Proč to (ne)dopadne dobře
Nemám příliš ve zvyku se na těchto stránkách zabývat politikou. Výjimku obvykle dělám proto, když vidím, že církve řeší politická témata neustále. Nijak se netajím tím, že mé názory jsou obvykle vzdáleny tomu, jaká oficiální prohlášení církve vydávají.
Co považuji za zdravé
Jsem bytostný demokrat, který je přesvědčen, že každý člověk má právo volby a každý hlas má stejnou váhu. Každý má zároveň právo beztrestně říci svůj názor. Tzn. ať je mladý, starý, vzdělaný nebo nevzdělaný. Je-li svobodně zvolena autorita, má být poddána veřejné kontrole, ale je potřebné ji respektovat a podřizovat se jí bez ohledu na vlastní odlišný názor. Výjimkou je samozřejmě svědomí.
Také slova jako rodina, otec, matka a národ jsou pro mne úctyhodné. Věřím, že rodinu tvoří muž a žena, kteří spolu mají děti. Věřím, že tyto děti patří rodičům (u křesťanů pak Bohu) a nikoliv státu. Jsem přesvědčen, že rodiče mají právo a povinnost vychovávat své děti podle vlastního uvážení. Toto právo nemá škola ani stát. Věřím, že děti mají poslouchat své rodiče. Věřím, že hlavou rodiny je muž, který je povinen se o rodinu postarat vlastní prací a je-li to možné, má ji i dostatečně finančně zabezpečit. Věřím, že žena je slabší, a proto ji má muž chránit a pečovat o ni a být schopen za ni položit život. Věřím, že žena se má nechat vést a pomáhat svému muži. Nevěřím ale, že muž má být tyran a despota.
Věřím, že vysoké zdi dělají dobré sousedy a že každá zeď má mít dveře, na které je třeba zaklepat a majitel rozhoduje, koho vpustí dovnitř. Nerozhoduje o tom host ani policie ani stát. Jsem totiž stoupencem autonomie, suverenity a nedotknutelnosti soukromého vlastnictví. Nevěřím, že do mé rodiny, mého domu, bytu a země si může vstoupit kdokoliv, kdykoliv se mu zlíbí a diktovat si zde své podmínky.
Věřím, že mám rád a dobrovolně poskytovat pohostinnost, ale nikoliv na úkor své rodiny, svého národa a své země. Věřím, že se mám nejprve postarat o vlastní a pak teprve o další. Věřím, že menšina se zde podřizuje většině.
Věřím, že je jeden jediný Bůh, který se stal člověkem, zemřel za hříchy člověka na kříži, je mu dána veškerá moc na nebi i na zemi, a přijde soudit živé i mrtvé. Jiného Boha není a není jiného jména zjeveného pro spásu pod nebem lidem, než jest Ježíš Kristus. Každý člověk má právo vlastnit, vykládat a praktikovat Bibli. Jsem ale pro náboženskou svobodu a každý má mít možnost praktikovat své náboženství.
Věřím, že člověk je povinen, je-li to nezbytné, umět položit život za svého Boha, svoji rodinu a svůj národ.
Co považuji za nezdravé
Pak je zde ale opačný, zvrácený pohled. Podle tohoto pohledu není možné tolerovat odlišné pohledy. Staří a nevzdělaní jsou méněcenní a je třeba jim to dávat najevo.
Rodiče nejsou muž a žena, ale lidé jakéhokoliv pohlaví a jakékoliv sexuální orientace. Muž a žena jsou stejní, zaměnitelní a jejich úloha je vzájemně zastupitelná. Lidé mají právo na děti, aniž by je rodili a děti má vychovávat škola a stát a vštěpovat jim tu správnou ideologii. Za výchovu je odpovědná armáda humanitně vzdělaných kádrů zejména v neziskových, a potažmo ve státních službách, kteří každý rok promují v obrovském množství a je pro ně třeba vytvořit pracovní místa. Děti patří státu, kterému mají rodiče děti svěřit, aby se mohli věnovat své kariéře. Muž není povinen svoji rodinu živit, peníze není třeba vydělávat prací, ale získáváním dotací.
