudypřítomný Bůh, ale může být církví zarmoucen. Zajímavý obraz nalézáme v knize Zjevení, kde vidíme Krista stát vně odpadlé církve, jak tluče na dveře, místo, aby byl uvnitř. Kdykoliv zůstává místo prázdné, pak tam, kde by měl být Duch svatý, přichází duch nečistý. Mluví o tom i příběh o vyhnaném nečistém duchu, který najde svůj dům prázdný a přivede další nečisté duchy. Bůh jednoduše může odejmout svou ochraňující moc skrze Ducha svatého, který brání zlému tam, kde o něho již není zájem.
Pokud je tedy možné takto uvažovat, vzpoura lidstva vůči Bohu, spolu s odpadlou církví, vytlačí Boha ze svého středu, zavrhne jej, a tak záhy obdrží jeho imitaci. Zavrhne Krista a vzepře se působení Božího Ducha, a obdrží Antikrista, včetně jeho zázraky působícího ducha.
A pak se ukáže ten zlý, kterého Pán Ježíš `zabije dechem svých úst´ a zničí svým slavným příchodem. Ten zlý přijde v moci satanově, bude konat kdejaký mocný čin, klamná znamení a zázraky a všemožnou nepravostí bude svádět ty, kdo jdou k záhubě, neboť nepřijali a nemilovali pravdu, která by je zachránila. Proto je Bůh vydává do moci klamu, aby uvěřili lži.
Tím bude zkáza lidstva, které se snad ve všem vzepřelo Bohu, dokonána.
Proto je Bůh vydává do moci klamu, aby uvěřili lži. Tak budou odsouzeni všichni, kdo neuvěřili pravdě, ale nalezli zalíbení v nepravosti.
Co se však stane s církví před tím, než Pán Ježíš zabije Antikrista dechem svých úst? O tom mluví právě 1. epištola Tesalonickým, která mluví o Kristově příchodu. Bude slavně vytržena vstříc Kristu při jeho druhém příchodu. Ale jak uvádí tato epištola, dojde k tomu až po odpadnutí a zjevení Antikrista. Nebude to zřejmě dlouhé období, ale bude třeba v něm prokázat víru.