Katechismus o učeních rozdílu církve evangelické a římsko-katolické
Část VII.
O očistci
94. Co učí církev římsko – katolická o očistci?
Učí, že se mají tresty skrze hříchy spůsobené časné, jichž se zde nedokáli lidé, nejsouce ani svatí, ani zjevně bezbožní, v očistci odbývati, a tamž se jich káti.
95. Co učí o tom církev evangelická?
Ona nenalézá takového učení v písmě svatém, a učí proti tomu, že se nabývá odpuštění hříchů jen pro krev Kristovu již i docela a dokonale pro čas a věčnost v ospravedlnění před Bohem, a že se soudy a tresty od Boha pro hřích vynesené, křesťanům promenují v spasitelnou kázeň a očisťování.
Žid. 10, 14. Nebo jednou obětí dokonalé učinil na věky ty, kteříž posvěceni bývají.
1. Jan. l, 7. Krev Krista Ježíše očisťuje nás od všeho hříchu. Žalm 103, 2—3. Dobrořeč duše má Hospodinu, a nezapomínej se na všecka dobrodiní jeho; kterýž odpouští tobě všecky nepravosti, kterýž uzdravuje všecky nemoci tvé.
Žid. 10, 17—18. A. na břichy jejich, i na nepravosti jejich nikoli nezapomenu více. Kdežť pak jest odpuštění jich, neníť více oběti za hřích.
Jan. 3, 18. Kdož věří v něho, nebude odsouzen, ale kdož nevěří, jižť jest odsouzen, nebo neuvěřil ve jméno jednorozeného Syna Božího.
Jan. 5, 24. Amen amen pravím váni, že kdož slovo mé slyší, a věří tomu, kterýž mne poslal, máť život věčný; a na soud nepři jde, ale přešelť jest z smrti do života.
Luk. 23, 42—43. A dí Ježíšovi: Pane, rozpomeň se na mne, když přijdeš do království svého. I řekl mu Ježíš: Amen pravím tobě, dnes budeš se mnou v ráji.
Zjev. 14, 13. Blahoslaveni jsou od této chvíle mrtví, kteříž v Pánu umírají; Duch zajisté dí jim, aby odpočinuli od práci svých ; skutkové pak jejich jdou za nimi.
2. Kor. 5, 10. Všickni my zajisté ukázati se musíme před soudnou stolicí Kristovou, aby přijal jedenkaždý to, což skrze tělo působil, podlé toho, jakž práce čí byla, buď v dobrém neb ve zlém.