Biblická Apologetika

Zpět na „Apoštolská reformace“

Jak se projevuje kritika NAR?

Při letmém pohledu na rozšířenost a aktivity NAR by se mohlo zdát, že hnutí je v křesťanských kruzích chápáno pozitivně. Nicméně snad žádné hnutí není v současné době v USA vystaveno tak zdrcující kritice jako právě NAR. Sám Wagner si všímá, že tato kritika se týká především učení o apoštolské vládě, úřadu proroků a mimo-biblických zjevení, dominionismu, teokracii, nadpřirozených divech a zázracích a vztahových strukturách[1].

Wagner ovšem v jedné ze svých knih uváděl, že na kritiku přestal reagovat vzhledem k tomu, že před svými teologickými posuny zastával ta kritická stanoviska, která mu nyní jeho kritici předkládají. Bůh mu podle něho kdysi řekl „Již žádnou polemiku!“[2] Přesto ve svých polemikách Wagner nejednal jako mnozí charismatici, kteří své kritiky proklínali, zesměšňovali nebo alespoň okatě ignorovali. Jeho inteligence, intelektuální poctivost a zřejmě i vysoký kredit akademického teologa ho často vedly k tomu, že kritická stanoviska reflektoval ve svých knihách.

Když NAR kritizoval letniční profesor historie Vinson Synan, Wagner mu učinil poklonu jako tomu, k němuž chová hlubokou úctu, a kdo je mužem číslo jedna na poli historie pentekostalismu[3]. Když pak Assemblies of God opakovaně kritizovaly učení o novodobých apoštolech, Wagner o nich psal jako o vysoce respektované denominaci[4]. Ve Wagnerových knihách tak nalézáme obecně respekt ke kritikům a i když mnozí, zejména z tábora amerického biblického fundamentalismu, neváhají užít expresivních pojmů jako je „falešný prorok“, „vlk v rouše beránčím“ nebo jen „heretik“, Wagner nikdy k podobnému arzenálu nesáhl, čímž se zdá, že převyšuje řadu svých oponentů.

Kritika z církevních kruhů

Excesy mezi charismatiky, nenaplněná proroctví, finanční zpronevěry a hlavně hereze vedly v polovině devadesátých let k explozi poloprofesionálních a zcela laických apologetických a antikultovních hnutí různé úrovně, která se často rekrutovala z letničních a charismatických kruhů. Začali zde ovšem vystupovat i duchovní a teologové jako Dave Hunt, Bill Randles, Gordon Fee, Reinhold Ulonska, George Wood, John Stetz, Daniel Robert McConnell, David Wilkerson, Philip Powell, Orrel Steinkamp, J. Lee Grady ad., přičemž všichni by se dali nazvat jako klasičtí letniční nebo charismatici. Mnozí jsou doktoři teologie, či dokonce pedagogové, a právě tito začali kritizovat hnutí, které NAR chápe jako své předchůdce a později, vlastně zcela logicky, i Wagnera a NAR jako takovou.

Asi nejsystematičtěji se kritika NAR projevila ve Wagnerem již zmiňovaných, věroučných prohlášeních největší letniční protestantské denominace na světě, Assemblies of God. Ti nauku, že by církev stála na současných apoštolech a prorocích, kritizovali již v roce 1949[5], v souvislosti s hnutím Pozdního deště, ke kterému se Wagner hlásí, jako k předchůdci NAR. Toto stanoviska pak zopakovali v dalším věroučném prohlášení „Endtime Revival–Spirit-Led and Spirit-Controlled“ z roku 2000[6]. O rok později, v roce 2001, pak vydali již přímo kritické prohlášení k NAR „Apostles and Prophets“[7]. V roce 2010 se pak objevilo další prohlášení, velmi umírněně a implicitně kritizující Wagnerovo pojetí teologie dominia „Kingdom of God“[8]. Dále AoG kritizují učení o duchovním boji s teritoriálními duchy „Spiritual Warfare (Attacks of Satan)“[9] a v dalším prohlášení, dokonce již z roku 1972 „Can Born-again Believers Be Demon Possessed?“, odmítají exorcismus z věřících[10]. AoG pak nekritizují jen apoštoly, ale ve svém prohlášení se vymezují i učení a praxi novodobých proroků „Prophets and Personal Prophecies“[11] a způsobu předávání duchovních darů[12]. Jsou to i jednotlivci, kteří např. na půdě prestižního letničního časopisu „Enrichmen Journal“ kritizovali křesťanské metody managementu[13], učení o „generačním prokletích“[14] nebo extrémních duchovních manifestacích Třetí vlny[15]. Současný superintendent AoG George Wood pak již dříve vysloveně a jmenovitě odmítl Wagnerovu doktrínu homogenní jednoty jako něco, co vysloveně odporuje jeho pojetí církve[16].

