Odpověď na článek Samuela Linkesche a Ľubomíra Badiara z predsedníctva CZ ECAV Košice
Vážení bratři,
se zájmem jsem si přečetl Váš článek, který se týká mne a Josefa Marvána. Přiznám se, že zprvu jsem vůbec necítil potřebu reagovat, protože se jedná o ryze vnitřní záležitost ECAV, do které se nehodlám žádným způsobem vměšovat. Mám ale s některými členy ECAV již delší dobu přátelské vztahy a na teologické konferenci, kam jsem v říjnu minulého roku obdržel od vedení církve pozvání, jsem byl více než mile překvapen kultivovaností, otevřeností a přátelskou atmosférou. Proto si nakonec přeci jenom dovolím zareagovat na Váš článek. Nechávám pak zcela na Vašem uvážení, zda moji reakci zveřejníte na svých stránkách, či nikoliv. Pokusím se odpovědět věcně a systematicky, podle Vašeho článku.
Již v úvodu Vašeho vyjádření se se svými čtenáři sdílíte, že jste nenašli jméno Josefa Marvána na stránkách VOŠMT. Možná, kdybyste hledali trochu důkladněji, mohli jste jeho jméno přeci jenom nalézt. Našli byste zde, že v roce 2005 absolvoval tuto školu, kde obhájil svoji absolventskou práci s názvem „Skupinkový sbor“. Za tuto práci obdržel výborné hodnocení. Mohu to s čistým svědomím potvrdit, protože jsem sám byl jeho školitelem a členem zkušební komise. Zde Vám uvádím link, na kterém si celou věc můžete ověřit: http://77.104.252.79/…l/zaznam.php?… Tuto absolventskou práci se rozhodla otisknout redakce časopisu EPST a Josef ji k tomu mým prostřednictvím dal svůj souhlas. Celá práce je stará sedm let a vůbec se v ní neřeší nějaký týden modliteb za manželství. Koneckonců ani nemůže, protože – pokud je mi známo – tato iniciativa v té době ani neexistovala.
V další části svého dopisu se snažíte odhalit moji identitu. Z toho usuzuji, že jste zřejmě nebyli na konferenci přítomni, jelikož byste mohli vědět, že jsem se zde jasně představil, včetně své církevní příslušnosti i svého teologického pozadí. Zřetelně jsem se přihlásil ke klasickému letničnímu hnutí i k tomu, že navštěvuji Wesleyánskou církev. Přesto se na mne duchovní ECAV opakovaně obraceli jako na představitele AC, zřejmě pro moji letniční profilaci, což jsem několikrát uváděl na pravou míru. Skoro celé odpoledne i dopoledne druhého dne, jak v rámci diskuse, tak v rámci přátelských rozhovorů s Vašimi duchovními, jsem se pak snažil vysvětlit a ozřejmit teologii charismatického, letničního a obecně evangelikálního hnutí tak, jak jsem ji poznal ať osobně, či studiem teologů těchto hnutí. V rámci konference jsem se dokonce pozdravil i s jedním letničním bratrem, který zde byl rovněž přítomen.
