Biblická Apologetika

Zpět na „Apoštolská reformace“

Apoštolsko-prorocká reformace

Apoštolsko – prorocké hnutí chce dokončit obnovu církve na „apoštolsko prorockém základě“. Má být posledním stupněm reformace, která je chápána jako „obnovení všech věcí“, usiluje transformovat církev do podoby Krista a zahájit celosvětové probuzení. Jeho počátek je fakticky spojen s prorockým hnutím, jehož vzestup se datuje do 80. let minulého století a o dekádu později na něho navázalo apoštolské hnutí. Obě hnutí jsou propojena a mají ambice sjednotit církev, která pak ve své slávě předčí církev biblických dob, podmaní si národy světa a nakonec bude svědkem druhého příchodu Krista.

Prorocké hnutí

Za počátek moderního prorockého hnutí, které je spojeno s apoštolskou obnovou, bývá považováno hnutí Kansaských proroků, které bylo ovlivněno dřívějším působením Williama Branhama a hnutím Pozdního deště.

Kansaští proroci

Společenství „Kansaských proroků“ Kansas City Fellowship (KCF) vzniklo jako iniciativa Mika Bickla počátkem osmdesátých let. V roce 1982 Bickle na své cestě v Egyptě uslyšel Boží volání, které ho vedlo k zahájení díla, které se mělo dotknout celého světa. Proroctví cestujícího služebníka Augustina Alcaly Bicklovi, později obviněného z homosexuality, potvrdilo, že se má přestěhovat ze St. Louise do Kansasu a začít nové Boží hnutí, což ve stejném roce Bickle učinil.[1] V roce 1983 přijíždí i prorok Bob Jones, připojuje se k Bicklovi a po různých znameních je v hnutí veřejně označen jako „vidoucí resident“.[2] Jones již před tím, v roce 1975, prožil zkušenost klinické smrti, kdy se dostal mimo tělo, ale Bůh mu řekl, aby se vrátil zpět s tím, že má vyučovat vedoucí církve poslední doby, že staré vůdcovství skončilo a nastává jeho nová kvalita. Když se zotavil, pak později mu Bůh sdělil, že na jihu Kansasu pozvedne hnutí mladých lidí, které povede 27 letý muž. V roce 1983, než roztaje sníh, pak tito Jonese přijmou.[3] Mezi další prominenty a ty, kdo byli s hnutím spojováni, později patřili Paul Cain, John Paul Jackson, Rick Joyner, David Parker, Jim Goll, Francis Frangipane, Reuven Doran, David Drilling a Jack Deere.[4]

V roce 1986 Bickle založil paracírkevní organizaci Grace Ministries. Její vize spočívá ve vytvoření „apoštolských týmů“ působících v tzv. „městských sborech“ podle principu „jeden křesťanský sbor na jedno město“, v jehož čele má stát apoštol. Jsou zde zakládány prorocké školy „Shiloh Ministries“ pro vzájemné sdílení prorockých služebníků. Je zde služba „Joseph Company“ určená k podpoře lidí v oblasti trhu a domy modliteb IHOP, kde má dojít k eschatologické obnově Davidova bohoslužebného stánku podle starozákonního levitárního modelu, a kde má probíhat nepřetržitá přímluva po dobu 24 hodin denně. Dále je zde rozvíjena tzv. služba „Izrael Mandate“, která spočívá v podpoře Izraele.[5]

 

Televizní stanice CBN představuje inicicativu IHOP

V roce 1987 se Bickle v Birminghamu setkal s Paulem Cainem, dřívějším spolupracovníkem Williama Branhama, a ten se později připojil ke služebnímu týmu KCF jako vedoucí skupiny proroků. V roce 1988 Jones Bicklovi předpověděl, že mu zavolá John Wimber, čímž se mu otevřou dveře ke službě s Vinicí. Když se tak stalo, Bicklovo hnutí natolik Wimbera ovlivnilo, že nasměřoval Vinici k prorocké obnově. Při návštěvě Paula Caina v prosinci ve Vinici v Kalifornii jeho slova poznání přicházela s takovou mocí, že v budově vyhořely pojistky nahrávacího zařízení a byla zničena videokamera. Tak se opakovalo něco podobného, co se již stalo, když Cain sloužil v Bicklově přítomnosti v Olathe, kde dokonce do budovy vtrhli hasiči, neboť Cainovo pomazání jim signalizovalo požár.[6] Jones pro Cainovo silné zmocnění jeho službu nazval „Boží teror“.[7]

V roce 1990, po diskusích s Bicklem a vnitřních bojích, jeden z otců charismatického hnutí v Kansas City, pastor Ernie Gruen, vydal své kázání „Máme mlčet a usmívat se?“, kde otevřeně mluvil proti falešným proroctvím v KCF. Uvedl, že měl strach neboť Bickle implikoval jeho smrt, jestliže bude stát proti jeho učení. Poté dal Gruen do oběhu svoji obsáhlou zprávu, kde zdokumentoval falešná proroctví a učení, včetně etických pochybení KCF.[8] Následoval velký skandál. KCF z počátku vyjádřilo nelibost, ale deklarovalo otevřenost ke korekcím. V červnu pak Bickle všechny aktivity podřídil Vinici, skandál utichl a sbor byl následně do Vinice inkorporován pod názvem „Kansas City Metro Vineyard Fellowship“. Wimber podnikl určitou korekci a hnutí, zřejmě díky jeho vlivu, mělo otevřené dveře v Anglii, kde mu Evangelikální aliance vydala kladné stanovisko. Anglikánský biskup David Pytches napsal knihu „Some Said It Thundered“, která dodala hnutí kredit. Touto knihou byli osloveni i někteří čeští charismatici, kteří se v té době otevřeli prorocké službě Jima Golla[9].

Po vypuknutí Torontského požehnání se Kansaští proroci angažovali v jeho prospěch a Cain v Torontu začal otevřeně vyučovat letničními odmítané doktríny hnutí Pozdního deště.[10] O rok později pak sám John Arnott navštívil Kansas City. Po vyloučení Torontského sboru Wimberem v roce 1996 sbor Kansaských proroků opustil Vinici a Cain hnutí volal k návratu k jeho prorockým kořenům a zahájil službu v Shiloh Retreat Center. V roce 1999 Bickle začal rozvíjet službu IHOP a v roce 2 000 opustil službu pastora, aby se již plně věnoval IHOP a Shiloah Ministry. Na jeho místo nastoupil Floyd McClung, který byl více než 30 let jedním z vedoucích charismatické organizace Mládež s misií – YWAM.[11] Mezi nejvýrazněji prorocky obdarované osobnosti, které se v počátku hnutí těšily zvláštní úctě, byl vedoucí proroků a v podstatě duchovní otec Paul Cain a vidoucí senior Bob Jones.

