Biblická apologetika

Reinhard Bonnke: kombajn žně poslední doby?

Souhrn věrouky

Reinhard Bonnke je znám svým zaujetím pro spásu světa a energickou evangelizací. Je přesvědčen, že první člověk, Adam, předal svojí neposlušností svět satanu, kterého posléze Kristus porazil na kříži a obsadil peklo, kde mu rozdrtil hlavu. Protože je satan takto přemožen, je třeba, aby věřící od něho převzali svět nazpět a umožnili Kristu velkolepý návrat na zemi, kde bude přijat. K tomu má dojít skrze evangelizaci světa, v níž má zásadní roli učení o Trojici a Duchu svatém. Duch svatý je tvůrcem všeho, přichází na svět po poradě Trojice a jedná na Kristova slova. Protože dnes Krista zastupuje na zemi církev, je Duch svatý závislý na tom, jak bude církev kázat Boží slovo, což záleží na jejím poznaní.

Jelikož církev od apoštolských dob ztratila správné učení o křtu v Duchu svatém a jeho moci a darech, musel Duch svatý zůstat ve skrytu. Teprve s příchodem letničního hnutí byl Duch znovu objeven, a proto také teprve nyní může jednat. Jeho jednání vyústí v dalekosáhlé probuzení poslední doby, kdy budou celé národy získány z moci pekla pro Krista, a svět tak bude vychvácen z rukou ďáblových do rukou Božích a připraven na Kristův návrat tím, že církev položí nepřátele k jeho nohám. Skrze církev tak bude skoncováno se zlem.

Každý věřící získává svým obrácením boží přirozenost, stává se vtělením Ducha a samotní věřící tvoří Tělo Kristovo, které zastupuje Krista na zemi. Kristus, který sám měl boží přirozenost, je pak jako člověk naplněný Duchem svatým modelem služby i pro dnešní církev. Každý věřící má rovněž schopnost víry, která je klíčem k úspěchu a na víře člověka záleží, zda Bůh bude či nebude jednat. Skrze víru mají věřící všemohoucího Boha ve svých rukou.

Věřící jsou k samotné evangelizaci zmocňování skrze křest Duchem svatým, který je součástí evangelizace a který je přijímán až milionem lidí najednou. Tímto způsobem má docházet k obrácení celých národů ke Kristu. Například Afrika je podle Bonnkeho již spasena. Tento křest je i součástí Bonnkeho evangelizací a je vyučován i na Konferencích ohně. Toto mohutné vylití „Ducha na všeliké tělo“ nakonec zlomí satanovi páteř. Tak dojde k vylidnění pekla a zaplnění nebe. Samotná evangelizace je proto chápána jako boj proti satanu a její nedílnou součástí je i uzdravení, které je vždy Boží vůlí a záleží na postoji a víře příjemce. Nemoc sama přitom pochází od satana. Součástí duchovního boje je i modlitba, která je chápána jako zbraň proti satanu. Stejně tak je součástí duchovního boje bitva mezi „pomazanými“, kteří budou stoupenci oněch nových letnic, a „antipomazanými“, kteří budou probuzení bránit a budou souzeni Bohem.

Závěr

Jméno Reinharda Bonnkeho není v České republice neznámé. Jeho zaujetí pro evangelium a bytostné nasazení může právem obdivovat leckterý zapálený křesťan. I on ovšem, stejně jako kterýkoliv jiný duchovní, neunikne Pavlovu: „je správné horlit, ale pro dobrou věc.“ (Ga 4,18) Zda je Bonnkeho učení dobré či ne, je zde ponecháno na soudu čtenáře. V každém případě však toto učení nelze považovat za klasické letniční.

Bonnke zde, stejně jako někteří další významní kazatelé, kteří v poslední době zavítali do ČR (Annacondia, Traut, Vincent… ) zastává – jak se snaží doložit tato studie – základy teologie Dominia neboli Království nyní. Tato teologie bývá sdílena řadou nezávislých charismatických hnutí, jako bylo Pastýřské hnutí, hnutí Víry, Prorocké hnutí a v poslední době zejména hnutí Nové apoštolské reformace.

Proti tomuto učení resp. z něho vycházejícím dílčím doktrínám, se několikrát opakovaně vyslovila Generální rada církve Assemblies of God, která je považována za představitele klasického letničního hnutí. Tato studie v žádném případě nehodnotí zbožnost ani motivy Reinharda Bonnkeho ani to, zda za ním zůstávají miliony spasených. Práce tudíž nemá primárně posuzující charakter, byť obsahuje kritické statě. Jejím cílem je – jak již bylo naznačeno – sumarizovat historii a vývoj Bonnkeho služby a popsat jeho zásadní věroučné důrazy.

Nakolik je tento popis objektivní a vypovídající nechť opět posoudí laskavý čtenář.

Autor studie je ale přesvědčen, že Reinharda Bonnkeho není, vzhledem k jeho věrouce i praxi, správné považovat za letničního evangelistu.