Krom této kritiky zde existuje ještě nepřeberné množství apologetů z řady amerických fundamentalistů a kalvinistů, kteří ovšem málokdy dokáží správně rozlišit mezi NAR a klasickým pentekostalismem. Asi vůbec nejznámější kritiku NAR poskytuje antikultovní služba „Cultwach“[17], v jejímž čele stojí i autor kritického bestselleru o NAR „Kingdom Lost“, Mark Vrankovich. Kritice NAR se systematicky věnuje i skupina duchovních a teologů pod názvem „Apologetic Coordination Team“, z nichž většina má zřetelně letniční profilaci[18]. Dále je to například asi nejrozsáhlejší internetová apologetická služba Apologetics Index, která NAR věnuje rozsáhlou sekci[19].

Sekulární kritika NAR

V sekulárních médiích se objevila kritika v různých novinách a s kritikou dokonce vystoupila i televizní stanice Al Jazeera[20]. Kritika NAR kulminovala zejména s posledními prezidentskými volbami, kdy se v médiích objevila Sarah Palinová, členka letničního sboru Assemblies of God, který je pod vedením pastora Ed Kalnina, podle konzervativního teologa ze stejné denominace Orrela Steinkampa, součástí NAR[21]. Na internetu rovněž koluje video z roku 2005, kde hostující africký apoštol Thomas Muthee vzkládá na Palinovou ruce, žehná ji a vysvětluje mandát dominia[22]. Sama Palinová je zahrnuta v modlitebním hnutí ve skupině kolem Mary Glazierové, které je součástí Wagnerovy apoštolské sítě[23]. Nejde přitom o žádné spekulace. Také Alan Vincent, v souvislosti s politickým vzestupem Palinové kladně kvituje, jak se dnes daří prostřednictvím politiků prosazovat vládu Království do společnosti. V jeho pracech je dominionismus otevřeně asi nejblíže teokracii[24]. Wilson pak dokumentuje celkem 67 online investigativních článků a videí, které prokazují spojení mezi politickými ambicemi Palinové a myšlenkami NAR[25].

Tyto a podobné souvislosti vedly i sekulární publicisty k ostražitosti a medializaci učení NAR o dominiu v návaznosti s napojením na vlivné politiky v touze o prosazení myšlenek NAR, čehož si všiml i časopis Charisma[26]. Wagner v následném interview musel odpovídat na dotazy, proč je například v kruzích NAR struktura Demokratické strany USA chápána jako démonická a proč jsou někteří demokratičtí politici považování za posedlí démony apod. Tato vyjádření pak Wagner spíše relativizoval nebo je označil za osobní názory stoupenců NAR[27]. Okruhu přátel NAR byl v této souvislosti rozeslán i hromadný e-mail, ve kterém byla kritika „pohanských webů“ nazvána „ďábelským útokem proti Wagnerovým“[28]. Výsledkem Wagnerovy apologetiky pak byla i (staro)nová definice NAR, kde se snažil vysvětlit učení o dominiu. Nakonec v časopise Charisma zveřejnil článek, ve kterém opakuje hlavní body věrouky NAR[29].