Bob Jones

Jones se narodil v roce 1929 a je považován za proroka, který má až několik zjevení za den. První andělské navštívení prožil v devíti letech a ve třinácti jej čekalo Boží navštívení, když k němu Bůh zvolal z třtinového pole a o dva roky později mu zjevil jeho službu. Nicméně Jones dále žil rozmařilým způsobem života, vstoupil do námořnictva a holdoval alkoholu, až se nervově zhroutil a ve 39 letech se ocitl v léčebně pro válečné veterány. Zde k němu promluvil ďábel a sdělil mu, aby zabil ty, kteří jsou zodpovědní za jeho stav. On však volal k Ježíši a ten jej vedl, aby jim odpustil. Když tak učinil, byl uzdraven a „začal mít vize, vytržení, slyšel hlasy, měl sny, andělská navštívení a démonické konfrontace“. Předpovídal události v církvi i v sekulární sféře.[12] Mezi jeho známé proroctví podle Gruena patří předpověď, že do roku 1990 zemře v důsledku Božího soudu tisíc křesťanských vedoucích.[13]

V roce 1984 obdržel zjevení, že v církvi nastane „občanská válka“ V této vizi bylo mnoho křesťanů, kteří se smáli a tančili a byli oblečeni do pestrých obleků. Během párty se však někteří začali stranit a jejich barva obleku se změnila buď v šedou, nebo v modrou. Mezi těmito skupinami pak začala „občanská válka“. Tato vize se rozšířila i mezi ostatní proroky a byla vykládána tak, že modrá znamená nebe (což jsou křesťani vedeni Duchem svatým) a šedá znamená mozkovou kůru (což jsou křesťané žijící podle přirozené mysli své lidské moudrosti). Když vypuklo Torontské požehnání, někteří jeho vedoucí zde viděli naplnění onoho proroctví.[14] Mezi další známé Jonesovo proroctví patří zjevení o Pastýřské holi. Pán se v něm Jonesovi zjevil a sdělil mu, že jej hodlá navštívit každého roku v Den smíření a každý služebník se jednou do roka musí ukázat před svým pastýřem a obstát před prorockou inspekcí, kde budou zjeveny jeho nevyznané hříchy.[15] Jones dodnes publikuje svá každoroční proroctví „Pastýřská hůl“.[16]

V roce 1991 byl Jones Wimberem kázněn pro „manipulaci lidí pro svou osobní žádost, sexuální nečistotu, vzpouru vůči pastorské autoritě, očerňování vedoucích a podněcování hořkosti v těle Kristově.“[17] Podpořil jisté ženy, aby se v jeho kanceláři před Bohem svlékly do naha, když měly obdržet prorocké slovo.[18] Poté Bickle Jonese přemístil z veřejné služby do pozadí. Jones je i autorem myšlenky, která se později rozšířila v prorockém hnutí, když uvedl, že proroctví novozákonního proroka se naplňuje zhruba z 65 procent a u některých proroků jen na 10 procent. Ti nejzralejší dosahují úspěšnosti 85 – 95 procent.[19]

Bob Jones uveden Rickem Joynerem na shromáždění v Lakelandu

Dnes má Jones vlastní službu a je podporován Rickem Joynerem. Je rovněž častým hostem v pořadu „Extreme Prophetic“, což je služba, která je apoštolsky přikryta i Jimem Gollem.[20]

Paul Cain

Paul Cain se narodil v roce 1929 v Texasu. Jeho matce bylo 44 let, měla tuberkulózu, trpěla rakovinou obou prsů, dělohy a měla srdeční vadu. Na smrtelné posteli prožila andělskou návštěvu, kdy ji anděl sdělil, jak pojmenuje svého syna, který bude kázat evangelium podobně jako apoštol Pavel.”[21] Cainova rodina byla obdařena dary vidění a Cain tak mohl vědět, když osoba měla být uzdravena a rovněž věděl, když měl někdo zemřít.[22] Později i on sám v sedmi letech prožil návštěvu anděla, který mu oznámil jeho povolání a již v sedmnácti sloužil s vlastním stanem při probuzení uzdravování. Na andělský pokyn jej William Branham přibral ke svým tažením. V devatenácti letech Paula opět navštívil anděl, který mu sdělil učení o Joelově armádě, která má představovat Hospodinovo vojsko poslední doby, které si podmaní zemi. Nakonec se mu na sedadle automobilu zjevil sám Ježíš Kristus a povolal ho k celibátu a později na Caina vložil ruce, aby ho zbavil jeho citů. Když cestoval po Skandinávii, byl přesto obviněn, že byl zapleten s jistou ženou. V té době se hnutí uzdravování dostalo do skandálů a Cain prožil 25 let v ústraní. Dostal však zaslíbení, že ještě za svého života uvidí křesťany „nového druhu“ a bude povolán iniciovat službu „poslední doby“.[23] Po uplynutí těchto „tichých let“ dostal Boží příkaz, aby – podobně jako Samuel – nalezl a pomazal apoštola pro probuzení poslední doby, kterého rozpoznal v Johnu Wimberovi.

Cainova prorocká služba, stejně jako Branhamova, vyniká téměř absolutní přesností v odhadu minulosti a současnosti těch, kterým Cain takto slouží. I jeho někteří kritici nepopírají jeho jasnovidecké schopnosti, že dokáže přesně určovat jména lidí i jejich příbuzných a popsat jejich minulost.[24] Když v roce 1987 přijel Cain poprvé do Kansasu za Bicklem, avizoval jako znamení svého příjezdu napadení sněhu, a když měl v roce 1988 navštívit Wimbera, oznámil, že znamením bude zemětřesení. Oboje bylo Bicklem a Wimberem později dosvědčeno.[25] Jednalo se tehdy o zemětřesení v Arménii.

