Síť křesťanských učitelů?

Odpovědnost křesťanských pedagogů
Nejsem sice učitelem na střední nebo základní škole, učím poněkud odrostlejší děti ve věku cca 18 – 24 let, nicméně uvědomuji si nemalou zodpovědnost za své chování. Křesťanský učitel tak nějak reprezentuje křesťanství v očích svých studentů. Nedávno jsem například dostal pozvání od svazu studentů farmacie na Slovensku přednášet o homeopatii na jejich setkání. No a studenti samozřejmě používají internet a zjistí si, proč mi mimo jiné vadí nejen homeopatie, ale i řada jiných věcí, které se neslučují s mým přesvědčením.
Studenti jsou samozřejmě chtiví zápočtů a zkoušek a málokdo z nich dokáže otevřeně svým učitelům říci, co si o nich myslí. Pokud to někdo udělá, budí můj respekt. Většina ovšem raději na oko souhlasí se vším, co učitel sděluje, protože samozřejmě chtějí projít školou s co nejmenším odporem. Nicméně myslí si své.
Protože jsou dnes církve lačné restitucí, jejich kredit ve společnosti není už indiferentní, ale spíše záporný. Mám proto oproti jiným křesťanům tu výhodu, že jsem exkomunikovaným z církve, která těchto peněz nárokuje značné množství. Nejsem tudíž až takovým kamenem úrazu.
Proč ovšem píši tento úvod? Jednoduše proto, že si uvědomuji, že místo učitele není místem evangelizátora, ale svědka Kristova. Člověk není v zaměstnání proto, aby propagoval nebo posiloval vliv křesťanství, ale aby svými činy, postoji a charakterem byl svědkem Pána Ježíše Krista. V této věci mám ovšem co dohánět a někdy v ní zcela selhávám. Proto si dokáži představit, že křesťanští učitelé mohou hledat posilu jeden u druhého, případně mohou uvítat například různá zájmová sdružení, či platformy pro sdílení názorů. A právě toto je věc, na které mohou profitovat různé skupiny, které nabízejí „jak na to“… Mohou nabídnout balíček, školení, setkání… Ovšem zde je nutné dobře rozlišovat.
Lesk a bída paracírkevních organizací
Ano, mluvím o iniciativě Síť křesťanských učitelů, kterou zaštiťuje manažersky orientovaná organizace Česká evangelikální aliance. Podíváme-li se ovšem blíže, uvidíme, že v pozadí stojí i Křesťanská akademie mladých. Tato velmi aktivní paracírkevní mládežnická organizace dokázala – vlivem své zakotvenosti v hnutí církevního i růstu – profitovat ze zájmu o růst církví a nabízí nejrůznější manažerské dovednosti, jak vzbudit pozornost, jak zaujmout a nadchnout mladé lidi, jak se naučit posílit svůj vliv na své okolí apod.
Je zde ovšem malý problém. Paracírkevní organizace není institucí, která má mandát vést nebo vyučovat. Učení, misie nebo učednictví je mandátem místní církve, případně denominace. A toto KAM a jemu podobné organizace zřejmě odmítá respektovat. Jak to může dopadnout, když se církev tomuto, často agresivnímu stylu vymezí, ukazují webové stránky sesterské organizace KOMPAS. Je zde malá ukázka, jak to vypadá, když paracírkevní organizace vyhlásí válku denominaci, která se vzepře jejímu vlivu a nedovolí, aby tato vnášela své metody do jejího dorostu. Množství zveřejněných dopisů, majících za cíl ukázat, jak to KOMPAS myslí dobře, a jak je pro něho nebezpečné, když si samotná církev chce sama ohlídat svůj dorost, mluví samo za sebe.
Netvrdím, že fandím některým luteránským doktrínám nebo izolacionismu, ale byl jsem ze své bývalé církve vyučen, že musím respektovat denominační hranice a nezasahovat do autonomie jiných církví. Nesouhlasím ve všem například s Augsburským vyznáním víry, ale v žádném případě nebudu podkopávat praxi církve a její učení, pokud navíc nejsem jejím členem a pokud nestojím například v nějakém jejím úřadu. Jednoduše byl jsem vyučen nepřelézat ohrady. Mohu psát a diskutovat, mohu se hádat, ale nezaložím školící centrum pro členy jiných církví v rozporu s jejich směřováním, dokonce bez získání jejich souhlasu, abych získal v dané denominaci vliv.