Ač to pro mne bylo bolestné, odpověděl jsem i na důvody svého vyloučení z Apoštolské církve, včetně svých bojů, které tomu předcházely i na tuto záležitost navazovaly. Věřte mi, že to nebylo vůbec snadné, protože jsem nikomu nechtěl ublížit. Pokud by Vás a Vaše čtenáře zajímaly důvody mého káznění, pak je i s komentářem zveřejnil bratr Lukáš Makovička, člen Apoštolské církve v Brně. Žel, i on je nyní i v této souvislosti kázněn a bude zřejmě tento měsíc vyloučen z Apoštolské církve. Dokumenty k mému káznění naleznete zde: http://www.studnice.org/…komentar.doc a zde http://www.studnice.org/?… Pokud by Vás zajímaly i důvody odchodu Josefa Marvána z AC, na což ve svém dopise poukazujete, naleznete je zde: http://pastvina.estranky.cz
Dovolím si být, Vážení bratři, i já – stejně jako Vy – nyní osobní. Oba jste součástí ECAV, zveřejňujete svůj kritický názor (spolu se členy Vašeho distriktu), a to i velice vyostřeně a občas i osobně, dokonce – zdá se – proti vedoucím úřadům Vaší církve. O některé věci ohledně ECAV na Slovensku se možná i díky tomu začala zajímat sekulární média. Nikdo Vás však za to nekázní, nikdo neomezuje Vaši svobodu projevu a nikdo Vás za to nevylučuje z církve. Zároveň snad přitom máte pocit, že Vás vedení Vaší církve ve Vaší práci omezuje, či diskriminuje. Mohu Vám z vlastní zkušenosti upřímně sdělit, že pokud byste byli členy Apoštolské církve v ČR a zřejmě i některých jiných charismatických sborů, dávno byste nejspíše byli za své jednání vyloučeni, aniž by Vám patrně bylo dovoleno se k Vašemu káznění před svým společenstvím vyjádřit, natož se pře svými bratry a sestrami hájit. Taková, pro jiné církve samozřejmost, či právní nezbytnost jako obhajoba, by totiž mohla být klasifikována jako vzpoura nebo dávání zbytečných informací členům církve, kteří přeci musí důvěřovat autoritám. Domnívám se proto, že byste spíše měli mít k Vašim církevním představitelům z ECAV větší úctu a své církve si za tuto velkou míru svobody, velkoryse projevovanou vůči Vám, velmi vážit. Sám vím – věřte mi – co to znamená být ve skupinkovém sboru, o kterém ve své práci psal právě Josef Marván, poddán autoritě pastora a muset projevovat neustálou loajalitu. Důvěra autoritě se zde často chápe jako důvěra samotnému Bohu a pochybnost, že autorita jedná správně, bývá kvalifikována jak pochybnost o Božím vedení.
Co se týká mne, chtěl bych upřesnit, že nejsem ani laickým kazatelem ani učitelem Božího slova. Navíc Wesleyánská církev nerozlišuje na laiky a profesionály a hlásí se k reformací akcentovanému všeobecnému kněžství. Nemá žádné druhy svěcení. Pracuji jako odborný asistent na Farmaceutické fakultě v Brně a nezastávám žádný církevní úřad. To, co jsem přednášel na Vaší teologické konferenci, nijak nesouvisí s Wesleyánskou církví. Šlo o závěry dizertační práce mého doktorandského studia na Husitské teologické fakultě UK v Praze, kterou bych, dá-li Pán, chtěl letos obhájit. Nemusíte mít proto žádný strach, že by šlo o infiltraci wesleyánské věrouky do ECAV. Wesleyánská církev není paracírkevní organizací ani hnutím, které by si vytklo za cíl vyučovat členy jiných církví. Myslím, že na Slovensku máte jiné organizace, které se této úlohy rády zhošťují. Můj cíl, jak jsem ostatně konstatoval na teologické konferenci, byl zcela opačný. Respektuji denominační hranice i věrouku daných církví a naopak se ve svých publikacích snažím na nebezpečí oslabení identity jednotlivých tradic na úkor infiltrace věroukou různých hnutí a paracírkví poukázat. Můžete si to ověřit i na prezentaci, kterou jsem, právě na četná naléhaní duchovních z ECAV, zveřejnil na svých stránkách. Zcela soukromě si dovolím odhadnout, že právě pro tento svůj veřejně prezentovaný postoj jsem si zasloužil i zvláštní článek na Vašich stránkách.