Wagnerova odpověď kritikům

Wagner ve své odpovědi zopakoval své přesvědčení, že úřad apoštolů i proroků je relevantní i v církvi dnešní doby, stejně jako divy a zázraky. Ohledně apoštolského a prorockého úřadu sdělil:

„Každý apoštol potřebuje stát v linii proroků a každý prorok potřebuje apoštolské vedení. Jedním z důvodů, proč by oba měli být aktivními v našich církvích je, že Bible říká: „Jistě Bůh nedělá nic, aniž by zjevil své tajemství prorokům, svým služebníkům“ (Amos 3,7). A také: „Věřte v Hospodina, bude váš Bůh a vy budete nepohnutelní, věřte jeho prorokům a budete prosperovat“ (2. Paralipomenon 20,20). Chci prosperovat a chci, abys prosperoval.“[30]

Kritické poznámky o tom, že hnutí je příliš zaměřeno na satana a démony Wagner vysvětlil tím, že v NAR zřejmě vymítají více démonů než jejich kritici. Ohledně mimo-biblických zjevení uvedl, že Bůh s námi komunikuje neustále a není možné, aby vše, co chce sdělit, mohlo být nalezeno v Písmu. Nikde z Písma podle Wagnera není možné zjistit, zda obsahuje 66 knih a protestanti s katolíky se proto na tom dodnes nedokáží dohodnout. Dále Bůh podle Wagnera dnes zjevuje prorokům i nové věci. Cesta, jak získat od Boha poselství, je podle Wagnera modlitba. Nová zjevení však nemohou být v rozporu s Písmem, ale mohou je doplnit[31].

Dále uvedl, že on sám není autorem ani vůdcem NAR, ale že jde pouze o hnutí, které on poprvé definoval a pojmenoval. Zároveň popřel i formální strukturu v hnutí, i když připustil, že apoštolové navzájem uzavírají smlouvy. Teorie dominia pak nevychází nad rámec modlitby „Otče náš“, kde křesťané žádají „přijď království tvé“, což se má projevit inkulturací pozitivních hodnot, které představuje křesťanství. Nicméně právě při této příležitosti zopakoval premisu, která tvoří předpoklad k dramatické teorii výkupného:

„Ale jak má dominium přijít? Na první stránce Bible Bůh řekl Adamovi a Evě, aby "naplnili zemi a podmanili si ji; panujte nad rybami mořskými, atd. " (Genesis 1:28). Adam, Eva a celá lidská rasa měli převzít vládu nad zbytkem stvoření, ale satan vstoupil na scénu, uspěl v uchvácení Adamova panství pro sebe a stal se tím, koho Ježíš nazývá „vládcem tohoto světa“ (Jan 14:30). Když Ježíš přišel, přinesl Boží království a očekává, že lidé mající mysl Jeho království přijmou všechna nezbytná opatření, kterých je třeba, aby zatlačili zpět dlouhotrvající království satana a přinášeli mír a prosperitu jeho království zde na zemi. To je to, co myslíme dominionismem­.“[32]

Wagnerovo prohlášení, že NAR je pouhým dobrovolným hnutím, poněkud kontrastuje se slovy jím respektovaného Billa Hamona, který v souvislosti s NAR, v Drápalově interpretaci, předpovídá:

„…pořádání apoštolských koncilů, protože celek křesťanství bude mít více puzzlů a bude možné činit nová závažná rozhodnutí. Až bude apoštolská služba – jako poslední z patera služebností – plně obnovena, začne se velmi rychle naplňovat velká řada proroctví, která se týkají poslední doby. Jakmile bude patero služebností fungovat tak, jak má, budou svatí vystrojeni k dílu služby a povedou úžasný a vítězný boj. Mnozí budou obráceni, protože vystrojení svatí budou nejenom používat klasické evangelizační metody a výzvy, ale především je bude doprovázet nadpřirozená moc. Kromě toho, zatímco běžné evangelium v národech postupovalo od spodních vrstev společnosti k vyšším, apoštolové a proroci budou schopni zasáhnout vladaře různých národů, a to evangelizaci světa dramaticky uspíší.“[33]

Povšimněme si zde Hamonovy poznámky o celku křesťanství a s tím spojených závažných rozhodnutí směrem do budoucna i apokalyptická očekávání NAR. To je jistě očekávání, které přesahuje běžná probuzenecká či obnovená hnutí.

