Historie a teologie adventismu - rozšířené, přepracované a doplněné vydání
Tato diplomová práce vznikla rozšířením seminární práce, která se zabývala obecně věroukou a krátkou historií adventistického hnutí. Dále se zaměřovala na konkrétní denominaci, která z tohoto hnutí vyšla, a která se konstituovala pod celosvětovým názvem Církev adventistů sedmého dne (dále jen CASD). Její původní verze však spadá až do roku 1999, kdy její autor, v té době poradce ÚR Apoštolské církve, ji napsal pro potřebu kazatelů své církve.
Podnětem k sepsání práce byla celosvětová akce NET98, ve které teologové CASD nabídli i příslušníkům jiných církví vzdělávání pomocí biblických kurzů. V těchto kurzech pak byli uchazeči školeni v učení adventismu a následně vyzváni k opuštění svých církví a vstupu do Církve adventistů sedmého dne. Z tohoto důvodu pak někteří, zejména mladí a neupevnění, i když upřímně věřící členové církví, začali pochybovat o některých biblických učeních, které byly a jsou prakticky všemi křesťanskými církvemi považovány za ortodoxní.
Tento akt, který mohl být příslušníky jiných církví pochopen jako skandální, byl i důvodem k hlubší reflexi předkládaných kurzů a jejich komparaci s oficiálními věroučnými tezemi CASD. Bylo shledáno, že v kurzech je předkládáno standardní adventistické učení, které bylo již v minulosti některými konzervativními teology, například v Čechách, v rámci křesťanského dogmatu, rozeznáno jako heterodoxní. Jiní, například známý americký apologeta Walter Martin, přes svůj kritický postoj, neupřel adventistům křesťanský charakter , za což se mu dostalo kritiky od některých konzervativních evangelikálů a fundamentalistů. Protože na rok 2013 CASD opět plánuje distribuci adventistické literatury, nikoliv jen evangelizaci, byla tato práce doplněna, rozšířena a aktualizována ve formě této předkládané diplomové práce.
Nutno ovšem podotknout, že autor během svého studia teologie, jak na KETM UMB v Banské Bystrici, tak na HTF UK v Praze, mohl poznat studenty z řad adventistů, kteří vynikali mimořádnou pílí a studovali s nasazením pro službu, která jim jejich církví byla svěřena. Nelze při této příležitosti nevzpomenout Mgr. Terézii Javorkovou, která absolvovala bakalářské studium na KETM UMB a později dokončila magisterské studium HTF UK a která byla mnohým vzorem svým studijním zápalem a studentům z Čech pomáhala při studiu na Slovensku. Nelze dále nevzpomenout pedagogy z řad CASD na HTF UK, pana doktora Jiřího Lukeše a pana docenta Jiřího Beneše. U posledního z nich autor absolvoval zkoušku jak v rámci pregraduálního, tak postgraduálního studia a vzpomíná na jeho nesmírně lidský a poctivý přístup a odbornou erudici, kterými své studenty uměl zaujmout. Jeho knihy Desítka a Dvanáctka ovlivnily mnoho studentů a zřejmě i teologů. V neposlední řadě je potřebné zmínit i ex-adventistického kazatele, amerikanistu a učitele angličtiny a zároveň redaktora adventistického časopisu Dialog Mgr. Aleše Launera, který byl rovněž studnicí znalosti o adventismu, které byl ochoten sdílet během nekonečných debat, které končily i v pozdních hodinách. Práce se proto snaží důsledně oddělit osobní rovinu setkávání s adventisty od nauky, kterou CASD oficiálně sdílí a rozšiřuje.
I když v této práci zazní kritika specifických adventistických učení a praxe, nechť je to bráno jako kritika nauky, nikoliv těch, kdo tuto nauku sdílejí. Práce byla psána s modlitbou na rtech a s vědomím všeho dobrého, co je od adventistů možné přijmout. Kéž by tato práce mohla být považována za nepatrnou splátku jejich obětavosti.