Moji oblíbení kazatelé
Nastalá doba vede k tomu, že se křesťané ještě více přesunuli na internet. Když ale vidím, jaký druh kazatelů dostává nejvíce lajků, a kteří jsou nejvíce sledovaní, mám z toho smutek. Nevím, zda jsem zrovna já důvěryhodnou osobou, ale rád bych nabídl s krátkým komentářem čtyři své internetové favority, které srdečně a vřele doporučuji k poslechu.
Pavel Hanes
Prvním z nich je slovenský baptistický kazatel, profesor teologie, a i můj bývalý učitel. V době mého studia jsem žádné z jeho kázání neslyšel. Věděl jsem jen, že je charismatikem, a tudíž jsem se zkoušky u něho bál, protože jsem měl obavy, zda náhodou nezná moje stránky. U zkoušky jsem pak byl mile překvapen, i když je znal. Když zjistil, že jsem schopen exegeze (v té době) z hebrejštiny, jelikož jsem ji měl na HTF, zkouška velmi rychle úspěšně skončila.
Pokud bych měl jeho kázání charakterizovat, pak jsou vysoce promyšlená, s důrazem na Krista. Pan profesor je křesťanský polyhistor a je schopen orientace v biblických jazycích, historii, filozofii a apologetice. Nebojí se otevřít kontroverzní témata, ale vždy raději předkládá varianty než své názory. Nebojí se však i jednoznačně odsoudit blud. Jeho kázání jsou spíše vyučováními. Sám ale zdůrazňuje, že vždy chce sdělit jen to, co mu klade na srdce Bůh. Kázání bývají vždy svěží a je radost je poslouchat. Pavla Hanese osobně považuji za našeho nejvýraznějšího evangelikálního teologa konzervativního střihu, který opravdu věří Bibli tak, jak je napsána, přičemž je schopen hluboké exegeze z původních jazyků a nezachází do plytkého fundamentalismu. Pan profesor málokdy v kázáních zmiňuje sám sebe, a pokud, pak obvykle negativně.
Specifické prvky
Mezi ne zcela standardní názory patří obhajoba teorie mezery (gap theory), podle které se uskutečnil pád ďábla mezi prvním a druhým veršem knihy Genezis. Občas v jeho kázáních zazní i určitý podtón, kde je zdůrazněna satanova pravomoc s tím, že ďábel vskutku nabízel Kristu to, co vlastnil. Zda jde o vlastnictví právoplatné či uloupené nebývá zdůrazněno, takže zde není zřetelná typická charismatická teorie velezrady, kde Ďábel nabyl vlastnických práv na zemi od Adama. Profesor Hanes nazývá Starým zákonem toliko Sinajskou smlouvu, nikoliv i všechny spisy jí předcházející. V kázáních se můžeme občas setkat s doporučeními Dereka Prince nebo Watchmana Nee.
Alexander Barkóci
Druhým z mých oblíbených kazatelů je slovenský evangelista a bývalý baptistický pastor Alexander Barkóci. Podle mého soudu jde o nejvýraznějšího evangelistu dneška, resp. v našich zeměpisných kruzích, s dary poznání a uzdravování, které skutečně fungují a jsou ověřeny trvalým svědectvím. Alexander Barkóci dokáže strhnout a zaujmout svým hluboce lidským přednesem a svými až zázračnými prožitky, které jeho posluchače vedou k lásce ke Kristu.
Obsahem jeho kázání jsou především strhující osobní svědectví z jeho života s Kristem, přednášena formou osobitého a poklidného vyprávění. Jeho projev je prodchnut opravdovým zájmem o své posluchače, kterým je pak ochoten dlouhé hodiny naslouchat, má s nimi soucit a slouží jim k duševnímu i tělesnému uzdravení. Z celé jeho osoby čiší, že má skutečně zájem o lidi. Jeho důrazem je psychosomatická harmonie (sám tento výraz nepoužívá), které bývá dosaženo, pokud posluchači zaujmou Kristovo myšlení. Osobně se domnívám, že podobným způsoben sloužil apoštol Jan ve svém pozdějším věku. Jeho jediným vzorem je Pán Ježíš Kristus.
Specifické prvky
Alexander Barkóci s sebou vozí lahev oleje a ve své službě vyhlašuje - po Kristově vzoru - milost těm, kterým slouží. Občas jeho kázání obsahuje přesvědčení, že mu Bůh zjevuje i věci, které jednoduše nelze vyčíst z Bible a z těchto zjevení pak formuje učení. Například o Luciferovi, který zastiňoval Boží slávu, točil se kolem Boha, a nakonec se vzbouřil. Po jeho pádu proto Bůh stvořil čas, aby jej mohl v čase odsoudit. Ohledně osobních věcí je zde představa, že křesťan si uplatňováním spravedlnosti může na Bohu vymodlit soud nad těmi, kteří mu ublížili, ale je pak souzen stejným soudem. Jako zdroj homosexuality je zde představa převahy pohlavních hormonů opačného pohlaví vlivem výchovy. Případně neopuštěné zlozvyky člověka se mohou skrze krev (geneticky) přenášet na jeho potomky. Alexander Barkóci věří i v učení o generačním prokletí.
