Zpět na „Církevní historie“
O Berlínské deklaraci - letniční zpochybňují charismatická učení
Berlínské prohlášení z roku 1910 vzniklo na půdě luteránského Německa. Odsoudilo letniční hnutí na základě několika extrémů, jako jsou „svatý smích“, křeče, padání pod „mocí Ducha“ a zřejmě některá falešná proroctví. Je to důkazem, že jisté manifestace, které se mezi letničními již v té době vyskytly, nemají původ až v tzv. „Torontském požehnání“. Letniční v Německu se posléze od nich více méně distancovali. V následném smířlivém prohlášení německých letničních a evangelikálů dávají zástupci letničních opět stranou padání, smích nebo učení o „teritoriálních duších“. Naproti tomu německým evangelikálům není vlastní moderní americký fundamentalismus, odmítající zázračné duchovní dary, ale žádají je rozvíjet v kontextu celého Písma.