Ačkoliv se ovšem Wagner od teokracie distancuje a konstantinismus považuje za historickou a překonanou odbočku, Wagnerovi kritici v této souvislosti citují například z jeho knihy „Dominion! How Kingdom Action Can Change the World“, kde Wagner uplatňuje k zasažení společnosti několik fází, jejichž výsledkem je apoštolsko-prorocká vláda církve[34].

Pokusy o formulaci kréda NAR

Ačkoliv bychom mohli stěží najít nějaké krédo, ke kterému by se jeho stoupenci hlásili, neznamená to, že by určité, a to dokonce velmi exkluzivní, učení nezastávali. Neexistence kréda, což je společným jmenovatelem charismatického hnutí jako celku, připouští i Wagner[35]. Nicméně v NAR existoval minimálně jeden pokus sestavit nové krédo, který ovšem ztroskotal. Jeho autorem byl Chuck Pierce a Wagner se, přes počáteční iniciaci tohoto pokusu, později stal nejen skeptikem, ale i kritikem Piercova osobního stylu. Postrádal zde scholastickou preciznost a teologický odstup. Krédo neslo název „Belief System“ a bylo vydáno z iniciativy Global Spheres, Inc. Na krédu se ale nedokázali stoupenci NAR shodnout[36]. Krédo se sestává z 15 článků:

1. Bůh smlouvy.
2. Izrael a Boží smlouva s národem a lidem.
3. Náš Otec v nebi.
4. Ježíš, Yeshua, Mesiáš.
5. Duch svatý.
6. Slovo.
7. Zákon a milost.
8. Vykoupení a obnova.
9. Oslava prvotin a dávání.
10. Společenství s Bohem skrze viditelné a intimní uctívání: vyjádření víry.
11. Užívání duchovních darů.
12. Boží království a apoštolská vláda.
13. Proroci a proroctví.
14. Duchovní boj.
15. Pověření učedníků a uzdravení národů[37].

Na první pohled, kromě bodů 12 – 14, by se mohlo zdát, že jde o krédo, které by dost dobře mohlo být sdíleno, když už ne v evangelikální tradici obecně, tak alespoň mezi pentekostalisty. Věrouka NAR bude probrána v samostatné kapitole, přesto je dobré zde ozřejmit, že celá struktura kréda reflektuje teorii ohledně Adamovského dominia, které mají křesťané převzít ve velkém poslání (bod 15).

Existuje nicméně ještě jedno, obecnější krédo, které zavazuje členy Mezinárodní koalice apoštolů. ICA se sice hlásí k Apostoliku, Niceanu a Lausannské smlouvě, ale ve svém krédu zastává například klasické NAR učení o Adamově dominiu, volání národů k učednictví, vládě království na pracovišti a úřadu pěti služebností[38].

Hnutí nebo supercírkev?

Wagner se sice netají svojí skepsí ohledně obecného daného kréda pro NAR, ale když byl opakovaně tázán na věrouku, v podstatě rozeslal hromadný dopis, kde toto krédo uvedl jako koncept toho, čemu NAR věří[39]. Wagnerovi kritici však nemají uši k slyšení a jsou přesvědčeni, že Wagner v podstatě buduje apoštolskou supercírkev, na jejíž špici stojí on se svými apoštoly a rozšiřuje tak řady charismatiků, kteří denominace odmítali do doby, než založili vlastní. Charismatici se obvykle tomuto nařčení bránili tím, že prý nezastávají žádná vyhraněná učení, kterými by byli povinováni věřit a jejich kréda byla buď velmi obecná, případně se tito bez nich obešli.