V roce 1991 odjel Cain do Anglie, kde se připojil ke sboru ve Westminsterské kapli pod vedením významného evangelikálního vedoucího T. R. Kendalla a společně vydávají knihu s názvem „The Word and The Spirit“. Vyšla v roce 1996 a byla chápána jako výraz jednoty mezi reformovanými evangelikály a charismatiky. Cain rovněž cestoval takřka po celém světě, prorokoval světovým politikům a setkal se s prezidentem Clintonem nebo se Saddamem Husseinem. Těsně před Clintonovou volbou mu Cain prorokoval, že se stane zbožným a oblíbeným prezidentem USA. Pro své zásluhy byli nakonec Cain spolu s Joynerem oceněni řádem Maltských rytířů.[26]

Ze své služby Cain odstoupil jen krátce v roce 2005 poté, co byl konfrontován Bicklem, Joynerem a Deerem, kteří proti němu vznesli obvinění z homosexuality a alkoholismu, což uznal a přijal jejich korekci i dobu určenou k jeho obnově. Nicméně o pár týdnů později oznámil, že se stěhuje do Kalifornie a o 12 měsíců později církev v Kalifornii uvedla, že Cain je „obnoven“ a že je znovu připraven kázat.[27]

Paul Cain slouží v Lakelandu

Kontroverze

Služba Kansaských proroků byla několikrát podrobena kritice. Vedle Gruena již roce 1995 letniční pastor Bill Randles napsal knihu „Weighed and Found Wanting“, kde proroky označil za heterodoxní, přičemž o Jonesovi prohlásil, že by byl překvapen každým, kdo by jej poslouchal déle než deset minut a neodmítl ho jako proroka. K prominentním kritikům patřil i Hank Hanegraaff, který ve své knize „Counterfeit Revival“ z roku 1997 označil Bickla i jeho proroky jako stoupence falešného probuzení. Určitou střední cestou se snažil jít Beverley, který v knize „Holy Laughter and the Toronto Blessing“ kladně hodnotil Bicklovu kazatelskou službu, uznal za relevantní Cainova proroctví, ovšem s velkými chybami, ale byl skeptickým ohledně Jonesových proroctví. U obou však nalezl přesná a dramatická slova poznání.

V roce 1996 konzultace britských evangelikálů, podílejících se na charismatické obnově v Bawtry Hall, označila Kansaské proroky jako falešné. Klasičtí letniční byli tradičně umírnění a zaměřili se na kritiku praxe, kterou lze zřetelně mezi proroky nalézt, a ve svém prohlášení „Prophets and Personal Prophecies“ kritizovali způsob předávání osobního proroctví. Asi nejtvrdší kritika služby proroků zazněla od britského teologa Napiera, který v ní v roce 1996 viděl působení démonů, kteří znají minulost, a proto proroci umějí popsat osobní historii i přítomnost, ale v odhadu budoucnosti se mýlí.[28] Zřejmě nejvýznamnějším současným kritikem prorockého hnutí je koeditor časopisu Charisma J. L. Grady, který ač sám charismatik, kritizuje jeho excesy i Cainovy etické problémy.

Současnost prorockého hnutí

Dnes mají proroci obvykle svoji vlastní službu. Probuzení v Lakelandu, v jehož čele stál kontroverzní kanadský evangelista Todd Bentley, a které je právem považováno za pokračování Torontského požehnání, opět přitáhlo službu známých Kansaských proroků. Mohli jsme zde vidět Jonese, jak prorokoval probuzení Anglii[29], mohli jsme zde pozorovat Golla, jak prorokuje mohutné celosvětové probuzení[30] a samozřejmě Caina, kterému se zde dostalo vřelého přijetí i poté, co byl skrze svoji homosexualitu a alkoholismus napomenut samotným Bicklem.[31] Fiasko v Lakelandu se ovšem kredibility proroků, zdá se, nijak nedotklo, a proto jsme letos na konferenci v Praze přivítali i Jima Golla.

Ještě před neslavným koncem probuzení Bentley přiznal, že ho navštívil ženský anděl Ema, který je podobný Kathryn Kuhlmanové, a o kterém mu Bob Jones řekl, že pomohl rozvinout počátky prorockého hnutí v Kansas City počátkem osmdesátých let.[32]

Todd Bentley hovoří o andělském navštívení

Dnes je mediálně nejznámějším prorokem Rick Joyner, kterého proslavila série tří knih (Poslední bitva, Povolání do poslední bitvy a Pochodeň a meč), kde mj. popisuje svá setkávání se zemřelými, mezi kterými, aniž by ho jmenoval, nalezl i Williama Branhama, kterého charismatické hnutí zpravidla považuje za obdarovaného evangelistu.[33] A je to i Joyner, který se snaží zachránit Bentleyho službu, zahájil proces jeho obnovy a napadl Gradyho, když Bentleyho kritizoval.[34] Dnes je Joyner ředitelem vydavatelství MorningStar, spolupracuje s Jonesem a vydává stejnojmenný bulletin, který je překládán i do češtiny.

Apoštolské hnutí

Jakýmsi ideovým vůdcem a systematickým teologem „apoštolské reformace“ je misiolog Charles Peter Wagner, který stojí v čele organizace Global Harvest Ministries (GHM). Ta trénuje křesťanské vůdce v modlitbě, duchovním boji, apoštolské a prorocké službě, proměně společnosti a v dalších aspektech praktické služby.[35] Mezi další osobnosti spojené s Wagnerem, vedle Mika Bickla, patří Dutch Sheets, Cindy Jacobs, Tommy Tenney a další. S hnutím je rovněž spojován Ted Haggard, bývalý předseda Národní asociace evangelikálů. Podle Steinkampa tito lidé rozšířili orbit pohybující se okolo Torontského požehnání z řad Kansaských proroků.[36]

Hnutí církevního růstu

Wagner se narodil v roce 1930 a krátce po studiích se stal misionářem v Bolívii. V roce 1971 se na Fullerově semináři v Pasadeně setkal s profesorem Donaldem McGavranem, díky němuž se misiologie stala uznávaným akademickým předmětem. McGavran na Wagnera naléhal, aby úspěšnost misie nehodnotil podle tradičních měřítek, jako je věrnost nebo vytrvalost, ale pragmaticky, podle výsledků. Wagner proto formuloval zásadní myšlenku, která se stala tzv. „Wagnerovým paradigmatem“: pro záchranu duší a jejich přivedení do ovčince je třeba učinit „cokoliv a ještě více“.[37] Pro nalezení technických principů růstu si Wagner vypůjčoval i myšlenky a postupy sekulárního byznysu v přesvědčení, že metody, které mohou sloužit k růstu v oblasti obchodu a průmyslu, se dají aplikovat i v oblasti evangelizace. V roce 1985 se pak stal prezidentem Severoamerické společnosti pro církevní růst a po smrti McGavrana v roce 1990 pokračoval v dané linii na Fullerově semináři.

