Etuda o druhém Kristově příchodu
Církev v očekávání Krista
Když jsem před třiceti lety uvěřil v Krista, jedním z motivů mého pokání bylo, že by se Pán mohl vrátit a nalézt mě nepřipraveného. V církvích se v té době mluvilo o málo věcech s takovou naléhavostí, jako o druhém příchodu.
Obvykle se věřilo, že svět bude globalizován, ekumenické hnutí povede protestanty k přijetí úřadu papeže, začne být akceptována homosexualita, ve vedení církví stanou ženy a bude se šířit ekumenismus i s muslimy a později i jinými náboženstvími. Církev se bude sjednocovat na kompromisu a falešném učení, ochladne, upadne do bludu a bude se zabývat více politikou než evangeliem. Lidé přestanou být voláni k pokání, vychladne láska mnohých a mnoho vůdců propadne nemravnosti. Věřilo se, že vznikne něco jako sjednocená Evropa, která povede boj proti křesťanství a začne se šířit mnoho zla, v jejímž rámci vznikne padlá, ekumenická církev.
Obecně se věřilo, že svět bude spojen finančními a informačními sítěmi, a nakonec budou lidé nějak označeni a kontrolováni. Ve světě vypuknou epidemie, války a hlad. Neustále se hledaly paralely mezi politickou situací a biblickými proroctvími.
Tento étos samozřejmě nesdílely všechny církve, ale mezi letničními a charismatiky (kromě probuzení, které musí podle nich s jistotou přijít) se tyto věci očekávaly.
Ještě okolo roku 2011 jsem slyšel jednoho významného evangelistu, jak říkal, že slouží nevěstě k očištění před příchodem ženicha. Dodal, že nechce nikoho strašit, ale že zaslechl, že za prezidenta Obamy se, tuším do tří let, připravuje očipování lidí.
S příchodem roku 2020 se situace razantně proměnila, Kristův brzký příchod se odložil a ti samí kazatelé, včetně onoho známého a respektovaného evangelisty, obvykle tvrdí, že zřejmě jistě ještě bezprostřední čas Kristova příchodu nenastal, případně si žádají odklad. Má otázka je: Co z toho, co bylo očekáváno, se ukázalo nereálným? Globalizace nepostupuje? Ekumenismus se stává bibličtějším? Není církev zaměřena na politiku? Liberální církve odmítly homosexualitu a vedení žen? Zvěstuje se evangelium pokání nebo spíše dobré pohody? Kontrola a označení lidí se jeví jako méně reálné?
Změnila se doba nebo církev?
To, co se změnilo, je zřejmě postoj církví a jejich viděni skutečnosti. To, co dříve viděly jako hrozbu, nyní zřejmě chápou jako správnou věc. Někteří křesťané rovněž předpovídali, že přijde doba, kdy lidé rádi vymění svobodu za zdánlivou bezpečnost a nechají se označit nějakým znamením, které bude později zneužito přicházejícím Antikristem. Jak se zdá, dnes nic z toho nehrozí a Kristův příchod je odložen do daleké budoucnosti.
Dovolím si být anachronickým a dám logickou otázku. Je pravdou, že čím dále jsme od Kristova prvního příchodu, tím dále jsme i od jeho druhého příchodu? Začneme se modlit, Pane Ježíši, ještě posečkej, potřebujeme si vybudovat Tvé království a božský král se nám nehodí? Máme zde velmi úspěšnou a požehnanou službu pro Tebe a Ty bys nám to svým příchodem překazil? Máme své cíle a vize, a tak, prosím, raději zůstaň v nebi?
Proroci apokalypsy
Ale je zde samozřejmě i jiný faktor. Například na YouTube se objevují, jak často sami sebe definují, přímo od Boha poslaní kazatelé, působící obvykle mimo církevní rámec, kteří zvěstují Kristův příchod jako o závod a mají desetitisícovou sledovanost, což jen na křesťanský kanál obdivuhodné. Jedním z nich je neortodoxní adventista Zbyněk Čep, kterému posleství dává Duch svatý, který podle něho není třetí osobou Trojice, ale jeho vědomím a duchem Ježíše Krista, a neortodoxní letniční Sergej Miháľ, který na základě postavení planet a židovského kalendáře spočítal Kristův návrat mezi lety 2017 - 2024. Nyní existuje i řada unikátních videií, kde tito dva kazatelé vedou disputace ohledně svých pohledů. Není divu, že mnozí, když vidí toto probuzení, se raději drží zpátky. V obou případech jde o mimořádně schopné lidi, kteří disponují nadáním a houževnatostí a jsou přesvědčeni o svém mimořádném poslání, pro které si je Bůh ustanovil.
Oč víc je ale třeba se nebát biblicky vstoupit do daných témat od lidí, kteří mají i církevní pověření kázat a učit, a umí rozpoznat a poukázat na znamení času.
