Biblické doktríny z letniční perspektivy - recenze
Když jsem před třinácti lety, s bázní a chvěním, zakládal tyto stránky, jejich primárním cílem bylo poukázat na nebiblická e excentrická učení, kterým se v té době otevírala česká církev. Jednalo se převážně o Torontské požehnání s kořeny v hnutí Víry. Tématika příspěvků proto byla velmi zúžená a měla být alternativou k informacím, které se oficiálně dostávaly letničním a charismatikům. Jejich cílem byla snaha co možná nejméně zkresleně prezentovat klasické letniční učení, a proto je v logu stránek i znak Assemblies of God.
Zaměření stránek není dodnes široce ekumenické a na těchto letničních pozicích stojí dodnes. Až na jednu nebo dvě výjimky jsem zde ale nedával články, které obhajují křest Duchem svatým nebo mluvení jazyky jakožto počáteční verifikaci této zkušenosti. Jednoduše proto, že jsem to nepovažoval za důležité z hlediska čtenářů. Bylo by to nošením dříví do lesa. Přesto mi zpočátku řada lidí vytýkala, že píšu o nějakém „virtuálním“ nebo „utopickém“ pentekostalismu, protože AC, KS, SŽ nebo JB, to jsou přece všechno letniční církve, a proč zde tedy diferencovat. Hledání rozdílů přece vede k rozdělení a my máme být jedno. Dlouhou dobu nebyla v ČR nějaká dostupná publikace, která by jasně definovala, co to tedy letniční učení je. Mnoho křesťanů proto mělo mylný dojem, že Derek Prince nebo John Wimber jsou letničními autory. Existovaly zde sice vynikající knížky od Reinholda Ulonsky o duchovních darech a duchovních úřadech, ale ty byly monotematické, nikoliv systematické. Až později se objevila taktéž vynikající Hortonova Sytematická teologie, nicméně ta mnohé odrazovala rozsahem a školeným jazykem. Přesto je svým způsobem dodnes jedinečným letničním dílem přeloženým do češtiny.
V dnešní době – podle mých zkušeností – existuje opravdu velké množství lidí, kteří opouští řady letničních a charismatiků, protože s těmito hnutími učinili špatnou zkušenost. Někteří jsou přesvědčeni, že na vině je špatná teologie. Mají samozřejmě, alespoň částečně, pravdu. Podotýkám ovšem, že to nebyla obvykle letniční teologie, ale často její hypercharismatická karikatura.
Dlouhou dobu, krom výše uvedeného Hortona, nebyla v ČR publikace, která by shrnovala nauku klasického letničního hnutí. Jiná situace byla v Anglii, Německu nebo ve Skandinávii, kde působili a publikovali vzdělaní letniční teologové. V roce 2012 měl však Křesťanský život šťastnou ruku a vydal publikaci klasického letničního teologa a historika W. Menziese „Biblické doktríny z letniční perspektivy“. Není divu, že v předmluvě je naznačeno, že si jsou čeští vydavatelé vědomi, že se může i jejich „vlastní teologická reflexe biblických pravd v dílčích bodech lišit od této klasické teologické pozice“. Přesto je ctí odvaha, že tuto práci vydali. Doufejme jen, že bude jejich čtenářům umožněno nejen tuto knihu číst, ale i věřit a obhajovat tyto nauky, pokud je shledají za pravdivé.
Kniha je členěna do 16 kapitol, které odpovídají hlavním naukám církve Assemblies of God.
1. Inspirace Písma
2. Jediný pravý Bůh
3. Božství Pána Ježíše Krista
4. Pád člověka
5. Spása člověka
6. Ustanovení daná církvi
7. Křest v Duchu svatém
8. Prvotní fyzický důkaz křtu v Duchu svatém
9. Posvěcení
10. Církev a její poslání
11. Služba v církvi
12. Nadpřirozené uzdravení
13. Požehnaná naděje
14. Tisíciletá vláda Ježíše Krista
15. Poslední soud
16. Nové nebe a nová země
Závěrem bych jen poznamenal, že se nedomnívám, že by letniční teologie musela nutně být nějak lepší než ostatní teologické systémy. Její implicitní, pneumatologický restauracionismus bude jistě terčem kritiky konzervativních křesťanů. Letniční teologii je proto třeba kriticky promýšlet ve vztahu například k reformované teologií, k luteránství nebo k dialektické teologii. Pokud ovšem chceme učiniti komparativně symbolickou reflexi, je třeba vycházet z něčeho, co je hmatatelné a fixované. Zatímco například charismatická teologie se často jeví jako neuchopitelná, letniční teologie nabízí ucelené dogma.
Věřím proto, že tato kniha může posloužit jak samotným letničním, aby si mohli uvědomit, co jejich hnutí ve skutečnosti učí, tak jejich kritikům, aby nebojovali s jakýmsi „globálním charismatismem“, vůči kterému se i klasická letniční teologie nezřídka vymezuje.
Přestože vím, že žádný teologický systém není bezchybný a že i letniční teologie má svá slabá místa, je to systém, s kterým se ztotožňuji a jehož kritiku tedy mohu vztáhnout i na své vlastní vyznání.
Knihu je možné objednat zde