Dům, národ ani stát nemá právo spravovat své věci sám. Autonomii a suverenitu je třeba předat nadnárodním celkům. Soukromé vlastnictví je sobectví. Všechny ploty a bariéry je třeba zbourat a privilegovaná menšina má právo diktovat většině.
Existuje mnoho cest k Bohu, Ježíš je pouze jednou z nich a křesťan má být tolerantní a respektovat i jiné cesty. Konzervativního křesťana, který věří ve výlučnost Kristova jména, však tolerovat možné není, protože je nebezpečným fundamentalistou. Právo vykládat Bibli mají pouze privilegovaní teologové, nejlépe s několika tituly před i za jménem.
Lze zvrátit tento vývoj?
Jsem přesvědčen, že už jenom toto pojmenování věcí může někoho pohoršit. Ale půjdu ještě dál. Nesdílím levicovou orientaci a euro-federalismus našeho pana prezidenta. Přesto jsem ho volil a jsem připraven nadále volit člověka, hájícího zájmy své země. Ačkoliv Donald Trump není Ronald Reagan, mám radost z jeho zvolení. Ačkoliv Theresa Mayová není Margaret Thatcherová, raduji se z brexitu. Jsem zarmoucen, že nezvítězil Norbert Hofer, kterému novináři dali křestní jméno Populista. Naše země nyní nemá krytý jižní průsmyk před těmi, kteří nám přinášejí svého boha a chtějí zde nastolit své vlastní právo. Na druhou stranu mám radost z referend v Holandsku a v Itálii. Přes tuto radost to ale politici mého srdce nejsou.
Vypadá to snad, že se svět vrátí k normálu? Kéž bych se mýlil, ale nemyslím si to. Donald Trump ještě nesedí v Bílém domě a Anglie je stále součástí EU. Levicoví globalisté neuznají prohru ani se neřídí právem většiny. Budou agresivně prosazovat jen své nezpochybnitelné vidění světa, které je třeba vnutit ostatním. Oni přeci vědí, jak se věcí mají a ostatní se přeci neumí správně rozhodnout, mají mylné informace a je třeba je vychovávat. Ale není to ještě trochu jinak?
Církev jako avantgarda
Nepatřím mezi vzdělance a už vůbec ne mezi intelektuály, ale natolik znám historii, abych věděl, že dějiny světa jsou dějinami Božího lidu. Pro postoj církve Bůh žehnal nebo soudil národy. Všechny neduhy, které zdejší společnost má, měla církev s poměrně velkým náskokem. Stejně jako Kain, Izmael, Ezau, později Jidáš, Ananiáš nebo Šimon Mág vyšli ze svatého zaslíbení, obdobně komunismus, fašismus i nacionalismus vyšly z jedovatých výhonků církve. Ale pojďme do přítomnosti.
Máte pocit, že je demokracie v troskách, že hlas obyčejných lidí nemá váhu a že vládnou tzv. „elity“? Byl jsem členem církve, kde také rozhodovaly pouze „osvícené autority“. Jednou byly dosazeny a byly dále nevolitelné a prakticky neodvolatelné. Jejich povolání nemohlo být biblicky rozpoznáno tělem Kristovým, ale zase jen osvícenými autoritami.
Máte pocit, že rodina je bagatelizována, na ženy je nakládáno těžké břemeno a muži nestojí v jim dané odpovědnosti? Jsou církve, které vyškrtly z Bible poddanost ženy muži a povinnost muže pečovat o ženu, zabezpečovat rodinu a sloužit v církvi. Ženy vedou církve, zatímco muži budují své světské kariéry a některé církve mají nedostatek kazatelů.