Evangelizace Boží mocí

Dalším mužem, který Wagnera ovlivnil, byl John Wimber, který ho v roce 1981 požádal, zda by v rámci výuky misiologie mohl být zařazen seminář o divech a zázracích. Kurz dostal název „MC 510“ a Wagner sám zde byl uzdraven z hypertenze. Následně Wagner ve svém společenství „Lake Avenue Congregational Church“ založil třídu nedělní školy pro dospělé, tzv. „Společenství 120“. Lidé zde zároveň navštěvovali Wimberova shromáždění Vinice, aby si zde „nabrali munici“. Společenství 120 se stalo dveřmi „tzv. třetí vlny Ducha svatého“ do evangelikálních církví, která následovala po letničním a charismatickém hnutí. Z této vlny vychází i Torontské požehnání.[38] V roce 1983 získal Wagner pro službu divů a zázraků i prorocké potvrzení a stanul „hodně vysoko na seznamu těch, na které satan udeří.“ Nakonec podrobil celý svůj dům exorcismu, při němž vyšlo mnoho démonů.[39]

Teritoriální duchové a duchovní boj

Démonologie a boj s démony se u Wagnera dostávaly stále více do popředí. Wagner nevěří jen na exorcismus z lidí, ale i z místností a domů. Je přesvědčen, že nad městy nebo zónami vládnou démonické mocnosti, které jsou hierarchicky uspořádány a které zabraňují lidem přijít ke Kristu. Tyto mocnosti je různými modlitebními technikami třeba odzbrojit a zabránit jejich vládě nad danou geografickou oblastí.[40] Tuto nauku Wagner formuloval zejména ve styku s tzv. Argentinským probuzením, v jehož čele stanuli evangelisté jako Omar Cabrera, Ed Silvoso a Carlos Annacondia. Tito evangelisté implicitně zastávají překonanou Augustinovu teorii, že Adam v ráji svojí neposlušností předal vládu nad zemí Satanu, který je od té doby legálním vládcem na Zemi, jehož vlastnická práva musí respektovat i Bůh.[41] S podobným učením se lze setkat již v poválečném hnutí Pozdního deště, jehož vliv na apoštolskou reformaci v USA Wagner připouští.[42]

Na základě této modlitební techniky funguje mnoho respektovaných evangelikálních aktivit jako je „Spiritual Warfare Network“, jejíž principy se uplatnily i v modlitebním hnutí „AD 2000“, kde stěžejní iniciativou byl modlitební boj za geografickou oblast vymezenou tzv. „Oknem 10/40“. Týkalo se zemí, ve kterých byl rozšířen islám, hinduismus a buddhismus. Podle Wagnera šlo o převzetí autority nad vládci a mocnostmi ustanovenými Satanem a udržujícími jednotlivé skupiny obyvatel v područí různých forem duchovní temnoty. Modlitby koordinovaně probíhaly v letech 1993 až 1999 a podílelo se na nich až 40 milionů přímluvců. Mezi další aktivitypatřily: akce „Gedeonovo vojsko“ v roce 1993, které se konalo na modlitební hoře metodistického sboru Kwang Lim v Soulu; první mezinárodní „Pochod pro Ježíše“ v roce 1994, kdy do ulic vyšlo 12 milionů křesťanů ze 168 zemí celého světa; modlitby v „kardinálních bodech“ v roce 1994, které koordinovala australská pobočka YWAM, a která spočívala v rozmístění zkušených přímluvců na geograficky nejzazších místech všech kontinentů; „Pochody smíření“ v letech 1996 – 1999, kde se stovky křesťanů vydaly po trase první křížové výpravy a během pochodu zástupně vyznávaly hříchy našich křesťanských předků, kterých se dopustili vůči muslimům a židům nebo „Operace Ledový hrad“ v roce 1997, kde tým modlitebníků podnikl výpravu na úpatí Mt. Everestu, což Wagner chápe jako modlitební iniciativu na topograficky i duchovně nejvyšší úrovni v celé historii.[43]

Učení o duchovním boji se stalo v devadesátých letech i předmětem střetů v rámci evangelikálního hnutí na misijních konferencích v Lausanne. Texty, které z těchto setkání vzešly balancují na hraně ohledně tématu „teritoriálních duchů“ a boje s nimi, neboť při jejich formulaci se podíleli jak stoupenci, tak kritici těchto teorií.[44] V Nairobi v roce 2 000 se pak hledalo určité kompromisní stanovisko.[45]

Nová apoštolská reformace

Posledním impulzem Wagnerovy teologie je učení o obnoveném úřadu apoštolů a proroků, se kterým se rovněž můžeme setkat napříč celým charismatickým hnutím. Wagner s tímto fenoménem veřejně vystoupil v roce 1996, na panelové diskusi o postdenominačním křesťanství, kde byl položen důraz na stálou existenci apoštolů a proroků v soudobé církvi a později se stal i autorem pojmu „Nová apoštolská reformace.“ Ta představuje „Nový měch“, do kterého má být vlito nové víno, což jsou sbory vedené apoštoly. Transformace církve do struktury nového měchu bude mnohem radikálnější než první reformace. Sbory, které nesou charakteristiku NAR, se podle Wagnera vyznačující devíti „novými“ aspekty. Mají: 1. nové jméno, 2. novou strukturu autority, 3. nový výcvik vedoucích, 4. nové zaměření na službu, 5. nový druh chval, 6. nové druhy modliteb, 7. nové financování, 8. nový dosah a 9. novou orientaci na moc.[46] Wagner při popisu a naplňování jednotlivých bodů zde zúročil své celoživotní zkušenosti. Nová apoštolská reformace má rovněž své vlastní instituce, různé formální i neformální apoštolské sítě, internetové stránky, časopisy, vydavatelství apod.