Alois Boháček
Alois Boháček je baptistickým kazatelem v Aši, pocházející z Rumunska. Řadím ho k těm kazatelům, kteří kladou prvotní důraz na Písmo a jeho výklad. Narozdíl od dvou předchozích není charismatikem a ačkoliv je možné jej vidět v okruhu novokalvinistů, nikdy jsem u něho nezaznamenal tyto doktríny. Jeho důrazem je vydanost Kristu, plné zapojení do služby a nesení kříže. Často se opírá do pokleslého a změkčilého křesťanství s důrazem na opravdovost.
Kázání jsou zde často cílena na praktickou službu křesťana Bohu. Bývají rozčleněna do několika oddílů, které na sebe volně navazují a vytvářejí výkladový či tematický obraz. Bůh je zde vykreslen především jako spravedlivý a náročný, který od křesťana čeká vydanost. Aloise Boháčka rozhodně není možné považovat za kazatele, který hladí člověka po srsti nebo konejší jeho touhy, ale spíše připomíná přísného starozákonního proroka.
Specifické prvky
Všiml jsem si u tohoto kazatele zvýšeného důrazu na práci, resp. fyzickou činnost. Všímá si, že Abraham před tím, než odjel s Izákem k hoře Moria, sekal časně z rána dříví a čerpal vodu nebo, že Ježíš musel urazit velký kus cesty, když se chodil modlit na přilehlé kopce. Při poslechu kázání proto někdy začnou bolet ruce a evangelium je tak velmi drahé, a víra je cestou skutečného sebezapření a námahy.
Michal Beran
Michal Beran je klasickým letničním kazatelem. Je jediným z výše uvedených kazatelů, se kterým mám osobní vztah a pod jehož kazatelnou jsem vyrůstal. Odnesl jsem si od něho, že kázání se dlouho předem a detailně připravují, což není v rozporu s vedením Duchem svatým. Michal proto to, co káže, má i důkladně z Bible připraveno a často promýšlí konkordantní místa z Písma a hledá opravdový význam slov. Zdá se, že preferuje tematická kázání, ale káže i výklady. Je mu vzdálen veškerý intelektualismus a jeho kázání jsou srozumitelná. Michal byl mým velkým vzorem a přepokládám možná u sebe i podobný styl kázání, aniž bych si toho všímal.
Michal nemá žádné specifické zaměření, ale z jeho dikce a slov čiší velká láska k Písmu, ze kterého lze poznávat Krista. Zdá se, že je zde vzácně vyrovnán důraz na Boží přísnost i laskavost, což bývá u kazatelů vzácné. Michal je typickým kazatelem a učitelem svého sboru, pro který si připravuje svá kázání. Nikdo jiný je, zdá se, nesleduje, což je podle mě chyba a posluchači se připravují o jeden z darů, které Bůh církvi v ČR dal.
Specifické prvky
Michal je také jeden z mála kazatelů, kdo přípravu na svá kázní zveřejňuje. Píše i biblické studie, což ovšem nejsou studie v pravém slova smyslu, ale jde o srovnané verše, které obsahují daný výraz, jemuž se věnuje. Dají se používat jako konkordance. Občas se v kázáních můžeme setkat s prvky, jako je učení o delegované autoritě, což lze přičíst prostředí, v němž se pohyboval a zřejmě stále pohybuje. V kázáních se často setkáváme i s osobními prožitky Boží řeči. Michal se nebojí (alespoň dříve) v kázáních zmíňovat i další lidi a jejich skutky, často i v jejich přítomnosti, ačkoliv se nezdá, že by to komukoliv z přítomných vadilo. Často své posluchače jmenovitě vtahuje do svého vyprávění. Má velmi osobní, občas by se zdálo až citově akcentovaný přednes.
Závěr
Pokud byste si chtěli dané kazatele poslechnout, doporučuji je kombinovat. Všiml jsem si, že každý z nich (stejně i jako každý jiný kazatel) má své přednosti i slabiny a naše strava musí být vyvážená. Pokud chcete vyučit, poslechněte si bratra Hanese. Pokud chcete povzbudit, doporučuji bratra Barkociho. Napomenutí naleznete u bratra Boháčka a potěšení u bratra Berana. Samozřejmě u každého z nich naleznete v různé míře i důrazy ostatních.