Existuje v ČR zdravá letniční praxe?
V poslední době se stále více dostávám do kontaktu s lidmi, kteří opustili letniční a charismatické sbory. Někteří mi napíší, jiní navštíví naše shromáždění. Velikost tohoto hromadného exodu jde tak odhadem do stovek, i když se setkávám jen s jednotlivci. Často totiž jde o celé skupiny. Příběhy těchto lidí jsou si podobné, dalo by se říci, jako psané přes kopírák.
Ano, mnohým bylo jasné, že k tomuto jednou dojde, že lidé nevydrží tam, kde se rozhostilo falešné učení. Tito lidé –téměř beze zbytku – prožívají jednu věc: protože se setkali s falešnou praxí duchovních darů, falešnými proroctvími o probuzení, falešnými proklamacemi o uzdravení a manifestací lidské síly autorit, vydávanou za moc Ducha svatého, mají problémy s duchovními dary. Ve svém křesťanském životě se setkali obvykle s tím, že jim byly padělky podávány jako pravé dary a mnozí jsou nyní náchylní k tomu úplně tyto věci zavrhnout. Ostatně, není se co divit, pokud se setkáváme s padělky a neznáme originál, jsme pak nakloněni věřit, že vše jsou jenom napodobeniny.
Mám proti některým (zdaleka ale ne všem) těmto lidem jednu výhodu. Ačkoliv pocházím ze sboru, který měl obvykle velké sklony k proroctví, jednoduše jsem všemu nevěřil. Tedy ne hned, sám jsem spáchal několik falešných proroctví, ale postupem času jsem viděl, že tyto věci jsou až příliš často vedle. Není například pastoraci možné řešit tím, že z kazatelny někdo snad v dobré víře prorokuje to, co si přeje, aby lidé činili.
Proč jsem ovšem mnohému nenaletěl, bylo to, že jsem se setkal s opravdovým proroctvím, které se naplnilo do písmene. Dlouhé roky jsem jezdil za bývalým biskupem Apoštolské církve, a kdo poznal jeho službu před dobou Claudia Freidzona, mi může dát za pravdu, že tento muž skutečně sloužil jako prorok. To, co jsem se od něho naučil, jak na poli osobní zbožnosti, tak boží moudrosti, z toho žiji v mnohém dodnes. A nebyl sám, kdo mi byl vzorem. Už tehdy zde ovšem byly dost nebezpečné zárodky učení o nedotknutelnosti lidských autorit, které jsem neviděl. V Praze na biblické hodině KS někdy v roce 1991 v Ládví, jsem slyšel opravdový výklad jazyků, který se mne hluboce dotkl. Od té doby jsem ale také slyšel množství vyfabrikovaných výkladů a falešná proroctví, ale věřím, že v 80. a 90. letech v ČR vzniklo skutečně letniční resp. charismatické probuzení.
Jenže pak přišli mezi charismatiky Kansaští proroci jako Jim Goll a později Rick Joyner, přijížděl Wolfhard Margies, byla konference a dřívější setkání s Derekem Princem, exploze Haginových brožur, až po nedávného Alana Vincenta a Boží moc se vytrácela. Byla nahrazována zdramatizovanou bohoslužbou a duchovním divadlem. Stejně tak letniční měli o něco později svého Claudio Freidzona, Carlose Annacondiu a v posledku skupinkové sbory a Eda Trauta. Po těchto mužích a jejich učení spolu s nenaplněnými proroctvími nastala spoušť. Samozřejmě, nepřišlo to ze dne na den, ale když dnes vidím tu pohromu v lidských životech, ta ničivá síla bludu je opravdu strašná a devastující. Nejde to jistě paušalizovat, příčinou krize je více faktorů a vinu neseme všichni. Možná jsme mnozí mohli kritizovat dříve a více nahlas. Na druhou stranu každý, kdo se setkal s důmyslným systémem autorit nastaveným tak, aby tato učení konzervoval a bránil před kritikou, asi ví, že to není vůbec snadné. Znám ovšem i jednoho biblického učitele, který viděl mnohé, ale po léta takticky mlčel, snad z obav, aby neohrozil své postavení, či snad Boží dílo. A nebyl, tuším, jediným.
Mnoho lidí se dnes ptá, zda ještě dnes vůbec existuje pravá duchovní zkušenost. Jsem přesvědčen, že ano, ale nedokázal bych doporučit nějaký letniční nebo charismatický sbor, a to jednoduše proto, že nevím… Co bych však mohl doporučit a proč tento článek píši, je podle mého soudu zdravé učení ohledně duchovních darů, které stále přetrvává v knihách, které jsou v církvích často na periferi, již se nově nevydávají, ale které jsou stále k mání. Pokud chcete nějaké doporučení, čistě mé, tedy subjektivní, dám Vám několik rad. Řadu z následujících titulů je možné získat zdarma stažením:
Z pneumatologie
Reinhold Ulonska, Duchovní dary
Reinhold Ulonska, Úřady
v církvi
Ze systematické teologie
Wiliam W. Menzies a Stanley M. Horton, Biblické
doktríny
Stanley M. Horton a kolektiv, Systematická
teologie
Studijní
Bible s výkladovými poznámkami
Z beletrie
David Wilkerson, Dýka a
kříž
David Wilkerson, Začalo
to dýkou a křížem
Nicky Cruz, Utíkej,
malý utíkej
Stanley Frodsham, Apoštol
víry
Bruce Olson, Bručko
Z apologetiky
John Stetz, Svrablavé
uši
Daniel R. McConnell, Jiné
evangelium
Dave Hunt, Svod
křesťanství
George Wood, Probuzení
smíchu
Knih existuje samozřejmě celá řada, ale zde jsem vybral jen některé. Možná po jejich přečtení budete trochu překvapeni, jak se praxe současného letničního a charismatického hnutí velmi liší od těchto „starých pecek“. Mnohé z nich vydal letniční Křesťanský život a domnívám se, že k některým z nich by se už dnes ani nehlásil.
K nahlédnutí dávám zajímavý dokument, ke kterému se záměrně nijak nevyjadřuji. Doporučuji však přečíst si komentáře pod videem.
Závěrem bych si dovolil varovat před drtivou většinou toho (i když ne všeho), co je publikováno na stránkách: http://www.knihy.own.cz/