Cíle Sítě křesťanských učitelů
Ale vraťme se k Síti křesťanských učitelů. Když se podívám na její jednotlivé programové body a když je srovnám s učením a praxí KAMu, zarazí mne jedna věc. Podívejme se dobře na zde uvedené cíle, kde se například uvádí:
„Propojení křesťanů působících ve školách; posílení křesťanského vlivu v českých školách; propojení s obdobnými profesními skupinami v zahraničí; sdílení know-how a materiálů; propojení na Facebook skupině Křesťané ve školství; emailové aktuality, pozvánky, materiály, inspirace; sadu Exit316 do škol pro přihlášené; databáze křesťanských lektorů působících na školách; konference – setkání SKU jednou ročně; distribuce vhodných křesťanských materiálů z českých zdrojů i zahraničí; příprava balíčků Projektových dnů např. „O čem je Bible“ atd.; podpora Etické výchovy a angažovanosti křesťanů; učitel jako vedoucí, vzor, poradce – v osobním vztahu s žáky atd.; kurikulární podpora křesťanského vlivu“.
Trochu mi zde uniká smysl vytváření profesních křesťanských cechů, ve kterých se mají šířit zahraniční materiály a které mají za cíl posilovat vliv křesťanství. Mnoho křesťanů dnes ztrácí pojem o důležitosti jejich místního sboru a jejich denominace. Denominace jsou často dokonce něčím, proti čemu většina paracírkevních oraganizací vytrvale, skrytě, či otevřeně bojuje. Denominace totiž formulují své věroučené pohledy, které jsou často se směřováním paracírkevních organizací v rozporu. A tak se buď paracírkevním, často hmotně dobře zajištěným organizacím, podaří získat vliv v denominacích (mohl bych jmenovat konkrétní případy v jednotlivých církvích v ČR, ale neudělám to) nebo vyhlásí denominaci válku, jako je to v případě slovenské ECAV.

Z programových bodů plyne, že organizace křesťanských učitelů má zřejmě propagovat Exit 316, který ovšem získané mládežníky bude směřovat, přímo, či nepřímo, do sítí vytvořených KAMem a do rukou proškolených církevních pracovníků. Ale budiž, Bůh si používá lidi, nikoliv instituce. Nicméně po prostudování materiálů KAM se neubráním dojmu, že evangelium je v pojetí KAMu spíše systém „know how“ na základě manažerských dovedností, pastorace je zde spíše technikou moderní psychologie a misie je zde pojata jako marketing. Když si čtu různé KAMácké manuály, mám pocit, že jsem se ocitl deset let nazpět, kdy jsem byl jako výzkumný pracovník podroben různým firemním školením v nesrozumitelném marketspeaku, tvořeným bizarní směsí češtiny a angličtiny. Naše firma měla „strategické partnery“, vytvářela různé sítě a skupiny, dával se důraz na „lídršip“, týmovou práci, budoval se „team building“ apod. Zkusme se ovšem podívat na stav českého průmyslu, jak skončil po podobných zahraničních akvizicích a intervencích. Podotýkám, že má firma již neexistuje. Zakoupil ji totiž další „strategický partner“.
Nezastupitelná úloha církví k vystrojení svatých
A tak milý kolego, učiteli. Možná máš více zkušeností, než já. Přesto bych ti velmi rád dal jednu radu. Nepotřebuješ sítě a weby ani facebooky k tomu, abys mohl být svědkem svým žákům. Netvrdím, že to není užitečné a sám jsem fandou moderních způsobů sdílení. Nepotřebujeme ale posilovat vliv křesťanství manažerskými dovednostmi a vytvářet sítě pod supervizí KAMu. Nepotřebuješ být zákazníkem ani dealerem zahraničních, často pseudokřesťanských manuálů (ale možná některé budou dobré a užitečné). Modli se za své studenty, připravuj se kvalitně na výuku a vycházej svým studentům maximálně vstříc. Nemluv o žácích hanlivě se svými kolegy. Buď laskavý, spolehlivý, ale spravedlivý. Posilu hledej především u svého Pána a poté ve svém sboru. Pán dal tvému společenství dost prostředků, jak ti efektivně pomoci. Bůh dá moudrost tvým přátelům, tvému kazateli a tvým starším, budeš-li potřeba pomoct. Uvědom si, že tvé povolání není nikterak výjimečné. Nejsi žádnou elitou, nejsi o nic důležitější než prodavač nebo automechanik. Tvé akademické tituly nemají před Bohem žádnou váhu, jsou čistě pracovním nástrojem.
Zamysli se, zda chceš posloužit propagaci postmoderních výdobytků a posílit vliv často agresivních marketingových organizací pod líbivými hesly nebo zda chceš být odpovědným svědkem Pána Ježíše Krista, kterému je skrze modlitbu, četbu Písma a společenství v církvi dáno vše potřebné. Jistě je třeba se vzdělávat a využívat možností znalostí zkušenějších, navštěvovat konference a nechat se poučit, ale vždy s rozumem, obezřetností a modlitbou na rtech.