Generační prokletí
Jaký je věroučný postoj Assemblies of God ohledně učení, že hříchy otců jsou přenášeny na jejich děti?
Myšlenka generačního prokletí zaměstnává mysl mnoha křesťanů, jelikož zní vskutku přesvědčivě. Není pochyb o tom, že rodiče mají prostřednictvím dědičných vlastností, rodičovské výchovy a příkladu vliv na své děti. Ale Bůh činí za rozhodnutí a hříchy odpovědné konkrétní osoby, nikoliv hříchy jejich předků.
Biblickou pasáž, na které je extrémní učení o generačním prokletí postaveno, musíme tedy přezkoumat s cílem zjistit, kde byl učiněn mylný výklad. Bůh řekl Izraelcům ve druhém přikázání: "Nebudeš se jim klanět a nebudeš jim otročit, neboť já Hospodin, tvůj Bůh, jsem Bůh žárlivý, který s trestem navštěvuji vinu otců na synech i na třetí a na čtvrté generaci těch, kdo mě nenávidí, ale prokazuji milosrdenství tisícům těch, kdo mne milují a zachovávají mé příkazy. Nebudeš brát jméno Hospodina, svého Boha, nadarmo, protože Hospodin nenechá bez trestu toho, kdo bere jeho jméno nadarmo. "(Exodus 20: 5,6). Ctitelé model a stoupenci jiných bohů skutečně nenávidí Boha. Odvádějí pak další generace směrem od Boha k modlám a falešným bohům, a tyto generace stejně tak nenávidí Boha a pociťují jeho hněv.
Slovo „prokletí“ není v této pasáži knihy Exodus použito. Ale v případě, že Bůh tímto trestem, který je zde modlářům přisouzen, je opravdu prokletí, je třeba se otázat, kdo tu klade prokletí na děti? Lidští rodičové nemohou sesílat kletby. Ani Satan není uveden jako zdroj takového prokletí. A pakliže Bůh, který spravedlivě trestá hřích, klade prokletí na děti, kdo může zlomit prokletí ustavené Bohem?
Není pochyb o tom, že dědičnost a prostředí přenáší některé věci na potomky. Ale tato pasáž musí být vykládána z hlediska dokončeného díla Ježíše Krista na kříži. Nikde v Novém zákoně nenajdeme žádnou zmínku o takovéto koncepci. Silný důraz na generační prokletí spíše věřící svazuje, než osvobozuje. Můžeme nalézt důkazy o generačním prokletí mimo tělo Kristovo, ale pro věřící platí, že otroctví a prokletí hříchu jsou zlomeny v spáse, i když mohou i nadále existovat určité fyzické rysy a vzorce chování, s nimiž se musíme pomocí Ducha svatého vypořádat.
Co je přitažlivého na učení o generačním prokletí? Je to věc, která naznačuje, že někdo jiný je zodpovědný za něčí provinění. To ostatně zapadá do světské myšlenky, že veškeré špatné chování lze vysvětlit jako přirozenou věc a není třeba jí nazvat hříchem. Poté se pak nabízí „rychlé řešení“ pro nepohodlnost morálního hříchu. Okamžité vysvobození od zlozvyku, jako je například zuřivost, zní přitažlivější, než tvrdá práce a pomalé dozrávání ovoce Ducha. Ale právě to je Boží vzorec k vedení věřícího do posvěceného a svatého života.
Výše uvedené tvrzení je založeno na našem společném chápání biblického učení.