Sola Scriptura nebo scientismus?
V poslední době si všímám jedné věci, kterou považuji za nebezpečnou pro samotné základy křesťanství a to je odklon od chápání Písem tak, jak jim rozuměla církev po staletí (a v tomto případě téměř lhostejno, zda apoštolská, stará, ortodoxní, katolická či protestantská). Je to odklon od principu „Sola Scriptura“.
Přestože tento princip například soudobá katolická církev s ohledem na svoji tradici odmítá, při striktních formulacích kréd do prvního schizmatu shledávám, že trinitologie, christologie a soteriologie byly vystaveny na exkluzivistickém chápání Písma. Zatímco v tomto principu – jak tomu alespoň rozumím – pokračovala, či se k němu navrátila luterská reformace, dnes protestanti tyto pozice vyklízejí. Mluvit o neomylnosti Písma, jeho verbální inspiraci a neměnnosti, se dnes jednoduše nenosí. Dá se říci, že by šlo o intelektuální sebevraždu.
Kdo by dnes věřil v existenci Adama a Evy, ovoce ze stromu poznání a stvoření v šesti dnech? To je přeci mýtus, pohádka apod. Dokonce jsem si všiml, že se vzrůstajícím počtem akademických a vědeckých titulů před jménem i za jménem od této po staletí sdílené premisy titulovaní lidé zpravidla upouští. Používání těchto titulů je pak jakousi „posedlostí“ církve současné doby. Jakoby těch pár písmenek člověka zmocňovalo lépe porozumět tomu, co bylo odjakživa pochopitelné i té nejposlednější babce v církevní lavici. Bojí se snad dnes křesťané stát v očích světa blázny?
Nebyl tedy žádný strom poznání, žádný Adam, žádný první hřích. Jak na to ale akademici a vědci přišli, když proroci, Ježíš ani apoštolové o tom nemluvili a tato místa citovali? Existuje dnes nějaké speciální poznání, nějaká novodobá gnóze, která překonává poznání pisatelů Bible, apoštolských a církevních otců? Mnozí jsou přesvědčeni, že je to současná věda. A tak vysvětlení Písma nehledají v Písmu, ale v evoluci, v astrofyzice, v medicíně, v archeologii apod. Avšak věda nestvořila Boha, ale Bůh stvořil vědu. Nebudu se ptát Darwina, jak je stvořen člověk, ale bude se ptát Boha, proč dopustil stvoření Darwina a proč dopustil, že ho církev akceptuje jako relevantní alternativu k Písmu? Nebudu zkoumat Bibli pohledem na hvězdy, ale budu hledět na hvězdy pohledem Bible.
Mnoho teologů dnes řekne okřídlené „Bible není učebnicí biologie“ a výsledkem má být, že jim ze stvoření zůstane jen poezie. Ale podobně bychom mohli říci, že mapa není učebnicí zeměpisu a kresby řek, údolí a vrstevnic pak považovat za abstraktní umění namísto toho, abychom se podle nich řídili. Ano, Bible není učebnicí biologie, ale neznamená to, že pokud o biologii něco tvrdí, že se mýlí. Věda podle Poppera stojí na možnosti falzifikace, ale právě to ji činí rozdílnou od dogmatu. Bible tedy rozhodně falzifikovatelná není. Člověk jednoduše nedisponuje alternativním zdrojem poznání, jimž by mohl zpochybňovat autoritativní a na více místech Písma potvrzené svědecké výpovědi.
Dnes však sleduji jeden velký nešvar. Bible přesně popíše místo a historii jazykem, který byl v té době běžný pro místopis. Archeologie to však neprokáže, a tak se dané místo Písma alegorizuje. Jinými slovy: závěry archeologie jsou relevantní, zatímco Bibli je třeba relativizovat. Avšak objevy archeologie jsou falzifikovatelné. Bible prohlásí něco o původu lidstva, ale antropologie to zpochybní. Výsledek? Falzifikovatelné závěry antropologie jsou bernou mincí ve srovnání s výpovědí Písma, které je pak třeba v dané souvislosti alegorizovat. Jak je ale možné na základě vědeckého poznání, které se vyvíjí, opravuje a překonává, posuzovat Boží zjevení, které samo o sobě tvrdí, že je neomylné? Mnozí řeknou, že je to argumentace kruhem, protože o systému prohlásím, že je pravdivý na základě toho, že to on sám o sobě autoritativně říká. Ale sám Bůh o sobě tvrdí, že je dokonalý, všemocný, všudypřítomný a já nemám jiný důkaz než mu věřit, resp. ho vzít za Jeho Slovo. Opravdu máme takový zdroj poznání, kterým zpochybníme staletími akceptované a vykládané biblické výpovědi?
Vím, že je mnoho extrémů, fanatiků a nezdravých fundamentalistů, kteří budou své chápání určitého výkladu považovat za to jediné správné. Jsou schopni v Bibli vidět ledasco. Ale ať si! Nebudu podle extrému soudit celou podstatu. Lékař Martyn Lloyd Jones kdysi poukazoval, že jednoznačným důkazem evoluce za jeho doby byla existence štítné žlázy nebo podvěšku mozkového, které byly autoritativně považovány za zakrnělé orgány. Pokud by toto dnes u zkoušky z fyziologie nebo anatomie řekl nějaký medik, zřejmě by u zkoušky neuspěl. Přesto měli před tímto důkazem „kreacionisté“ kapitulovat. I když je ale věda falzifikovatelná, musím brát její soudobé poznatky vážně a vycházet z nich. Jsem totiž jen člověk a koneckonců toto neplatí jen ve fyzice, ale i v právní teorii. Nicméně pokud jsou vědecké (falzifikovatelné) závěry v rozporu s výpovědí Písma, věřím Písmu.
Ačkoliv mám problém s některými postuláty Karla Bartha, s jedním ze srdce souhlasím, a to, že „člověk nemůže poznat o Bohu nic, co by mu Bůh nezjevil“. Ale Boha uzří ti, co mají čisté srdce a jeho zjevením je Bible, která už staletí empiricky prokazovala svoji životaschopnost a pravdivost. V dnešní době je to zvlášť vidět v tom, jaký je rozdíl mezi státy, jejichž kultura, filozofie a věda, zejména v novověku, byla formována Biblí ve srovnání s Koránem, Védami případně marxismem. A můžeme dokonce již dnes vidět, kam směřuje společnost, která odmítla podstatu „dědičného hříchu“ a s tím například spojenou diferenciaci úlohy muže a ženy, což se projevilo v kultuře, právu a v politice.
V posledku bych chtěl říci, že si vysoce cením teologie a řady současných teologů, stejně jako vědy a vědců, ale nejsou pro mne Bohem ani alternativou k Písmu. Nehledím na Písmo optikou vědy a teologie, ale naopak, pohledem Písma kriticky hledím na vědu i na teologii. Pokud něčemu v Písmu nerozumím, primárně hledám vysvětlení zase v Písmu. Obávám se, že mnozí mají přístup opačný. Pokud něco v Bibli nesouhlasí s paradigmaty racionalismu a scientismu resp. s „nejnovějšími vědeckými poznatky“, Bibli interpretují podle toho.