Zamyslíme-li se nad těmito okolnostmi, pak by definice vlastního kréda mohla mít vskutku církvetvornou funkci. Pokud v hnutí opravdu došlo k formulaci kréda a začleňování sborů různých denominací do „apoštolské sítě“, kde mají větší rozhodovací pravomoc jednotliví apoštolové, než například církevní rady denominací, ze kterých tyto sbory pocházejí, těžko se Wagner a jeho apoštolové ubrání tvrzení, že nevytváří supercírkev. Pokud se totiž sbory různých církví dobrovolně podřídí „apoštolské vládě“ a vytvoří síť sborů, které mají vlastní věrouku, nelze přeci již mluvit o hnutí, ale vertikální struktuře, hierarchii, s omezenou nebo dokonce naprosto žádnou možností sborů zvolit si své zástupce. Jednotlivé začleněné sbory sice nadále budou mít možnost „rozpoznat“ ve svých řadách jednotlivé apoštoly, ale to, zda budou tito za apoštoly uznáni, je opět možná v rukou Wagnera a jeho, v „apoštolské posloupnosti“, uznaných apoštolů. Pokud by v řadách účastněných sborů povstali proroci, pak i tito budou mít za úkol především potvrzovat Wagnerovy apoštoly. Kritiky je tedy třeba brát stejně vážně jako Wagnera i celou NAR.