Stav církve před Kristovým návratem
Soud
Nejsem zdaleka dokonalým, má víra není velká a peru se s mnoha problémy. Ale nikdy se nepřestanu modlit: „Pane, přijď!“ Očekávám vzkříšení svého těla nebo jeho proměnu do neporušitelnosti. Tento svět nelze vylepšit, bude odsouzen a zničen ohněm. Čekáme zcela novou zemi a nové nebe a přiznám se, že mě tu nic nedrží. Nesdílím přesvědčení mnohých, že vybudujeme křesťanskou společnost a že nás čekají světlé zítřky.
Druhý Kristův příchod nebude návratem do křesťany vybudovaného království. Bude soudem nad světem, kterému bude předcházet soud na církví. Svět zjevně nyní stojí na prahu velkého soudu, který začíná od domu Božího a skončí soudem nad celým světem, který vyvrcholí příchodem Spasitele, tentokrát v roli Soudce.
1 Pe 4:17-19 Přišel totiž čas, aby soud začal od domu Božího. Jestliže začíná od vás, jaký bude konec těch, kteří se Božímu evangeliu vzpírají? `Jestliže i spravedlivý bude stěží zachráněn, kde se ocitne bezbožný a hříšný?´ A tak ti, kteří trpí podle vůle Boží, ať svěří své duše věrnému Stvořiteli a činí dobré.
Odmítání brzkého Kristova příchodu
Vím, že u Pána je den jako tisíc let a naopak. Ale čistě logicky, pokud byl Kristův příchod tak blízko před třiceti lety, což mě vedlo k pokání, a pokud onen evangelista očekával Kristův příchod tak brzy, je nelogické, aby se čas Kristova druhého příchodu prodlužoval. Proč je náhle Kristův příchod odsouván do budoucna? Písmo nám říká, že těsně před příchodem Krista bude jeho příchod popírán a na církev v tomto smyslu bude vytvořen nátlak, aby od jeho zvěstování ustoupila.
2 Pe 3:3,4: „Především vám chci říci, že ke konci dnů přijdou posměvači, kteří žijí, jak se jim zachce, a budou se posmívat: "Kde je ten jeho zaslíbený příchod? Od té doby, co zesnuli otcové, všecko zůstává tak, jak to bylo od počátku stvoření."
A to není vše. Nakonec církev usne, resp. ztratí na brzký příchod naději. Ukazuje nám to zřetelně podobenství o deseti pannách.
Mt 25:1-5: Tehdy bude království nebeské, jako když deset družiček vzalo lampy a vyšlo naproti ženichovi. Pět z nich bylo pošetilých a pět rozumných. Pošetilé vzaly lampy, ale nevzaly si s sebou olej. Rozumné si vzaly s lampami i olej v nádobkách. Když ženich nepřicházel, na všechny přišla ospalost a usnuly.
Hodina tmy
Ztráta naděje vede k zemdlenosti. Zajímavé je, že příchod ženicha byl zřejmě očekáván příliš brzy a církev, když k němu nedošlo, zemdlela. Když přišla půlnoc, což je až sám úplný konec dne, lampy plály již jen matně a přicházela tudíž tma.
Mt 25:1-8 Uprostřed noci se rozlehl křik: `Ženich je tu, jděte mu naproti!´ Všechny družičky procitly a dávaly do pořádku své lampy. Tu řekly pošetilé rozumným: `Dejte nám trochu oleje, naše lampy dohasínají!´
Věřím, že nejde jen o obraz délky času, ale i duchovního stavu. Přichází tma, o které Ježíš řekl, že při ní nikdo nebude moci pracovat a rovněž věřím, že je to církev, která je světlem světa a jejíž vliv brání, aby se v hodině tmy zjevil ten Zlý. Nemyslím si, že by můj výklad byl nutně správný, ale tam, kde není světlo, nic nebrání tmě konat její čáry.
2 Tes 2:7 Ta nepravost již působí, ale jen skrytě, dokud nebude odstraněn z cesty ten, kdo tomu brání.
Církev bez Krista
Je ale možné, aby církev byla odstraněna, když má zaslíbení, že ji brány pekel nepřemohou? Má církev moc bránit příchodu Antikrista? Sama jistě ne, ale má zaslíbení, že ten, kdo je v ní, je větší než ten, kdo je ve světě. A je to církev, které bylo dáno zaslíbení šlapat po hadech a štírech. Je ale možné, aby Kristus církev opustil? Zřejmě ano. Tento princip vidíme v knize Zjevení. Někteří vykladači věří, že dopisy sedmi církvím lze chápat doslova i symbolicky, jako symbol historie církve. Ať už je to možné či nikoliv. Poslední církví je Laodikea, které je řečeno:
Zj 3:19-20 Já kárám a trestám ty, které miluji; vzpamatuj se tedy a čiň pokání. Hle, stojím přede dveřmi a tluču; zaslechne-li kdo můj hlas a otevře mi, vejdu k němu a budu s ním večeřet a on se mnou.
