Zpět na „S nadsázkou“
Rukojeť restitučního aktivisty
Protože se při vymáhání náhad a odškodnění církvím objevují někdy záludné protiargumenty oponentů, nabízím malé desatero, jak postupovat při internetových diskusích. Jde o návod pro ekumenické resp. katolické aktivisty, jak postupovat v debatách ohledně vytváření veřejného mínění, týkajícího se církevních restitucí.
- Je třeba opakovat heslo, že co bylo ukradeno, je třeba vrátit. Zásadně je ovšem třeba se vyhnout otázce kým, co a kdy bylo ukradeno. Stačí opakovat první větu.
- Je třeba vytvořit povědomí, že tento majetek římskokatolické církvi patřil vždy. Pokud by někdo tvrdil, že patřil dříve českým stavům, je třeba začít o nich mluvit jako o husitech nebo banditech a zločincích, a že z jejich majetku nedostala církev nic. Zásadně ale nediskutujte o katolických rodech, které pak majetek odevzdávaly církvi.
- Pokud někdo bude tvrdit, že řkc neměla k majetku dispoziční právo, je třeba říci, že by uvedení do původního stavu odporovalo Listině práv a svobod. Tím oponenta znejistíte a objedete faktický stav dané věci.
- Pokud někdo začne tvrdit něco, co nelze vyvrátit, je třeba vytvořit dojem, že každý oponent restitucí je komunista nebo alespoň jeho prastrýček byl v KSČ. Na komunistickou minulost jsou disidenti, kteří často stojí v klíčových pozicích, velmi hákliví.
- Je třeba vytvořit dojem, že stát na restitucích vydělá. Majetek je totiž zablokován a stát nemá tudíž z něho výnosy, což se nyní změní. Je ovšem třeba pomlčet, proč blokační paragraf existuje, kdy a kým byl vytvořen a prosazen!
- Je třeba neustále opakovat, že římskokatolická církev chce zaplatiti nekatolické církve. Je ovšem třeba vyhnout se tomu, že mají být zaplaceny z předpokládaného majetku, který nyní patří státu.
- Pokud někdo bude mluvit o prolomení roku 1948, je třeba přiznat, že jde o navrácení majetku například na základě důsledků pozemkové reformy z roku 1947, ale je třeba tvrdit, že po roce 1948 bylo znemožněno vyplacení náhrady uvedené již v roce 1947. Tím důsledky z roku 1947 přemístíte do roku 1948.
- Pokud někdo bude tvrdit, že budou znevýhodněni jiní restituenti, je třeba říci, že to není pravda a že podobně odškodněni mohou být všichni restituenti.
- Pokud někdo bude tvrdit, že neexistuje seznam majetku, na jehož základě vyplynula suma 135 miliard, je třeba říci, že někde určitě existuje a že ho zcela jistě někdo někde viděl, ale v žádném případě nesmí být poskytnut veřejnosti. Pak by lidé radili katolíkům co restituovat. Případně můžete dát například link na nějaké „divoké“ a neověřené seznamy.
- Pokud někdo zpochybní výpočty na základě deklarovaných cen, je třeba říci, že proběhl audit firmou Ernst&Young, nicméně příliš nerozebírejte, co tato firma posuzovala a jaká dostala vstupní data.
Pokoj a dobro všem lidem dobré (prorestituční) vůle!