Literatura

[1] WAGNER, Charles Peter. The new apostolic reformation.
[2] WAGNER, Charles Peter. Wrestling with alligators, prophets and theologians, s. 191.
[3] WAGNER, Charles Peter. Apostles today: biblical government for biblical power, s. 16.
[4] Tamtéž s. 17.
[5] V roce 1949 nejvyšší rada Assemblies of God vydala věroučné stanovisko, v němž konstatuje chybnou nauku hnutí Pozního deště o tom, že církev stojí na současném úřadu apoštolů a proroků. In: MENZIES, William W. Anointed to Serve, s. 325.
[6] Endtime Revival–Spirit-Led and Spirit-Controlled.
[7] Apostles and Prophets.
[8] The Kingdom of God.
[9] Spiritual Warfare (Attacks of Satan).
[10] Can born-again believers be demon possessed?
[11] Prophets and Personal Prophecies.
[12] Imparting of Spiritual Gifts.
[13] WILKERSON, David. The Dangers of the Gospel of Accommodation.
[14] NUNALLY, Wave. Učení o generačním prokletí.
[15] WOOD, George. The Laughing Revival.
[16] WOOD, George. Does Jesus Want His Church To Be This Way?, s. 12–13.
[17] Cultwatch.
[18] Apologetics Coordination Team.
[19] New Apostolic Reformation. Apologetics Index.
[20] WAGNER, Charles Peter. The New Apostolic Reformation: An Update by C. Peter Wagner.
[21] STEINKAMP, Orrel. Wagner’s NAR Chief Prophetess In Alaska.
[22] Muthee vysvětlil „Dominion Mandate“ (na základě Wagnerova učení). In: Thomas Muthee Sermon: Why Sarah Palin?
[23] STEINKAMP, Orrel. Wagner’s NAR Chief Prophetess In Alaska.
[24] Vicent spekuluje o tom, že Boží království začíná být uplatňováno na lidskou společnost na daném území a nakonec v globálním měřítku. Žil-li Adam v „Království“ a měl-li moc vládnout na Zemi, pak se tato vláda nyní uplatňuje nejprve na daném, lokálním území, ve společnosti, až nakonec v globálním měřítku, zrušením všech omezujících faktorů, které by tomu měly bránit, jako jsou autonomní samosprávné celky. Tyto myšlenky rozvíjí ve své knize. In: VINCENT, Alan. Království v celé slávě, s. 85,86–91.
[25] WILSON, Bruce. Palin's Churches and the New Apostolic Reformation.
[26] „A new charismatic Christian movement that seeks to take dominion over politics, business and culture in preparation for the end times and Jesus' return is becoming more of a presence in American politics.” In LECLAIRE, Jenifer. Peter Wagner Addresses Apostolic Influence on American Politics.
[27] „Gross asked Wagner about people in American politics being possessed by demons. His response: He doesn’t like to use the word „possessed“ because that means people don’t have any power of their own. Instead, Wagner said, he prefers words like afflicted or demonized. „But there are people who—yes, who are—who are directly affected by demons, not only in politics, but also in the arts, in the media and religion in the Christian church“, he told Gross. Gross also asked Wagner about statements made by Alice Patterson, a New Apostolic Reformation leader, while on stage at The Response. Patterson called the Democratic Party a demon structure. „I personally would not endorse each one of her statements and especially the statement about the Democratic Party being demonized, any more than the Republican Party is“, Wagner said. „I mean, I believe there's a lot of demonic control over Congress in general that needs to be dispersed“.“ In: Tamtéž.
[28] „We want to thank you again for the faithfulness to pray for Peter and Doris. Cindy Jacobs and I spoke last night and we both feel strongly that the warfare that is coming against Peter and Doris is a very high level of warfare. Especially, since Peter has been pulled into the public eye concerning the New Apostolic Reformation (NAR). Consequently, there are pagan websites that are speaking about and against the Wagners and those associated with them and their stance on spiritual warfare. We are also all aware that we are in a season of „demonic high worship/holy days“.“ Becca Greenwood, Prayer and Fasting Chain for the Wagners.
[29] WAGNER, Charles Peter. The New Apostolic Reformation: What Are Its Beliefs?
[30] Tamtéž.
[31] „Beyond that, I believe that prayer is two way, we speak to God and expect Him to speak with us. We can hear God’s voice. He also reveals new things to prophets as we have seen. The one major rule governing any new revelation from God is that it cannot contradict what has already been written in the Bible. It may supplement it, however.“ In: Tamtéž.
[32] Tamtéž.
[33] DRÁPAL, Dan. Apoštolská služba. s. 116.
[34] „I think the P.E.A.C.E. plan fits most comfortably into Phase One, the „social action“ phase of strategies for obeying God's cultural mandate. The Phase Two emphases on strategic-level spiritual warfare and associated activities have not been placed front and center. And crucial to Phase Three, as I am defining it, are such things as apostolic/prophetic government of the Church, the Church (including apostles) in the workplace, the great transfer of wealth, dominion theology and the 7-M mandate." In: WILSON, Bruce. Rick Warren's Disser­tation Advisor Leads Network Promoting Uganda Anti-Gay Bill.
[35] „A number of the observers pointed out that, in their research, they could not discover a formal NAR statement of faith. The reason for this is that none exists. We must keep in mind that the NAR is a movement; it is not an organization that one could join. There is substantial tacit unity among participants in NAR on the fundamental doctrines of the faith, but there is enormous diversity as to the various interpretations and applications of those doctrines, as well as how they would be prioritized in each individual case.“ In: WAGNER, Charles Peter. The New Apostolic Reformation: What Are Its Beliefs?
[36] WAGNER, Charles Peter. The New Apostolic Reformation: What Are Its Beliefs?
[37] About Global Spheres, Inc.
[38] „He created man and woman in His own image and has commissioned them to exercise dominion over His creation… We believe that the Church is commissioned to preach the Gospel to the world and to disciple the nations. We believe in the practical application of the Christian faith in everyday life and the need to minister to people everywhere and in every area of their lives, which includes not only the spiritual, but also the social, commercial, political and physical… Each believer has been divinely assigned a sphere of influence that they must bring under the dominion of Christ.“ In: Statement of Faith. International Coalition of Apostles.
[39] WAGNER, Charles Peter. The New Apostolic Reformation: What Are Its Beliefs?