Písmo nám zjevuje církev jako chrám Ducha svatého, uprostřed níž, mezi shromážděnými křesťany, stojí sám vzkříšený Ježíš Kristus. Jak je možné, že náhle stojí vně? Nedobývá se, ale tluče a trpělivě čeká. Jak je ale možné, že je náhle církev bez Krista a jejím členům je řečeno „jsi mrtev?“ Když si spojíme místa Písma, která mluví o poslední době, nikde nenalezneme probuzení, ale odpadání, bludy, falešné učitele apod. A tato místa nám ukazují, že Ježíš je mimo církev, která spí a její světlo bude dohasínat.
Zjevní Antikrista
Pak již tomu Zlému nebude nic bránit, aby se zjevil. A proto se zjeví, jako pán tmy a lži, aby oklamal celé lidstvo a svedl jej na scestí. Je to podobné, jako když učedníci v Getsemane, přes výzvy k bdělosti, spali, neboť nastala vláda tmy. A stejně jako tehdy přišel satan v podobě Jidáše, který zradil Krista a vydal jej soudu, tak přijde nyní v podobě Antikrista, aby pronásledoval církev a vydal ji k soudu.
L 22:46-52 Řekl jim: "Jak to, že spíte? Vstaňte a modlete se, abyste neupadli do pokušení." Ještě ani nedomluvil, a hle, zástup, a vpředu ten, který se jmenoval Jidáš, jeden z Dvanácti; přistoupil k Ježíšovi, aby ho políbil. Ježíš mu řekl: "Jidáši, políbením zrazuješ Syna člověka?"… Pak řekl Ježíš těm, kteří pro něho přišli, kněžím, velitelům stráže a starším: "Jako na povstalce jste na mne vyšli s meči a holemi. Denně jsem byl mezi vámi v chrámě, a nevztáhli jste na mne ruce. Ale toto je vaše hodina, vláda tmy."
Ale koho to dnes zajímá? Jsou dnes přeci dvě heterodoxní a živé skupiny, které věří v brzký konec a Kristův příchod. Jsou to například konzervativní adventisté a následovníci jednoho slovenského eschatologa. Obě tyto skupiny věří, že se s Antikristem nesetkají. První ho odmítají personifikovat a druzí věří, že budou vytrženi před jeho zjevením. Písmo nás ovšem učí, že vzpoura a jeho příchod budou jasným znamením, že přichází Den Páně. Pavel psal o druhém příchodu Krista pro své vyvolené a následně cítil potřebu jim to zpřesnit.
2 Tes 2:3 Žádným způsobem se nedejte od nikoho oklamat, protože (příchod Páně) nenastane, dokud nedojde ke vzpouře proti Bohu a neobjeví se člověk nepravosti, Syn zatracení.
A stejně, jako první učedníci v hodině tmy spí, i v této době budou spát poté, co vyjdou ženichovi vstříc. Antikrista zřejmě nejprve nepoznají, protože ho možná budou považovat za skvělého vůdce, vyvoleného samotným Kristem, jehož jméno si bude jako jeho zástupce snažit přivlastnit, který se po celou dobu tvářil jako Kristův učedník, ale náhle církev zradí. Prorokoval o tom v souvislosti s poslední hodinou apoštol Jan:
1 J 2:18-19 Dítky, nastala poslední hodina; a jak jste slyšeli, že přijde antikrist, tak se nyní vyskytlo mnoho antikristů; podle toho víme, že nastala poslední hodina. Vyšli z nás, ale nebyli z nás. Kdyby byli z nás, byli by s námi zůstali. Ale nezůstali s námi, aby vyšlo najevo, že nepatří všichni k nám, kdo jsou s námi.
Vždyť i Jidáš byl někým, kdo jim byl blízký, protřelý manažer. Možná i Antikrist bude nějaký důvěrně známý ekumenik, kterého nebudou považovat na nepřítele. Dějiny se jednoduše v různé podobně opakují.
Zničení země
Nehodlám se podílet na budování Božího království na zemi, krom jeho duchovního rozměru v rámci církve. Čekám jeho příchod v podobě jeho navracejícího se krále. Svět je pro nás ukřižován a my pro něho. Nelze ho zachránit, stejně jako by bylo bláhové křísit starého člověka, pohřbeného křtem. Je to dokonce nebezpečné.
2 Pe 3:11-13 „Tehdy nebesa s rachotem zaniknou, vesmír se žárem roztaví a země se všemi lidskými činy bude postavena před soud... V něm se nebesa roztaví v ohni a živly se rozpustí žárem. Podle jeho slibu čekáme nové nebe a novou zemi, ve kterých přebývá spravedlnost.
Závěr
Mám proto jedinou starost. Jsem připraven čelit tomu, co bude následovat? Chvěji se před svatostí, kterou Kristus očekává a kladu si sám sobě otázku: Jsem připraven stanout před Synem člověka?