Mezinárodní koalice apoštolů (ICA)

ICA byla založena v roce 1999 v Singapuru skupinou apoštolů pod vedením Eda Silvosa. J. P. Kellymu, svolavateli prvního koncilu, bylo Bohem přikázáno, aby vyzval C. P. Wagnera k přijetí úřadu předsedajícího apoštola. Následně, v roce 2001, se ICA přemístila do Wagnerova úřadu Global Harvest v Coloradu. Kelly zůstal ve službě „apoštola velvyslance“, který bude globálně reprezentovat ICA a pořádat summity. V roce 2009, k osmdesátým Wagnerovým narozeninám, bylo Wagnerovi Bohem přikázáno nabídnout Kellymu své předsednictví. Na výročním mítinku na jaře roku 2010 byl Wagner instalován jako „emeritní předsedající apoštol“ a Kelly jako „předsedající apoštol”. Obecně má ICA za cíl spojovat apoštolskou moudrost a zdroje, aby každý člen mohl působit strategičtěji a globálně kombinovat úsilí a efektivně urychlovat vzestup Božího království v každé sféře společnosti. ICA k tomu využívá dostupné technologie jako Internet, blogy, online videa ad. Členem ICA se může stát jen ten, kdo je na základě doporučení signifikantní části církve, například „peer-level“ apoštoly rozpoznán jako apoštolsky obdarovaný a kdo již tímto darem nějakou dobu veřejně slouží.[47]

Apoštolský koncil prorockých starších (ACPE)

Jde o skupinu proroků, která se každoročně společně schází počínaje rokem 1999. Jejich cílem je vydávat proroctví na základě společného konsensu. Základem pro tuto službu jsou biblické verše ze Skutků 13,1–3. Cílem společných setkání je hledat Boha, zvažovat přijatá prorocká varování, která byla přijata v prorockých kruzích a rozsuzovat, co Bůh skutečně řekl. Mezi těmito proroky jsou vůdci a zakladatelé různých Božích hnutí.[48]

Kontroverze

Apoštolské hnutí rovněž čelilo skandálům. Týkalo se například prezidenta Národní asociace evangelikálů Teda Haggarda. Ten byl obviněn z homosexuality a užívání drog. Nejprve sice odmítl, že měl sex s mužem a řekl, že si koupil methamphetamin, ale vyhodil ho nepoužitý. Později se ale doznal, rezignoval na všechny funkce, uvedl, že je „svůdce a lhář“[49] a podstoupil rehabilitační proces.[50] Dalším skandálem bylo, když Wagner spolu s prominenty apoštolsko – prorockého hnutí přijel slavnostně požehnat a zaštítit evangelistu Todda Bentleyho do Lakelandu a prorocky mu předpověděl vzrůst jeho vlivu.[51]

„Inaugurace“ Todda Bentleyho týmem světových spoštolů a proroků

Žádný prorok však neměl zjeven Bentleyho sklony k alkoholu. Nikoho nepohoršilo jeho bohaté tetování včetně podivných symbolů, kterých na jeho těle stále přibývalo. Nikdo zřejmě neprověřoval nepotvrzená svědectví o dvou desítkách vzkříšení z mrtvých a nevadilo ani to, že Bentley při duchovní službě lidi kopal a rozdával údery, a jednomu muži dokonce vyrazil zub.[52]

Věrouka hnutí

Prorocké a apoštolské hnutí jsou částečně historicky a geograficky oddělené fenomény, nicméně v současné době dochází k jejich personálním překryvům, jejich nauka je komplementární a vychází ze stejných kořenů – poválečného hnutí Pozdního deště. Návaznost si uvědomuje i další velikán obnovy Bill Hamon, který napsal, že obnova apoštolského úřadu v devadesátých létech navazuje na prorockou obnovu let osmdesátých.[53] Není proto divu, že apoštolové okolo Wagnera vystupují vedle bývalých Kansaských proroků, přičemž prorocké hnutí zřejmě není možní redukovat jen na Kansaské proroky. Nicméně můžeme například vidět sloužit Wagnera s Joynerem, jak potvrzují do úřadu Todda Bentleyho. Drápal se teoreticky o spolupráci apoštolů a proroků zmiňuje ve své knize o apoštolské službě.[54] Některá z níže uvedených nauk jsou pak zřejmě více akcentována prorockou, jiná apoštolskou obnovou.

Restauracionismus

Stejně jako v hnutí Pozdního deště, i zde eklesiologie vychází z tzv. restauracionismu „poslední doby“. Pro mnohé je výchozím bodem verš Sk 3,21, kde se píše o obnově „všech věcí“, což má být církev poslední doby před příchodem Krista. Cokoli Bůh až dodnes dělal, činil s cílem církev dokončit a připravit na příchod Království a apoštolové jsou posledním článkem řetězu těchto událostí. Protestantská církev ustanovila autoritu Písma a ospravedlnění vírou a kněžství všech věřících. Wesleyánské hnutí představilo požadavek svatosti a to jak osobní, tak celého společenství. Letniční hnutí poté zdůraznilo nadpřirozené dílo Ducha Svatého. Úřad přímluvce byl obnoven v sedmdesátých letech dvacátého století, úřad proroka byl obnoven v osmdesátých letech dvacátého století a v devadesátých letech začala církev uznávat dar a úřad apoštola.[55] Proto Wagner v roce 2001 prohlásil, že církev vstoupila do Druhého apoštolského věku. Budiselić si zde všímá, že zatímco pro reformaci byl cíl návrat k apoštolské církvi, pro NAR je cílem „dokončení církve“ [56], Charismatici pak obecně věří, že církev ke konci času svojí slávou překoná první církev.

Pojetí autority

Restaurace apoštolské služby neznamená jen návrat k apoštolské praxi, jak je chápána letničními, ale jedná se i o obnovu pojetí daru apoštola jako církevního úřadu. Změna v míře autority církevních vedoucích je pak podle Wagnera nejradikálnější odlišností oproti tradičnímu křesťanství. Zdůrazňuje se, že zatímco v tradičním křesťanství autorita spočívala na skupinách, jako jsou církevní koncily, zasedání, shromáždění a valná shromáždění, nové apoštolské křesťanství vidí Boha jako toho, kdo „svěřuje vládu církve jednotlivcům.“[57] Haggard zároveň vyučuje nutnost podřizování se církevní autoritě tím, že „naše autorita uvolňuje Boží schopnosti“. Člen církve proto může neposlechnout jen ve věcech nezákonných, nemorálních a neetických.[58]

