Psychiatrické problémy ex-členů Slova života

Zveřejněno s laskavým svolením Dr. Swartlinga a jeho manželky
Per. G. Swartling, Uppsala, Švédsko
Příspěvek z konference FECRIS (Fédération Européenne des Centres de Recherche et d'Information sur les Sectes – Evropská federace výzkumných a informačních center o sektách), Marseille 27. až 28. března 2004.
Úvod
Slovo života vzniklo asi před 20 lety ve švédské Uppsale a má asi 2 000 aktivních členů. Mnohem více lidí se ovšem zajímá o pravidelné konference, kterých se často účastní více než 5 000 lidí. Děti členů, namísto státní školy, navštěvují soukromou školu Slova života. Mnoho lidí z celé země, kde má hnutí satelitní sbory, po dobu jednoho až dvou let navštěvuje biblickou školu.
Lidé, kteří opouštějí hnutí Víry – reprezentované ve Švédsku Slovem života – nebo začnou pochybovat o jeho učení, mohou vykazovat závažné a dlouhodobé psychiatrické problémy, které vyžadují kontakt s lékařem. V roce 1991 jsme se svojí ženou publikovali studii, která vznikla na základě rozhovorů s bývalými žáky biblické školy, a která vyšla v časopise Švédské lékařské společnosti. Článek byl poté, v roce 1992, zveřejněn i v časopise Cultic Studies Journal. Studie může být pokládána za poněkud zastaralou, avšak žádná další od té doby ve Švédsku zveřejněna nebyla, ačkoliv byla hnutím a jeho sympatizanty velmi kritizována.
Některá učení Slova života
Abychom skupině bývalých studentů biblické školy, zahrnuté v naší studii, porozuměli, je nezbytné znát některé charakteristické doktríny Slova života. Tato učení jsou často vedoucími (a věřícími) v kontaktu s lidmi nacházejícími se mimo hnutí, popírána. Z hlediska snahy být přijati jako běžná letniční církev, jsou některé z okázalých, a pro běžného člověka útočných projevů, například při vyhánění démonů, již méně častými.
Při našem kontaktu s bývalými členy, kteří hnutí opustili nedávno, je ale zřejmé, že hlavní nauky se stále praktikují. Slovo života se dosud ve švédské Uppsale nestalo ekceptovaným v ekumenické spolupráci.
O jaká učení se jedná?
Neustále se zde připomíná, že vše, co se v hnutí řekne nebo vykoná, pochází od Boha. Proto kdokoliv, kdo by kritizoval Slovo života nebo jeho vedení se staví proti Bohu.
Uvedené příklady ukazují, že každému, kdo by hnutí kritizoval a členům, kteří hnutí opustí, se mohou přihodit zlé věci: ztratí Boží ochranu, mohou trpět nemocí, potká je neštěstí, nehoda nebo náhlá smrt nebo budou mít znetvořené děti. Každý, kdo by vzal dané učení vážně, je polapen v pasti, ze které je velmi obtížné se vymanit. Strach mluvit o Slovu života negativně může u osoby, která hnutí opustila, trvat po velmi dlouhou dobu.
Udržet si ďábla a démony od těla, záleží podle Slova života jen na věřícím. Toho lze docílit ostrými promluvami k démonům. Jsou zde například démoni nemoci, démoni kritiky a sexuální žádosti. Pokud se věřícímu nepodaří útoky démonů odvrátit, snadno propadne pocitu viny a může si zoufat, že mu není pomoci. Člen hnutí si pak může myslet, že ďábla není možné zastavit, což mu může způsobit úzkost a trýzeň.
Další doktrína, tzv. pozitivní vyznávání, říká, že dostanete to, co říkáte, což znamená, že promluvená slova mají moc měnit realitu. Pokud řeknete, že jste nemocní nebo se necítíte dobře, podle této doktríny se budete cítit ještě hůř, což je negativní vyznání. To ovšem činí členu hnutí velký problém v tom, aby vyhledal pomoc, pokud například trpí depresí nebo sebevražednými sklony, protože když mluví o svých myšlenkách, mohou se tyto pak stát skutečností. Pokud by se člověk s věřícím snažil navázat rozohovor o jeho možných psychiatrických problémech, může mu to značně ztížit nebo znemožnit, aby dostal pravdivou odpověď.
