Dejte si pozor na internetové kazatele
Internet je vynikajícím prostředkem nejen k šíření evangelia, ale i ke kázání a vyučování. Může se zde vyjádřit kdokoliv. Můžete zde slyšet výborná kázání, křesťanskou hudbu, číst biblické studie, kritiky, ale i prózu a poezii. Na výběr je toho skutečně mnoho a sám používám pro komunikaci s křesťany své stránky.
Na druhé straně je zde i spousta nejasných, zavádějících a heretických stránek. Vystupují zde učitelé a proroci, které povolal prý výlučně Bůh, ale kteří jednoduše nevydrží v nějakém společenství, případně jsou z něho vyloučeni. Sledování jejich stránek a videí může vést k duchovní újmě, svázanosti a problémům s vírou. Netvrdím přitom, že disidentství nebo vyloučení z církve je diskriminujícím faktorem. To bychom museli popřít reformaci. Je třeba se dozvědět, co bylo příčinou a proč dotyčný nečinil pokání.
Nabízím tedy čtverý pohled na prověření internetových kazatelů. Věroučný, etický, církevní a ontologický.
Věroučný pohled
To, co dotyčný hlásá, by mělo odpovídat Písmu. Tuto věc by asi každý považoval za samozřejmost, ale důležité je, zda se vyučované slovo nijak neliší od biblické ortodoxie, tedy od toho, co hlásá veškerá církev na základě shodného poznání Písma již po 2 000 let. Církev po mnoho století rozpoznávala bludaře na základě definice jednotlivých osob Trojice. Je dotyčný ochoten uznat Apoštolské, Nicejské a Chalcedonské krédo nebo má výhrady a pokud, tak k čemu? Nebo má nějaké speciální učení, a Bůh ho vede k tomu, aby je předal církvi? Pokud ano, pak je třeba kazatele odmítnout
Etický pohled
Zde je potřeba opravdu obezřetnost, protože všichni jsme hříšní a dopouštíme se hříchů. Bůh však všechny hříchy odpouští. Jsem proto velmi liberální ke kdejakému pádu. Ale! Činil dotyčný pokání? Uznal svoji chybu? Má vyrovnané vztahy s Bohem i lidmi? Obvykle se jedná o hříchy jako cizoložství, defraudace nebo nějaké veřejné pohoršení. Ale směrodatné je to tehdy, jde-li o zjevně nevyznané skutky. Ty, kdo odmítají korekci je třeba odmítnout.
Církevní pohled
Je dotyčný členem či součástí nějaké církve, sboru nebo skupiny křesťanů, obsahující znaky církve, jako je křest a Večeře Páně? I zde jsem velmi liberální a církev pro mě není jen státem uznané společenství. Může jít o společenství, kde se přijímá Bible jako zdroj nauky a etiky, vyznává se Apoštolské krédo, kde se přijímá Večeře Páně a kde se praktikuje křest. Křesťany na "volné noze" Bible nezná a nedoporučuji ani jejich stránky, i když mohou být dobré.
Ontologický pohled
Jak chápe dotyčný svoji internetovou službu? Chce se jen rozdělit s ostatními o to, co nalezl v Bibli, co prožil, touží sdílet svá kázání? Nebo jde o nějakou speciální službu, svěřenou jen jemu? A pokud ano, rozpoznal to i jeho sbor? Je ochoten uznat chybu, pokud mu je konkrétně sdělena? Má někdo možnost jej ovlivnit nebo korigovat? Je možné jej podle stránek identifikovat? Jaké má svědectví od ostatních i vně jeho společenství? Nekorigovatelnou službu z principu nedoporučuji.
Myslím, že toho není mnoho, ale tato základní orientace by nám mohla posloužit k prvotní orientaci.