Laskavá prosba ke čtenářům Biblické apologetiky
Vážení čtenáři,
děkuji mnohokrát Vám všem za všechny dopisy povzbuzení, i za ty, kde se na mne obracíte s nějakou prosbou. Opravdu si jich všech moc vážím a mnoho pro mne znamenají! Rád bych Vám ale upřímně sdělil jednu skutečnost. Není v mých silách Vám všem řádně odpovědět, pokud bych se nechtěl omezit na pár zdvořilých vět. Nejsem duchovním ani profesionálním teologem. Zdaleka se neorientuji ve všemožných směrech a hnutích. Přesto od Vás dostávám opakovaně především jednu otázku, na kterou jsem se rozhodl odpovědět poněkud obecněji. Ta otázka zní – v různé modifikaci – „Kde naleznu nějakou normální církev?“ nebo „čemu v tom zmatku kolem mám vlastně věřit?“
Necítím se vůbec povolán k tomu Vám doporučovat nějaký konkrétní sbor nebo církev nebo s konečnou platnosti říci, které učení je to správné. A mám-li být upřímný, ani bych to s čistým svědomím v době, ve které nyní žijeme, před Bohem nedokázal. Dokonce se na mne někteří lidé, které ani neznám, obrátili s tím, kam by mohli poukázat nějaké finance na dobré dílo. Zcela upřímně, nevím. Podle mého odhadu dnes peníze nejsou tím, co by církvím chybělo. Ale určitě je kolem nás mnoho potřebných lidí, kterým s radostí můžeme pomoci, zvláště, budou-li navíc věřící. Věřím, že každý můžeme o někom vědět.
Rozhodl jsem se ale dát jednu univerzální radu. Učinil jsem tak prostřednictvím kázání Olovnice a kyvadlo. Zároveň Vám mohu doporučit odkazem jeden článek, který se těmto věcem věnuje. Pročež Vás prosím, zvažujte to s kritickou myslí a kritickým duchem.
Nehledejme odpovědi pouze na Internetu, pokud nás k tomu konkrétně nepovede Duch svatý. Najděme si čas číst Bibli a modlit se. Mnoho lidí se dostalo do zmatků jen proto, že dali více na názory lidí než na to, co jim skrze své Slovo sdělil Duch svatý. Nejsme ale naštěstí spasení skrze dokonalé poznání nebo správné učení a Bůh nikdy nepočítal s tím, že něčemu plně porozumíme. Křesťanství je vztah. Ne vztah s člověkem, který toto slovo často používá k tomu, aby fixoval lidi na sebe, ale vztah s Bohem. Nedomnívejme se, že správný sbor nebo správný učitel vše vyřeší. Není to člověk, kdo nás nasměruje ke správnému sboru. Naopak, je to ten jediný a neomylný Učitel, který nás sám uvede k dalším Božím dětem. Nedělejme tu chybu, abychom hledali prostředníky k Bohu. Opak je pravdou. Společenství s lidmi resp. s církví je nutné a důležité, ale nikdy nám nenahradí vztah s Bohem a domnívám se, že lidé dnes začínají ze špatného konce.
Pokud prožíváte boje zmatky a zklamání ze současného stavu církve, je zde jedno zaslíbení:
„Všechnu svou starost vložte na něj, neboť mu na vás záleží. Buďte střízliví! Buďte bdělí! Váš protivník, ďábel, obchází jako lev řvoucí a hledá, koho by pohltil. Vzepřete se mu, zakotveni ve víře, a pamatujte, že vaši bratří všude ve světě procházejí týmž utrpením jako vy. A Bůh veškeré milosti, který vás povolal ke své věčné slávě v Kristu, po krátkém utrpení vás obnoví, utvrdí, posílí a postaví na pevný základ. Jemu náleží panství na věky věků! Amen“.
v Kristu,
Aleš Franc
P. S.
Tento veřejný dopis není psán proto, že bych se zdráhal pomoct nebo odpovědět. Není ani pobídkou k tomu, abyste mi nepsali. Je to jen snaha o střízlivou odpověď v tom smyslu, že si uvědomuji, že jsem velmi omezený, limitovaný člověk, jak svým poznáním, tak svými schopnostmi.