S cílem zajistit si zdraví, jak slibuje učení, chováte se tak, jako byste již byli zdraví. Pokud jste v depresi, tváříte jako šťastní a zdraví. Někteří lidé se natolik naučili ovládat svůj vzhled a odmítat depresivní myšlenky, že se během krátké konzultace u lékaře může stát velkým problémem posoudit jejich skutečný stav.
Studie z rozhovoru se 43 bývalými studenty biblické školy
Koncem osmdesátých let jsme s mojí manželkou měli osobní a v mnoha případech rozsáhlý kontakt s více než sto bývalými stoupenci hnutí Víry z celého Švédska, z nichž většina byla z Uppsaly. Kontaktovali nás, zejména mojí ženu, protože se necítili dobře a potřebovali pomoc. Sedmdesát osob navštěvovalo v období jednoho nebo dvou let biblickou školu, patřící k hnutí Víry, většinou v Uppsale, s učiteli ze Slova života. Šest osob se odmítlo zúčastnit nebo se vrátilo do hnutí, 21 osob se nepodařilo dostihnout nebo nebyli psychicky způsobilí k rozhovoru a 43 bylo vyslechnuto.
Ve skupině rozhovorů se 43 osobami bylo rovnoměrné rozložení pohlaví a dominovala zde skupina mladšího věku, z 80 % pod 25 let. Skupina se skládala z lidí, z nichž každý prošel stejným druhem systematické výuky v biblické škole. Rozhovor byl semistrukturovaný, to znamená, že některé otázky dostali všichni; poté byl dán prostor pro rozšíření a hlubší průnik. Výsledkem je kombinace odpovědí a osobních pozorování.
Rozhovory prováděla moje žena Gudrun, která je pracovní terapeutkou. Mnoho let pracovala u psychotických pacientů, což bylo cenné při hodnocení psychiatrických symptomů.
Přerušení předchozích sociálních kontaktů
85% dotázaných po vstupu do hnutí uvedlo zhoršení kontaktu s rodinou a přáteli. Rovněž se mnozí ve velkém rozsahu přestali zajímat o informace z rádia, televize nebo novin a vzdali se svých osobních zájmů. Často se, někdy až drasticky, zhoršila jejich finanční situace, a to díky štědrým obětem do sbírek Slova života a desátkům, což jest jedna desetina příjmu, které dávali hnutí.
Psychiatrické symptomy
Dotázaným byla položena otázka ohledně příznaků, které zakusili po kontaktu s hnutím, a které nebyly způsobeny žádným dřívějším problémem. Nové příznaky jsou uvedeny v následujících tabulkách (tabulka 1A a 1B). V 60 % případů si jiné osoby, například rodiče, všimli změny vzhledu osob, které se připojily k hnutí. Jednalo se o strnulé držení těla, zmrazený výraz tváře a strnulý pohled očí nebo nepřítomný pohled. V 35 % případů byla pozorována agrese.
Téměř všichni trpěli úzkostí a především záchvaty paniky. Velmi časté byly rovněž noční můry s poruchami spánku, strach ze ztráty zdravého rozumu a pocit prázdnoty. Tři ze čtyř studentů měli potíže se soustředěním, což mohlo trvat ještě dlouhou poté, co opustil hnutí. U šesti z deseti studentů byl shledán pocit ztráty identity. Téměř každý si stěžoval na potíže se zvládáním emocí.
Většina studentů shledala jako obtížné činit vlastní rozhodnutí. Po odchodu z hnutí museli sami rozhodovat, aniž by se již mohli zeptat hnutí nebo pastora na správnou odpověď. Téměř všichni trpěli pocity viny. Mnoho z nich mělo problémy se sociálními kontakty, v neposlední řadě s opačným pohlavím.
Během studia biblické školy a bezprostředně poté se vyskytly stejné psychosomatické příznaky. Bolest žaludku, bušení srdce, bolesti hlavy a závratě, které předtím nebyly problémem, byly nahlášeny u 63% dotázaných.