Apoštolsko prorocký základ

Obnova úřadu apoštolů a proroků se netýká jen vlády nad církví, ale tvoří i její samotný základ. Ve verších Ef 2,20, popisujících, že církev je stavbou, „jejímž základem jsou apoštolové a proroci“, vidí stoupenci NAR úřady, které právě v církvi poslední doby Bůh obnovuje. Apoštolové spolu s proroky pak sjednotí církev na principu tzv. „městských církví“ (city churches) vedených apoštoly, které budou vybudovány na principu „jeden sbor na jedno město“. Teritoriálně urbanistická idea církve se objevila i mimo charismatické hnutí u čínského mučedníka Watchmana Nee. Obecně Wagner rozpoznává minimálně tři druhy oblastí apoštolské působnosti: eklesiastickou, provozní a teritoriální a vidí tři kategorie apoštolů: vertikální, horizontální a tržní.[59] Jak uvádí Budiselić, hlavní premisou tohoto rozdělení je učení, že každý apoštol má svou vlastní určenou oblast a autoritu, která je použitelná pouze v této specifické oblasti. Mimo tuto oblast je apoštol „bezmocný“ a stejně obyčejný jako jakýkoli jiný věřící.[60]

Nový druh křesťanů a Joelova armáda

„Nový druh“ křesťanů v podstatě zformovaných do „Joelovy armády“ jsou termíny, které se mezi charismatiky objevily jako dědictví učitelů Pozdního deště. Tento nový druh křesťanů si zde měl přivlastnit atributy vzkříšeného Krista a stát se duchem obživujícím.[61] Joelova armáda je i jednou z hlavních invencí Paula Caina, kterému toto učení bylo andělem zjeveno již v jeho 19 letech. Jack Deere uvádí, že tuto armádu nelze přemoci ani zabít.[62] Militantní Joelova armáda, která je totožná s armádou kobylek z proroka Joele, si podmaní svět, odstraní nepřátele obnovy a přivítá duchovní příchod Krista z nebe, který pak usedne v církvi. Tímto příchodem dojde k jeho plné inkarnaci v Těle, neboť skrze službu apoštolů sjednocené Tělo Kristovo se stane Církví bez vrásky a poskvrny, Pacholíkem, který bude pást národy železnou berlou.[63]

Teorie výkupného

V hnutí je zastávána i starověká Origenova a Augustinova teorie výkupného, podle které Adam předal svým pádem satanu vládu nad zemí. Bůh proto satanovu vládu respektuje a nemůže tak proti ní legálně zakročit.[64] O tuto vládu ovšem ďábel přišel, když napadl a usmrtil Krista, který byl ale vzkříšen z bolesti smrti a tuto vládu tak satanu „de iure“ uloupil. Nicméně ďábel pro neznalost církve nadále vládne a ta se proto musí své autority chopit a ďábelskou vládu nad jeho již bývalým územím zlomit. V NAR se tak děje skrze specificky pojatý duchovní boj, spočívající v mapování a zástupném vyznávání hříchů.

Mapování, zástupné vyznávání a duchovní boj

Stejně jako má jedna církev „duchovně vládnout“ ve městě, i struktura démonů je striktně geografická. Existuje zde přesvědčení, že nad každým městem, geografickou oblastí a národem vládnou speciální druhy démonů. Tuto vládu jim umožňuje tzv. generační prokletí, které na dané území dopadlo pro hříchy starousedlíků, a které zároveň legitimizuje démonickou nadvládu nad danou lokalitou. Proto je třeba provést tzv. „duchovní mapování“, které spočívá v hlubokém prozkoumání historie, kde se hledají například okultní praktiky nebo spáchané zločiny na daném území, které tak podléhá Boží kletbě. Modlitebníci se pak s těmito hříchy ztotožní a zástupně je Bohu vyznají. Jednotlivé mocnosti je zároveň třeba identifikovat, případně skrze zjevení rozeznat jejich jména, a poté je v modlitbě atakovat. Je přitom zároveň možné ve jménu Krista přikazovat i andělům a aktivovat je tak k duchovnímu boji. Svržením satana a jeho andělů ze strategických míst pak může jednotná církev, vedena apoštoly, dané území zabrat, nastolit zde Kristovu vládu a uplatnit svůj celospolečenský vliv. Protože města jsou v duchovním boji klíčová, charismatické paracírkevní organizace tak vyvíjí nemalé úsilí, aby se v nich shromažďovali vedoucí z jednotlivých denominací na různé společné akce, které směřují k duchovnímu boji proti vesmírným mocnostem zla na daných místech. Klasickým příkladem byly například tzv. „Pochody pro Ježíše“.

Kritické zhodnocení

NAR nepředstavuje nové učení. Shrnuje pouze nauky, které provázejí charismatické hnutí od jeho počátku. Nyní jsou ovšem tyto doktríny přehledně a systematicky rozpracovány a díky Wagnerově teologické průpravě se jim dostává široké publicity přesahující současný pentekostalismus. V opozici zůstávají klasičtí letniční, kteří se učením hnutí tradičně vymezují ve svých „Position papers“, zde konkrétně v prohlášení „Apoštolové a proroci“.[65] Wagnerův přínos spočívá v tom, že dokázal nabídnout ucelený přehled, v němž často experimentální a profétickou teologii rozpracoval do vzorců systematické teologie. Tím ovšem zúročil nejen charismatické akcenty, ale zároveň zpřístupnil kritickému zkoumání ucelenou nauku charismatického triumfalismu, která se do této doby zdála jen těžce uchopitelnou.

Závěr

V retrospektivním pohledu lze vidět, že církev ve svém putování dějinami prokázala regenerační schopnosti. Vždy se našel někdo, kdo měl sílu postavit se na stranu ortodoxie, nazvat věci pravým jménem a navrátil tak Boží lid do přijatelných mezí řečiště Ducha. Nejinak je tomu i nyní. Ať už to byli klasičtí letniční, kteří se již v zárodcích distancovali od hnutí Pozdního deště a káznili výstřelky uzdravovatelů vírou. Ať to byli někteří „denominační“ i „nezávislí“ charismatici, kteří vystoupili proti autoritářství Pastýřského hnutí, nebo teologové z ORU, kteří povstali proti herezím hnutí Víry. A taktéž angličtí charismatici, kteří se distancovali od Kansaských proroků, nebo vedení Vinice, které odsoudilo extrémy Torontského požehnání. Byli to i jednotlivci jako L. Grady a E. Gruen, kteří ze své pozice vztyčili prst před výstřelky prorockého hnutí. A jsou to opět letniční a někteří charismatici, kteří pozvedají prorocký hlas proti naukám NAR. Část z nich se například semkla okolo skupiny Apologetic Coordination Team, jejíž vliv je dnes nepřehlédnutelný. Letniční církve, zejm. Assemblies of God v USA, již mnoho let charismatickým excesům poctivě a vytrvale vzdorují. Ve svých vyjádřeních jsou přitom velmi umírnění. I když zřetelně kritizují jednotlivá hnutí, vyhnuli se jménům a zpravidla i názvům hnutí a kritizují principy. I mezi nimi ovšem existuje latentní, apokalyptický rozměr eschatologie, v níž hnutí samo sebe chápe jako „probuzení poslední doby“, ve kterém je Duch svatý vyléván mnohem více, než tomu bylo v historii církve, v čemž pak druzí spatřují elitářství.