Máte pocit, že rušení hranic ničí národní identitu, nechrání před příchodem nebezpečných lidí, kteří znásilňují, rabují, zapalují auta a vytvářejí „no go“ zóny? Znám církve, které bořily denominační bariéry, nerozsuzovaly učení a vpouštěly a oslavovaly kdejakého falešného proroka, jen když sliboval prosperitu nebo probuzení. Bylo třeba zbořit ohrady, aby je tito vlci nemuseli přelézat. Obvykle pak stejně skončili jako cizoložníci, defraudanti nebo lháři, ale to těmto církvím nebrání vpouštět další vlky, kteří je vyjídají, pohrdají jimi a bijí je do tváře, snad až k jejich úplnému sebezničení.
Máte pocit, že je bráněno svobodě projevu a že ten, kdo se dovolává práva, je označen za rasistu a xenofoba? Znám církve, které zakazovaly svým členům projevit odlišný názor a největší hrozbou jim byli ti, kteří citovali ústavu a vlastní kréda. Ty bylo třeba ostrakizovat a později bez milosti vyloučit z církve.
Máte pocit, že společnost je drtivě rozdělena na extrémy, kdy na jedné straně stojí ti, kteří se chtějí rozpustit v jediné nadnárodní identitě a v náboženském synkretismu, zatímco druzí volají po nacionalismu a sahají k symbolům zrůdných nacistických ideologií včetně antisemitismu a antiizraelitismu? I v církvi máme tábor extatiků, kteří se v extázi duchovní opilosti rozpouštějí do nedoktrinální jednoty pochybných duchovních zkušeností. Na druhé straně máme ty, kteří jsou sešikovaní v železné doktríně mlčícího a neprojevujícího se boha, v jehož kosmologii se lidé provinili už jen tím, že se bez vlastní vůle narodili v hříchu a nezbývá jim než jít do pekel, protože nepatří mezi privilegovanou vrstvu kdovíproč předurčených. Někdy i křesťané z těchto kruhů pak upírají Židům právo na jejich domovinu. Karikatura divokého ducha a nespravedlivého boha tvoří dnes náběžné hrany stále více se rozevírajících nůžek.
Máte pocit, že již není náboženství posuzováno podle hodnot, idejí, učení a skutků a že Kristus není jedinou cestou? I dříve horliví křesťané zavrhli Krista jako jedinou cestu. Někteří potřebují získat kredit, granty a vědecké hodnosti, a tak činí kompromisy, jiní se bojí posměchu a další jsou jen svedeni.
Bůh nás v tom nenechá
Jestliže sůl takto fatálně ztratila svoji slanost, nelze se divit, že společnost se kazí. Přichází však nevyhnutelně chvíle, kdy sůl bude vhozena na chodník a lidé, kteří byli církví svedeni a kterým upřela být odrazem Krista, po ní začnou šlapat. Stojíme na prahu zřejmě jednoho z nejtemnějších období a Božích soudů, které začnou u těch, co stojí Bohu nejblíže. Jak rád bych se mýlil. Jsem člověk bázlivý a utěšuji se, že tomu tak být nemusí.
Na druhou stranu vím, že z jeho ruky nelze vytrhnout, On zraňuje i obvazuje, ale hlavně miluje. Ač se mi to nepíše snadno, On nás v tom nenechá. Kdo šetří hůl, nenávidí svého syna. Ví, že když svým dětem nabije holí, že nezemřou, ale vzdálí se od nich pošetilost. Vždyť on třímá v ruce trestající prut, který nás láskyplně trestá, ale je schopen jím i rozbíjet národy jako hliněné střepy. A my jsme jeho syny a dcerami a On nás miluje. Stále je čas, ale slyším až příliš silně tikat hodiny blížícího se Božího soudu. K čemu mi ale bude psát takové články, když nezačnu s nápravou u sebe… Budeme-li soudit sami sebe, nebude nás soudit Pán. Ale i když bude, je to jen k naší nápravě neboť jeho výchova směřuje k věčnosti, kde již nebude bolest, pláč, žal a jakákoliv nespravedlnost. Pokud budeme souzeni, pak jen proto, abychom nebyli odsouzeni spolu se světem. Otázkou je, zda žijeme z těla pro časnost, což vede k smrti nebo z Ducha pro věčnost, což vede k životu.
