Střípky se života - pelety
Pracoval jsem již nějakou dobu na fakultě, kterou jsem nevystudoval a neznal jsem proto své kolegy ani místní zvyklosti. Navíc mi bylo už přes 40 let a začínat akademickou dráhu v tomto věku není zrovna snadné. K tomu všemu jsem nastoupil během snad své největší životní krize po vyloučení ze sboru.
Jednou jsem šel na oběd a modlil jsem se, aby mi Bůh dal nějaký vlastní projekt, kterému bych se mohl věnovat. Na obědě jsem seděl se svými kolegy a přisedl si k nám proděkan, který nám sdělil, že se setkal s nějakým dětským diabetologem, který by chtěl vyvinout pelety s pozvolným uvolňováním glukosy jako prevenci hypoglykémií pro své dětské pacienty. Napadlo mě, že by to mohlo být vyslyšení mé modlitby, a když nikdo neprojevil zájem, řekl jsem, že by mě to zajímalo. Dostal jsem kontakt na nějakého lékaře z Hradce Králové. Napsal mi, že zanedlouho bude v Brně a že bychom se mohli sejít. Když jel na fakultu volal mi, že to nemůže najít, tak jsem mu v dešti a celý v bílém vyšel vstříc až na koupaliště na Dobráku.
Vzpomínám si, že jsme se bavili v kanceláři v podkroví, kde jsem tehdy sídlil v doktorandském kanclu. Když jsem něco hledal na internetu, všiml si, že mám v záložkách odkaz na kázání Davida Wilkersona. Zeptal se mě, kdo to je. Odpověděl jsem, že je to můj oblíbený křesťanský kazatel. On mi řekl, že ho zná a zeptal se mě, zda jsem křesťan. Nakonec se z něho vyklubal bývalý člen KS Hradec Králové, který v současné době již léta navštěvuje CB a je to dobrý přítel bratra Potočka, kterého jsem vždy obdivoval pro jeho teologický nadhled a věrnost Písmu. Když jsem mu sdělil, že nabídka na jeho projekt mi přišla ve chvíli, kdy jsem se modlil za nějaké nasměrování, i on mi sdělil, že se za danou věc modlí, protože nemohl najít nějakého farmaceutického technologa, který by tento jeho nápad zrealizoval.
Společně jsme poté požádali o grant, který jsme dostali. Projekt byl více méně dotažen do konce, ale zatím nebyl zrealizován. Nicméně jsem na něm získal nějaké prvoautorské publikace. Když jsem byl poté v roce 2017 povzbuzen děkanem, abych požádal o habilitaci, měl jsem náhle téma své habilitační práce, která se zabývala výzkumem od formulace lékové formy až po klinické ověření. Ačkoliv zbývá ještě hodně práce zejména na případném provozním převodu, jde o úspěšný projekt, který byl obhájen před grantovou komisí.
Jaký má Bůh další záměr s naší spoluprací zatím netuším, ale pochybuji, že by se jednalo jen o mojí habilitaci a úspěšný grant. Co bude dál, ukáže budoucnost. Záleží to i na onom bratrovi, který má zatím shromážděny klinické výsledky a doufám, že je snad bude jednou i publikovat. Chápu, že vše mohla být náhoda, ale já jsem Bohu vděčný i za tyto náhody.