Je ovšem nutné dodat, že letniční církve, zejména v Jižní Americe, ale i například v Čechách, jsou některými myšlenkami NAR infiltrovány a stávají se tak de facto charismatickými. Zároveň ale jiní, včetně Wagnera, diferencují mezi „charismatickým hnutím“ a tzv. „Třetí vlnou“, ze které také NAR do značné míry vychází. Rozdíl mezi letničními a charismatiky, jak správně uvedl John Wimber, existuje i v pojetí misie. Zatímco letniční misii zaměřují do sekulárního spektra společnosti, charismatické hnutí je zaměřeno na obnovu stávajících církví, které o tuto obnovu nejeví vždy dostatečný zájem. Tím dochází k napětím a štěpením, které občas končí „mocenskými boji“. Přitom charismatické hnutí bylo před Wagnerem až na výjimky zřídkakdy ochotné systematicky definovat svoji teologii a na kritiku reagovalo obvykle tím, že tvrdilo, že je kritizováno něco, co vlastně neexistuje. Zdrojem této „neexistující“ nauky pak nebývá exegeze, jako spíše eisegeze, vypreparovaná ze zjevení soudobých apoštolů a proroků, která je často silně heterodoxní.

Nezávislé charismatické hnutí, které ostrakizuje klasické církevní struktury, navíc nemá rozvinuté kontrolní mechanismy, jako je tomu u letničních denominací a snadněji spěje nejen k herezím, ale i k autoritářství. Výstižně to vyjádřil jeden charismatický teolog, když sebekriticky prohlásil: „Historie nás učí, že brzy mezi námi opět povstane další „prorok“, který vyhlásí charismatikům nejnovější „Nyní máme to pravé“, ti se pak semknou do nového hnutí, které se jako bouře přežene našimi řadami.“

Přínosem charismatického hnutí trvale a beze sporu zůstává touha po jednotě a misii a rovněž vynalézavost v různých způsobech evangelizace. Je zde zdravá touha vidět Boha v akci a účastnit se jeho plánu. Charismatické hnutí dalo církvi rovněž mnoho z doxologie. Obrovská tvořivost v uctívání dala povstat mnoha písním, hymnům a chvalozpěvům. V neposlední řadě je to i touha oslovit mládež v církvích a zapojit ji do služby. Přejme proto charismatikům, aby si podrželi vše dobré a zlého se chránili v každé podobě.