Formy Božího soudu
Jak bude tento soud vypadat? Jako obvykle. Bůh nám obrátí a již obrací naše cesty na naši hlavu, a to, co jsme rozsévali, také sklidíme. Bude mít i formu jisté nápravy a důsledků.
- Věřili jste ve více cest k Bohu? Možná vám bude vnucována jediná, nesprávná.
- Bylo vám zatěžko podřídit se svým mužům? Možná budete donuceny podřídit se cizím.
- Bylo vám zatěžko modlit se s pokrytou hlavou? Možná se budete muset zahalovat celé a neustále.
- Věřili jste, že děti má vychovávat stát? Možná vám budou státem odebírány a dány jiným, s jinou orientací.
- Měli jste problém milovat svoji ženu a položit za ní život? Možná k tomu budete donuceni, když ji budete bránit.
- Měli jste problém být věrni své ženě? Možná uvidíte, jak si i vaši ženu berou jiní.
- Snažili jste se zabránit kritice s poukazem, že nic není černobílé a že je třeba zaměřit se na dobré věci, které nás sjednocují? Zřejmě i vy zakusíte ovoce politické korektnosti, bude-li vám bráněno nazvat věc pravým jménem (hříchem) s ohledem na „hate free culture“.
- Měli jste chuť umlčovat své kritiky? Možná i vy budete umlčeni a nedovoláte se práva.
- Ovládli jste veškerá církevní média a bojovali jste proti nezávislým informacím? Možná i vaše časopisy budou pod kontrolou silnějších a bude vám bráněno se vyjádřit jinde.
- Jste autoritami a vyhrožovali jste svým oponentům, kteří vás varovali, nemocemi? Pak i vás možná potká zlá nemoc.
- Chtěli jste být velkými vůdci a panovat nad vírou druhých? Možná i vy budete mít své vůdce, kteří vás budou zotročovat.
- Byli jste permanentně ve vzpouře vůči autoritám a uznávali jste jen vlastní názor? Pak i vám se možná nikdo nepodřídí a prožijete vzpouru třeba ve svých domácnostech od vašich žen a dětí.
- Měli jste pocit, že chudým má dávat stát nebo církev a ne vy? Možná ani vám nikdo nepomůže až budete mít nedostatek.
- Neuznávali jste žádné bariéry, hranice a omezení? Možná i vaše hranice, ploty a zdi budou zbořeny a vy jimi nebudete chráněni.
- Pohrdali jste obecnými pravidly, zákony a nařízeními a upírali jste je druhým? Možná pak ani pro vás nebudou dostupná, až se jich budete chtít dovolat.
- Báli jste se zastat utlačených, když jim bylo křivděno, abyste neohrozili svoji službu (kariéru), své postavení nebo svoji pověst? Možná ani vás se nikdo nezastane, aby neohrozil sám sebe.
- Intrikovali jste, abyste dosáhli svého cíle? Možná i vy budete intrikami odstraněni, až budete stát někomu v cestě.
Za tím vším ale bude a i v historii byla milující ruka nebeského Otce k nápravě. Stačí si přečíst proroky.
Nejhorší formu soudu však ponesou ti, které Pán nechá jejich převrácenosti. Ti se zřejmě stanou nepřáteli křesťanů a budou nástrojem jeho soudu nad nimi, aby pak sami propadli definitivnímu odsouzení.
Ovšem je zde i jedno úžasné zaslíbení, které prožil Enoch, Noe, Abraham, Lot, Josef, David, Eliáš, Jeremjáš, Daniel, apoštol Jan a další, a o které bych moc rád usiloval:
Zjevení Janovo 3:10 Protože jsi zachoval mé slovo a vytrval, zachovám tě i já v hodině zkoušky, která přijde na celý svět a prověří obyvatele země.