Reakce Tomáše Kábrta na práci Historie a teologie adventismu
Přelomové dílo Aleše France z roku 1999, tolik populární a citované mezi adventistickými cimrmanology, tedy zásluhou ctihodné bánskobystrické pedagogické fakulty vstoupilo na akademickou půdu, navíc patřičně rozvedeno a doplněno, dokonce i o příčný průřez mozkovými laloky Ellen Whiteové s vysvětlivky v jazyce anglickém…
Dr. Franc rozhodl se podle svých slov k tomuto historickému počinu proto, že Církev adventistů na rok 2013 plánuje distribuci adventistické literatury. My, jeho intelektuálních perel dychtiví čtenáři a obdivovatelé, se tak můžeme nadít i dalších a dalších myslitelových „upgradů“, neboť, hle, církev adventistů distribuuje a chystá se nadále distribuovat adventistickou literaturu každičký Boží rok!
Dr. Franc ve svém nejnovějším recyklátu opět prokázal svůj pověstný, zcela neotřelý tvůrčí až umělecký přístup k faktům a jejich zdrojům. Kupříkladu své senzační odhalení, že „existují například studie, které se snaží dokumentovat podobnosti mezi pracemi zakladatele mormonismu Josepha Smithe (1805 – 1844)“ podkládá se samozřejmostí a nekompromisní odvahou sobě vlastní v příloze své diplomové práce podivuhodnými citacemi těchto „studií“ ze zcela anonymního webu údajných „bývalých adventistů“. A považte: mormon Smith, mezi jehož pracemi překvapivě zjištěny podobnosti, používal prý podobné pojmy jako Francem neurologicko-chirurgicky posmrtně dálkově a nadčasově analyzovaná Ellen Whiteová. Těmito pojmy pak jsou „duch prorocký“, „svědectví“, „satan“ a dokonce i „pravda“ (tučně zvýrazněno).
S podobnou vědeckofantastickou kuráží a pravou lehkostí génia dr. Franc odkazuje na údaje z Wikipedie, nijak se nelekaje ani takových nástrah, jako je výslovné upozornění redakce těchto stránek lidové tvořivosti tučnými verzálkami, že „WIKIPEDIE NEPOSKYTUJE ŽÁDNÉ ZÁRUKY SPRÁVNOSTI“. Zhusta náš apologet odkazuje dokonce i na prakticky výhradně anonymní pavlačový web Granosalis, a těm, kteří se v tomto divokém internetovém reji masek výjimečně podepisují svým vlastním jménem, jako například mně, zase neváhá ve své podtatranské diplomové práci s detailním příslušenstvím připisovat i věty, kterých jsem se nikdy v životě nedopustil a rozhodně se s nimi ani neztotožňuji. Jaký to tvůrčí rozlet, jaká svoboda akademikova!
Ano, a proč vlastně rozlišovat mezi oficiálním učením pranýřované církve adventistů a volně publikovanými hojnými soukromými názory zástupů adventistických teologů a dalších autorů jako Ellen Whiteová? Pryč s takovými titěrnostmi, dějinný úkol varovat lidstvo před plíživou hrozbou distribuce adventistické literatury je přednější. Hereze spisovatelčina je zde pak příkladně demaskována například na její skandální argumentaci proti rasismu, totiž že „Bůh je Otcem všech“. Proti tomu dr. Franc neohroženě brání pravou víru bytostně protichůdnou citací proroka Malachiáše: „Což nás nestvořil jediný Bůh?“
Nezbývá než vzdát hold našemu novodobému badateli slepých uliček. Zejména pak za objasnění samotné esence pomýlení adventistického věroučného systému, spočívající podle dr. France v tom, že se „často liší od toho, který bývá sdílen většinou křesťanských církví“. Především pak, dodejme s lidským porozuměním, od toho, který vyznává zbrusu nově diplomovaný Aleš Franc.
(autor je vedoucím oddělení komunikace Církve adventistů sedmého dne)
Komentář je zde
Práce je zde