Literatura

[1] Poloma, M. M.: Main street mystics: the Toronto blessing and reviving Pentecostalism. AltaMira Press 2003, s. 149
[2] Randles, B.: Weighed & Found Wanting: The Toronto Expirience Examined inthe Light of the Bible. St. Matthew Publications, Second edition 1996, s. 62
[3] Poloma, M. M.: c. d., s. 150
[4] Booth, T.: „Harp & Bowl“. The Birthpangs of a New World – http://www.ban­ner.org.uk/
[5] Grace Ministries. Apologeticsindex – http://www.apo­logeticsindex­.org/g00.html
[6] Joyner, R.: Kdo je Paul Cain. Život víry, 11/1993, s. 323 – 324
[7] Sullivant, T.: Paul Cain: A Personal Profile. Grace City Report, Special Edition, Fall 1989, s. 13
[8] Gruen, E.: Documentation of aberrant Pratctices teachings of Kansas City Fellowship (Grace Ministries) – http://www.bir­thpangs.org/…p-gruen.html
[9] Drápal, D.: Zlom, Historie Křesťanského společenství Praha (III). Křesťanské společenství Praha 2011, s. 31
[10] Cain, P.: In Toronto Airport Christian Fellowship on May 28, 1995 – http://www.apo­logeticsindex­.org/c06.html
[11] Haywood, L.: International House of Prayer Trains Intercessors Worldwide. Charisma News Service 31 May 2003 – http://www.cha­rismamag.com/…rs-worldwide?…
[12] Identity Network. Your Apostolic and Prophetic Resource Center – http://www.iden­titynetwork.net/…/de­fault.asp?…
[13] Bickle, M., Jones, B.: Visions & Revelations. KCMO Fall 1989 In GRUEN, E.: Documentation of aberrant Pratctices teachings of Kansas City Fellowship (Grace Ministries), c. d. [14] The Way of Cain, Civil War in the Church. Apologetics Index – http://www.apo­logeticsindex­.org/r06a35.html
[15] Bickle, M., Jones, B.: The Shepherd's Rod. Audio Tape, Fall 1989 In The Kansas City Prophets – http://www.de­ceptioninthechur­ch.com/8.htm
[16] The Prophetic Ministry of Bob and Bonnie Jones. Shepherd's Rods -http://www.bob­jones.org/?zo­ne=/unionacti­ve/view_article­.cfm&HomeID=163049&pa­ge=2020202020R­esources20202020­20
[17] Public statement of John Wimber. Association of Vineyard Churches 12. November 1991,
[18] Examining Bob Jones's Shepher­d's Rod – http://www.cephas-library.com/…er­d_rod.html
[19] Cannon, S. F.: Old Wine in Old Wineskins: A Look at Kansas City Fellowship. The Quarterly Journal vol. 10, no. 4,October-December 1990, s. 8.
[20] XP with Patricia King – http://www.csa-xp.com/…edia-and-csa [21] Joyner, R.: Kdo je Paul Cain, c. d.
[22] Pytches, D.: Some Said it Thundered. An encounter with the Kansas City Prophets. Oliver-Nelson: Nashville, Th 1991, s. 24–25 In – Prophet Paul Cain, Let Us Reason – http://www.le­tusreason.org/la­train5.htm
[23] Wimber, J.: Speaking on Paul Cain and the Office of the Prophet. Vineyard Christian Fellowship, Anaheim, CA 2/19/89 In Hanegraaff, H. Counterfeit Revival. Word Publishing, Dallas 1997 s. 147
[24] Steinkamp, O.: Paul Cain, Latter Rain Prophet of Renown Is Now Discredited. The Plumbline, vol. 9, no. 5, December 2004 – http://www.de­ceptioninthechur­ch.com/orrel19­.html
[25] Joyner, R.: Kdo je Paul Cain, c. d.
[26] Rick Joyner, Paul Cain, Knights of Malta, And Saddam Hussein. End Times And Victorious Living Newsletter, September/October 1998 – http://www.de­ceptioninthechur­ch.com/malta.html
[27] Grady, J. L.: Fallen Ministers and Charismatic Credibility. Charisma + online, March 2007 -http://www.fi­reinmybones.com/Co­lumns/012607.html
[28] Napier, K. B.: The Kansas City Prophets. Bible Theology Ministries, June – 1996 – http://www.chris­tiandoctrine.net/…het­s_web.htm –
[29] Prophetic Word for the UK with Bob Jones. vytvořeno: 26. 5. 2008 – http://www.you­tube.com/watch?…
[30] Lakeland Revival – Jim Goll Prophecy. vytvořeno: 1. 8. 2008 – http://www.you­tube.com/watch?…
[31] Paul Cain with Todd Bentley, Pt. 1. vytvořeno: 17. 6. 2008 – http://www.you­tube.com/watch?…
[32] Bentley, T.: Angelic Hosts. Fresh Fire Ministries 2003 – http://www.et­pv.org/2003/an­gho.html
[33] Málik, P.: Kaleidoskop uzdravujúceho prebudenia I. Logos, Marec 2011 – http://milost­.sk/…prebudenia-i
[34] Rick Joyner’s Response to Lee Grady’s Column. “The Tragic Scandal of Greasy Grace”, Charisma, 13 March – 2009 – http://charis­mamag.com/…gre­asy-grace
[35] What We Believe. Global Harvest Ministries, Advancing God‘s Kingdom – http://www.glo­balharvest.or­g/believe.htm
[36] Steinkamp, O.: c. d.
[37] Wagner, P. C.: My Pilgrimage in Mission. International Bulletin of Missionary Research 23 No 4, 1999 -http://www.hig­hbeam.com/doc/1G1­–57815597.html
[38] Remeš, P.: Hnutí obnovy v Duchu svatém – Pentekostální hnutí – http://www.ha­gioterapie.cz/?p=89
[39] Wimber, J.: Neseni třetí vlnou. Ichthys, Havlíčkův Brod 1990, s. 23
[40] Wagner, P. C.: Teritoriální duchové. Logos, Praha 1992, s. 50 –51
[41] Wagner, P. C.: Slovo úvodem In Annacondia C.: Satane, poslyš! Křesťanský život, Albrechtice 2000
[42] Wagner, P. C.: The Doc Responds. Ministry Today Magazine, Nov/Dec 2004 – http://www.mi­nistrytodaymag­.com/display.php?…
[43] Global Prayer News: Joel-news-international-322, 3.července 2000 – http://www.jo­elnews.org/ In http://prayer­.cz/…ws/jn322­.htm
[44] Statement on Spiritual Warfare (1993). The Lausanne Movement – http://www.lau­sanne.org/…re-1993.html
[45] Moreau, S.: Gaining Perspective on Territorial Spirits (2000). The Lausanne Movement – http://www.lau­sanne.org/…spi­rits.html
[46] Wagner P. C.: New Apostolic Churches. Renewal Journal, vol. 15, no. 1/2000 – http://www.pas­tornet.net.au­/…20Wagner.htm
[47] About ICA. International Coalition of Apostles – http://www.co­alitionofapos­tles.com/about-ica/
[48] Apostolic Council od Prophetic Elders. Generals International – http://www.ge­nerals.org/…e­tic-elders/
[49] Raus, D.: Hřích Teda Haggarda. Rozhlas, Náboženství – http://www.roz­hlas.cz/…prava­/294047
[50] Michlíčková, M.: Ted Haggard začal proces duchovní rehabilitace. Křesťan Dnes, 10. listopadu 2006 – http://cs.chris­tiantoday.com/…a­ce/4346.htm
[51] Peter Wagner endorses Todd Bentley. vytvořeno: 4.07.2008 – http://www.you­tube.com/watch?…
[52] Lakelandské probuzení. Život víry, 10/2008, s. 13–15
[53] Hamon, B. In DRÁPAL, D.: Apoštolská služba. KMS s. r. o. 2004, s. 77
[54] DRÁPAL, D.: Apoštolská služba, KMS s. r. o., 2004, s. 49
[55] Wagner, P. C.: New Apostolic Reformation. Arise Magazine, September 1, 2000 In Global Harvest Ministries Online – http://www.glo­balharvest.or­g/apostref.htm
[56] Budiselić, E.: New Apostolic Reformation: Apostolic Ministry for Today. Kairos, vol.2 no. 2, November 2008, s. 209–226
[57] Wagner, P. C.: Excerpt from Churchquake. Global Harvest Ministries Online – http://www.glo­balharvest.or­g/index.asp?…
[58] Haggard, T.: Téma: skupinky. Překlad části příručky pro vedoucí domácích skupinek sboru New Life Church v Colorado Springs, Křesťanské společenství Praha – http://notabe­ne.granosalis­.cz/modules.php?…
[59] Wagner, P. C.: „My Pilgrimage in Mission,“ International Bulletin of Missionary Research 23 No 4 (1999) [e-journal] <http://www.hig¬hbe­am.com/…781559­¬7.html> (accessed 15 February 2008).
[60] Budiselić, E.: c. d.
[61] Warnock, G.: The Feast of Tabernacles. (1951), George Warnock Publications – http://latter-rain.com/…/war­nock.htm
[62] Deere, J.: Joel's Army. Message preached in 1990, Vineyard Ministries International In Tillin, T.: Doctrine of Demons (4)- http://www.ban­ner.org.uk/
[63] Frangipane, F.: In the Presence of God. New Wine Press 1994 – In Tillin T.: Doctrine of Demons (4)- http://www.ban­ner.org.uk/
[64] Wagner, P. C.: Slovo úvodem In: Annacondia, C.: Satane, poslyš!, Křesťanský život, Albrechtice, 2000, s. 158
[65] Apoštolové a proroci. Stanovisko Assemblies of God, Presbytery of the Assemblies of God on August 6, 2001 – http://apologet­.cz/?…