Reinhard Bonnke: kombajn žně poslední doby?
Úvod
Reinhard Bonnke je, alespoň mezi letničními a charismatickými křesťany na území bývalého Československa, uznáván jako špičkový evangelista. Opakovaně navštívil Českou republiku a jeho panoramatické fotografie, kde káže statisícům Afričanů, zdobí pracovnu nejednoho letničního pastora. Bonnke byl opakovaně i vítaným řečníkem na mezinárodních letničních konferencích a časopis Assemblies of God, Enrichment Journal, chápe jeho organizaci CfaN jako letniční. Image klasického letničního mu otevírá dveře i v zemích třetího světa, které jsou pentekostalismu obvykle otevřené, jako je například Argentina. Zde jeho přítomnost například petrifikovala do té doby málo známého kazatele Claudio Freidzona v očích střední třídy Argentinců.
V mezinárodním slovníku Letničního a charismatického hnutí jsou pak zdůrazněny Bonnkeho kořeny v jednom ze svého času nejkonzervativnějších letničních hnutí v Evropě, Svazu svobodných letničních církví, v jehož čele stál teolog Reinhold Ulonska. A nejen to, Bonnke nabyl vzdělání na biblické škole ve Welsu, která díky svému konzervatismu dokonce nebyla letniční, s čímž měly jeho církevní autority v Německu zpočátku velký problém.
Na první pohled nás ovšem může zaujmout, že Reinhard Bonnke je rozkročen poněkud extenzivněji, než klasický penetkostál. A to směrem k učitelům prosperity. Jeho kampaně sponzoruje Kenneth Copeland Ministry, jejíž představitel popírá, že by Kristova tělesná smrt byla dostatečná pro spásu, vyznává učení, že se Ježíš na kříži a později v pekle proměnil v satanské stvoření a je přesvědčen, že každý křesťan má nezadatelné právo být zdravý, úspěšný a bohatý. Stejně tak ho lze vidět vedle pastorů hnutí prosperity v Africe jako je Ray McCaulley nebo vedle evangelisty prosperity par exellance Bennyho Hinna, na jehož svatebním obřadu po rozvodu obnoveném manželství dokonce držel hlavní řeč. Samotní představitelé hnutí prosperity, resp. u nás lépe známého pod názvem hnutí Víry, pak hledí k Bonnkemu s velkým respektem. Například slovenský časopis Logos, který se rovněž hlásí k hnutí Víry, a který jinak přináší i velmi zajímavé a podnětné články, píše o Bonnkem – v souladu s jeho pojetím – jako o „kombajnu poslední žně“. Tyto skutečnosti vedly některé konzervativní letniční k tomu, že se k osobě Reinharda Bonnkeho staví minimálně rezervovaně, jelikož se sami od učení prosperity distancují.
Když se v roce 1994 konala z iniciativy Apoštolské církve konference o hnutí Víry, která měla za cíl oddělit hnutí prosperity od letničního hnutí, byli účastníci přípravných seminářů udiveni, jelikož přednášející švédský letniční doktorand zmínil jeho jméno v souvislosti s hnutím Víry. Pokud by se tehdy prokázalo, že Bonnke zastává učení tohoto hnutí, měla by více než k jeho osobě vstřícná Apoštolská církev podle mne závažný problém. Měl jsem tehdy pocit, že ve chvíli, kdy lektor zpozoroval překvapivou reakci při zmínce jména Reinhard Bonnke, tuto skutečnost ve svých přednáškách již nezmiňoval.
Cílem této práce nebude detailně prozkoumat službu Reinharda Bonnkeho. To by vzhledem k jeho rozsáhlému působení na tak omezeném prostoru ani nebylo možné. Záměrem je, na akcentovaných životopisných úsecích a na typických aspektech jeho učení zjistit, kam je ho teologicky možné zařadit. Jedná se skutečně o letničního evangelistu nebo jej můžeme postavit vedle Kennetha Hagina, Joele Osteena, Joyce Mayers nebo svého času i Ulfa Ekmana? Jelikož Konference ohně Reinharda Bonnkeho byla v uplynulých třech letech snad nejmasovější církevní akcí jak v Čechách (Brno 2011), tak i na Slovensku (Košice 2013), vidím jako potřebné jeho službu a věrouku z tohoto zorného úhlu popsat.