Dva studenti ze tří zažili sebevražedné myšlenky a jeden ze čtyř učinil pokus o sebevraždu. V této době jsme věděli o 16 případech sebevražd ve Švédsku, kde rodina a přátelé považovali kontakt zesnulé osoby s hnutím za určující faktor sebevraždy. Tyto závěry byly podepřeny předchozími rozhovory nebo dopisy, které zanechali. V následujících letech jsme se dozvěděli o dalších případech sebevražd ze stejného důvodu. Příznaky podobné psychózám byly zaznamenány téměř u poloviny studentů. Patří mezi ně ztráta smyslu pro realitu, patologická provinilost (navíc téměř obligatorní pocit viny z činění špatných věcí) a sluchové a vizuální halucinace.
Psychiatrická péče
Poskytnutá psychiatrická péče je uvedena v tabulce 2. Před biblickou školou bylo sedm studentů (16%) v kontaktu s psychiatrem. Ve čtyřech případech se jednalo o krátký kontakt v akutní krizi, v jednom případě se jednalo o třídenní hospitalizaci.
Po odchodu z hnutí 27 bývalých studentů (63%) vyhledalo psychiatrickou pomoc kvůli problémům, které připisovali kontaktům se Slovem života; šest z nich potřebovalo psychiatrickou pomoc ještě před jejich zapojením v hnutí. V 16 případech byli pacienti léčeni ambulantně. Jedenáct studentů bylo přijato do psychiatrické péče. Šesti z nich byla podle švédského práva uložena nedobrovolná psychiatrická péče.
Délka pobytu v psychiatrické klinice (nemocnici) je uvedena v tabulce 3. Čtyři studenti zůstali v nemocnici 1 až 4 týdny, dva studenti 1 až 3 měsíce a čtyři studenti více než 3 měsíce.
Léky, obvykle benzodiazepiny a antidepresiva, byly předepsány až u 28 osob z dokumentované skupiny (43 osob). Neuroleptika byla použita v 10 případech, aniž by, podle názoru dotázaných, byl zaznamenán nějaký efekt.
Pracovní neschopnost připsanou vlivu zapojení v hnutí uvedlo 24 osob (56 %) – viz tabulka č. 4. Ve dvou třetinách případů pracovní neschopnost trvala více než dva měsíce a u čtyř pacientů trvala několik let.
Diskuse
Mnozí ze skupiny, se kterými byly vedeny rozhovory a kteří opustili Slovo života, projevovali vážné a někdy i dlouhodobé psychické poruchy. Podobné problémy byly nalezeny u bývalých členů kultů jako je Církev sjednocení, Hare Krišna a Scientologická církev. Naše studie nepopisuje, jaké jsou obvyklé psychické poruchy skupiny studentů biblické školy jako celku. Rozhovor s aktivními členy Slova života by nic neobjasnil, jelikož – podle věrouky – nepřipouštějí, že by trpěli depresí nebo jinými symptomy nemoci. Naopak, poruchy jako je úzkost nebo ztráta chuti k životu jsou vysvětlovány nebo připisovány útokům ďábla nebo vlivu démonů. Podle věrouky psychické poruchy nejsou nahlíženy jako varovné psychické symptomy, ale jako znamení, že člověk pracuje pro Boha, a proto se stal předmětem útoku.
Pro lékaře bez jakékoliv zkušenosti nebo znalosti sekt je těžké posoudit pacienty s psychiatrickými problémy, které možná souvisí s angažovaností ve Slovu života (a v podobných kultech). Silný vliv učení a vedení členů může způsobit velmi vážné poruchy se symptomy občas podobnými schizofrenii, občas s dlouhodobými psychologickými problémy.
Existuje zde nebezpečí, že tito pacienti se budou obvykle léčit léky vhodnými pro psychózy, například neuroleptiky, a nedostanou příležitost hovořit o obtížných problémech, které souvisejí s kultem. Existuje nebezpečí, že tito lidé budou vyžadovat dlouhodobou pracovní neschopnost (15 ze 43 osob ze skupiny dotázaných bylo více než dva měsíce v pracovní neschopnosti).
Znalost o hnutí a jeho učení jsou důležité k tomu pochopit krize a symptomy těchto pacientů. Pro svoji vlastní zkušenost mají bývalí členové nedocenitelný vhled k rozkrytí dogmatu a pravidel, která poutají osobu ke skupině a zpochybňují její vlastní úsudek. Podle lidí, se kterými byly vedeny rozhovory, kontakt s bývalými členy skupiny je často považován za nezbytný k návratu do normálního života. Obvykle je nezbytná i lékařská intervence, jako je dohled v nemocnici po dobu krize s rizikem sebevraždy.
