Petr Krpec: Příchod Antikrista a jeho říše

Eschatologie je teologickou disciplínou, kterou velcí reformátoři často vůbec odmítali vzít na zřetel. Není divu, že podléhá dobovým výkladům, kdy se lidé snaží vyčíst ve svém okolí znamení doby a dosadit je do rámce biblické apokalyptické symboliky. Pomineme-li heretické eschatologické systémy, jako je jehovismus, adventismus nebo český mihálismus, zdálo by se, že už nás eschatologie nemá čím překvapit. Ovšem Petru Krpcovi, aniž by podle mne předkládal jasnou herezi, se to podařilo dokonale. Krpec je zřejmě darbista, zastávající klasický dispenzacionalismus se sedmiletou dobou soužení před vytržením církve. Je zde klasická dispenzacionalistická figura Antikrita a falešného proroka, sedm let soužení včetně Antikrista uzavírajícího s Izraelem sedmiletou mírovou smlouvu (hudnu), kterou po tři a půl letech Antikrist zruší, stejně jako to činí muslimové, potřebují-li získat převahu. Máme zde i soud národů a milénium.
Jenže! To není to nejpodstatnější. Krpec sice převzal eschatologii darbismu, ale po vzoru učitelů jako John Preacher a jeho online dostupné knihy The Islamic Antichrist, která v něčem docela připomíná jeho knihu, trochu pozměnil identitu nastupující poslední říše. Je zde sice klasická kaskáda Babylon, Médo-Persie a Řecko. Není však následováno Římem, ale Islámskou říší v čele s chalífem. Autor má vše neprůstřelně doloženo z Bible a preexistenci Islámské říše (pokud jsem ho správně pochopil) nachází v pohanských božstvech zemí, které později tvořily Otomanskou říši. Nepřítel ze severu, který napadne Izrael, pak není obvyklé Rusko, ale Turecko a Góg je samotný Antikrist. Jeho identitu pak Krpec odvozuje od Antiocha Epifana jako typu a Antikrista jako antitypu. Velmi zajímavý je výklad čísla šelmy (tří řeckých písmen), který v arabštině vizuelně evokuje kryptogram chvály Aláha, které si muslimové váží na čelo nebo na ruku.
Na krátkém úseku samozřejmě nelze vypsat úplně vše, i když se samozřejmě naskýtá i řada otázek. Například: je možné vidět předislámská území jako jednotné království vedené jediným představitelem? O chalifátu se dá uvažovat až v 7. století, když se Abú Bakar stal prvním chalífem. A lze skutečně tak snadno oddiskutovat město Řím známé jako město na sedmi pahorcích, které takto apokalypticky chápali již starověcí křesťanští mučedníci? Na druhou stranu je zde zajímavý souhrn muslimské eschatologie, tvořící protipól eschatologie dispenzacionalismu a zdá se být potvrzením autorovy konstrukce.
Závěrem si přeci jenom dovolím uvést, že autorův pohled je v mnohém velmi přesvědčivý. Jeho některé postřehy se dají zužitkovat nejen z pozice dispenzacionalismu, ale prakticky ve všech systémech, snad krom triumfalistického postmilénialismu. Nicméně je třeba zachovat si kritický odstup. Domnívám se, že apokalyptické obrazy obvykle nemají jeden a možná ani dva pravdivé výklady, ale i tři a více. Přeci jenom bych se tak snadno nevzdával tisíciletími prověřeného Říma, aniž bych zde zcela nevyhnutelně viděl papeže nebo současnou podobu římskokatolické církve. Když jsem studoval různé eschatologické koncepce, všechny měly něco, co nedokázaly vysvětlit koncepce jiné. Nelze upřít, že křesťané ve své době viděli v apokalypse pád krvelačných římských císařů, stejně jako reformace pod náporem inkvizice papeže. Později zde mnozí vidí EU stojící na Římských smlouvách včetně symbolu Eura a Babylonské věže ve Štrasburku. Co když zde ale bude existovat nějaká náboženská synkreze „abrahámovských náboženství“ oč se tak usilovně snaží poslední tři papežové? Budoucnost nás může překvapit mnohem více, než si můžeme myslet.
Jak je dobrým zvykem, snad každý revoluční evangelikální pohled přichází z USA a nejinak je tomu i zde. Souhlasím ovšem s autorem, že islám je tak mohutný přicházející a zmrtvýchvstalý systém, u kterého se dá předpokládat, že bude mít i své slovo v eschatologii.
Kniha má celkem 163 stran bez příloh, předmluvu napsal Ján Ostrolucký a byla vydána jako samizdat.