Máte tedy pravdu, že nejsem luterán a můj pohled na křest nebo dílčí aspekty pneumatologie jsou odlišné od Augsburského vyznání. Jak lze z Vašeho článku vyčíst, nejsem ani wesleyán. Ve Wesleyánské církvi jsem však našel bratry, kteří se ke mně chovají přátelsky a bratrsky a odlišné pohledy nepotlačují důrazem na svoji autoritu, kterou nelze kritizovat. Na druhou stranu jsem do této církve zapojen možná i více, než běžný člen. Hostíme domácí skupinku, zapojuji se do kázání a vyučování a ve svém kazateli jsem nalezl nikoliv nadřízeného, ale především bratra v Kristu.
Jsem ovšem stále letničním a hlásím se k věrouce světové denominace Assemblies of God, jejíž hlavní věroučné pilíře můžete najít například ve věroučných prohlášeních na stránkách AoG v USA nebo v Systematické teologii Assemblies of God od Dr. Hortona. Žel, letniční hnutí v ČR dnes prakticky konvertovalo k charismatickému hnutí. Neuznává demokratické prvky v pojetí církevní správy jako AoG. Skrze Torontské požehnání, eklesiologii hierarchických skupinkových sborů a adoptované pojetí autority od čínského učitele Watchmana Nee a rovněž skrze službu novodobých apoštolů a proroků ze zahraničí se AC stala jednou z větví tzv. Nové apoštolské reformace. Mohu to posoudit i proto, že jsem zde řadu let sloužil jako teologický poradce ÚR AC a zmocněnec biskupa AC ve vztahu k ostatním církvím. Myslím, že by Vám nikdo z AC nepopřel, že jsem před touto cestou celá léta důsledně varoval, což mne nakonec stálo i členství. Pokud by Vás tato problematika zajímala, pak v uplynulých dvou letech jsem o tom zveřejnil celkem osm podrobnějších pojednání v slovenském křesťanském časopise, vydávaném ERC, Rozmer: http://www.sekty.sk/…les/theme/75
Chtěl bych Vám, milí bratři, opravdu upřímně popřát mnoho Božího požehnání. A to nejen Vám, ale i celé ECAV. Modlím se, aby se celá situace, která se zvenčí jeví jako opravdu závažná, urovnala. Zároveň Vám přeji, aby řešení přišlo zevnitř a aby se Vaše církev opravdu nenechala nikým a ničím (ani mnou nebo Josefem) negativně ovlivňovat. Plně respektuji Vaši autonomii a suverenitu. Přeji Vám proto dostatek vlastních učitelů pro Vaši mládež i dostatek kvalitních věroučných materiálů, které by mohly vycházet z Vaší vlastní tradice. Zároveň Vám přeji, abyste si vůči ostatním církvím zachovali otevřenost v rovnoprávném a bratrském partnerství a nemuseli ustupovat jakýmkoliv vnějším, byť sebelépe míněným a sebelépe zdůvodňovaným nátlakům.
Závěrem bych chtěl podotknout, že mi vůbec nevadí Vaše polemika s mojí osobou. Váš článek jsem si proto dovolil převzít i na své stránky. Myslím si, že pro mnohé čtenáře vhodně dokumentuje ohlasy na můj výstup na konferenci. Budete-li mít v budoucnu nějakou kritickou připomínku, můžete mi ji adresovat přímo a shledám-li ji zajímavou, jako tuto, rád ji zde zveřejním.
Každý rok jezdím přednášet studentům farmacie v Košicích. Letos se do Košic chystám v dubnu. Pokud byste měli zájem o osobní setkání nebo chtěli více informací o mně nebo o osobě mého bratra v Kristu Josefa Marvána, rád Vám vyjdu vstříc a mohu případně i navštívit Vaši bohoslužbu.
Odpusťte mi, že Vás neoslovuji „pánové“, protože Vás opravdu považuji za své bratry v Pánu Ježíši Kristu a nemám žádný problém to ani veřejně vyjádřit.
S přáním Božího požehnání,
Aleš Franc
Původní článek: https://evanjelikdnes.wordpress.com/…skej-cirkvi/