Koncem 80. let nebylo ve Švédsku vytvořeno kompetentní centrum, kde by bývalí členové sekt získali konzultaci a rehabilitaci, a kde by mohli psychiatři získat informace o aktuální léčbě bývalých členů přijatých do nemocnice. Přibližně 15 bývalých členů rozličných kultů, zejména ze Slova života, bylo posláno do Wellspring v USA na rehabilitaci. Počátkem 90. let poslanec parlamentu profesorka Barbro Westerholmová podala návrh k diskusi, jako podpořit a pomoci lidem se zdravotními problémy v souvislosti s novými náboženskými hnutími.
Z diskuse měl rovněž vyplynout návrh prevence těchto zdravotních problémů, také jak postihovat duchovní a mentální násilí. Diskuse v parlamentu ukázala, jak je toto téma „nabité“. Především křesťanští poslanci hovořili o nutnosti chránit náboženskou svobodu a nechtěli mapovat nová náboženská hnutí.
Ti, kteří měli věc prozkoumat, byli intenzivně kontaktování zástupci různých hnutí. Zloděj z hnutí ukradl dokumenty z parlamentní kanceláře Barbra Westerholma.
Jako výsledek průzkumu byl v roce 1998 vytvořen návrh vládě zřídit středisko poznatků v chápání života a víry. Úlohou střediska měla být podpora dialogu mezi náboženskými hnutími a zbytkem společnosti a školení personálu. Nic z toho vláda neučinila. V každém případě byl návrh velkým zklamáním. Chtěli jsme středisko, které by mohlo rozvíjet informace jak pomáhat osobám s vážnými psychickými problémy souvisejícími s kulty, nikoliv centrum pro dialog s kulty a výzkum náboženských hnutí.
V lednu tohoto roku bylo Švédsko šokované vraždou, kterou vykonala členka velmi uzavřené sekty ve vesnici Knutby, několik kilometrů od Uppsaly. Sekta se považovala za letniční sbor. Mladá žena přiznala, že střelila po manželce prvního pastora kultu a žena zemřela. Také postřelila člena kultu, který byl vážně zraněn. Dosud neuvedla žádný motiv vraždy. Zjistilo se, že pastor a žena postřeleného muže měli milostný poměr a motiv vraždy se stále vyšetřuje. Je podezření, že pastor mohl být do vraždy zapojen a žena, která vraždu provedla, byla pod jeho vlivem. Podle učení kultu není rozvod povolen. Všichni členové kultu se na začátku domnívali, že pastor je nevinný a že historka o milostném poměru je lež. Žena postřeleného muže nyní připustila, že ona a pastor mají milostný poměr. Sekta nyní pastora odsoudila a odvolala jej z vedení. Učení sekty z Knutby jsou velmi podobná doktrínám Slova života a nejméně dva pastoři navštěvovali biblickou školu Slova života. V soudním psychiatrickém vyšetřování ženy, která přiznala vraždu, mají psychiatři rozdílné názory, zda trpí psychickou nemocí nebo ne. Výsledek není dosud znám.
Závěr
U bývalých studentů biblické školy Slova života byly rozpoznány vážné a často dlouhodobé psychické problémy. Téměř polovina ze 43 osob, s nimiž se vedly rozhovory, zakusila symptomy podobné psychózám a jeden ze čtyř se pokusil o sebevraždu. Ve Švédsku je třeba vytvořit kompetentní středisko, kde by bylo možné spojit zkušenosti z problematiky sekt s řádnou psychiatrickou péčí. Středisko by mělo spojovat rehabilitační jednotky podobně jako zařízení ve WellSpring v USA.
Také potřebujeme novou legislativu, která se zaměřila na potřeby a péči pro postižené a dala nám možnost chránit děti před nezdravým vlivem manipulativními skupin. Tímto způsobem by také bylo možné stíhat lidi, kteří způsobili členům destruktivního kultu vážnou psychologickou nemoc
Marseille, březen 2004


______________________________________________________________________
Pozn.: Tento článek je jistě velkým přínosem jak z hlediska religionistiky tak z pohledu psychiatrie. Překladatel však není přesvědčen, že by změna legislativy přispěla k řešení problému. Její zpřísnění by mohlo navíc mohlo ohrozit konfesní neutralitu a svobodu projevu.